Abstrakt: Výzkum historických podpisů v Býčí skále stále pokračuje. Postupně se daří identifikovat některé osoby. V tomto případě se pod Dračími hřbety ve Staré Býčí skále v roce 1823 podepsal specialista na hornictví, hutnictví a důlní měřičství, mineralog, lichtensteinský zaměstnanec W. A. Hruschka.

Klíčová slova: Mineralogie - 1. polovina 19. století - Býčí skála - epigrafické památky (podpisy)

Abstrakt: V souvislosti s povrchovým průzkumem Josefovského a Křtinského údolí mezi Adamovem a Křtinami jsou identifikovány rozsáhlé, soudobou historií opomíjené, relikty lichtensteinských romantizujících úprav z přelomu 18. a 19. století. Patřily mezi ně nově budované stezky a cesty, zpřístupňované místní jeskyně, odpočinkové altány a vyhlídky. Přehlížena zatím také zůstává přestavba hradu a výstavba umělé zříceniny, které měly doplnit projektovanou krajinu „Moravského Švýcarska“ mezi Vranovem a Křtinami. A jak s tím souvisí vším Hrádek u Babic?

Klíčová slova: Romantický park - středověký hrad - umělá zřícenina - Křtinské údolí - J. Hadrtmuth

Abstrakt: V souvislosti s výzkumem podpisů na stěnách jeskyně Býčí skály jako historického zdroje se objevila skupina specifických podpisů z období 30.-40. let 20. století. Jde o kolektivní podpisy členů trampských osad, které v blízkosti Býčí skály s oblibou tábořili a zpívali. Zdá se, že romantická prohlídka Býčí skály patřila k zdejším obvyklým rituálům.

Klíčová slova: Tramping - 30.-40. léta 20. století - Býčí skála - epigrafické památky (podpisy)

Abstrakt: Turistické zpřístupnění Býčí skály na konci 18. století lákalo nejrůznější intelektuály k prohlídce této velmi oblíbené romantické atrakce. Systematickým výzkumem se daří rozpoznat některé podpisy ze stěn Býčí skály. Jeden z návštěvníků - profesor pražské, vídeňské a berlínské univerzity - Joseph Georg Meinert se podepsal roku 1808, a to dokonce se svojí desetiletou dcerou Fany.

Klíčová slova: Joseph Georg Meinert - 1. polovina 19. století - Býčí skála - epigrafické památky (podpisy)

Abstrakt: V létě roku 1835 navštívil Býčí skálu slovinský vlastenec a cestovatel Dr. Rudolf Gustav Puff. Zanechal nám rozsáhlý popis, který obsahuje velmi cenné informace. Kupříkladu Býčí skálu nazývá Adamovou jeskyní (Adamsgrotte) a jeskyni Jáchymku nazývá Břečtanovou jeskyní (Epheugrotte). Puffův cestopis dokládá, jak se pěšky chodilo z Brna do proslulé Býčí skály před stavbou železnice z Brna do Adamova.

Klíčová slova: Rudolf Gustav Puff - 1. polovina 19. století - Býčí skála - Adamova jeskyně - epigrafické památky (podpisy)

Abstrakt: V Moravském krasu a jeho blízkém okolí se v minulých stoletích uchytil katolický zvyk „podpírání skal“ klacíky a větvemi. Známe jej ze třech zdejších míst. Článek se pokouší v základních rysech shrnout poznatky o tomto dnes poutnicko-turistickém fenoménu.

Klíčová slova: Lidový a turistický zvyk - Moravský kras - podpírání skal - Vranov, Salve-Vale, Kůlna, Pustý žleb  

Abstrakt: V průběhu staletí lákaly divoké jeskyně na přechodu Josefovského a Křtinského údolí v Moravském krasu k osamělému způsobu života v ústraní. Postupně se objevily doklady poustevnictví ze 17., 19., 20. a 21. století. Článek shrnuje základní fakta o poustevnickém životě v krajině kolem jeskyně Býčí skály. Nevznikl by bez pomoci Jiřího Svozila st., Vladimíra Peši a Milana Šimánka.

Klíčová slova: Poustevník - 17., 19., 20. a 21. století - Jáchymka, Býčí skála, Kostelík, Děravka, Partyzánská - Pauláni, Vranov u Brna - romantický park

Abstrakt: Od léta roku 2013 se provádí revitalizace Josefovského (Huťského) dolního rybníka. Rozsáhlé stavební úpravy porušily archeologické nálezy po sklářské huti v Josefově. Další studium zdejší barokní sklářské výroby pak přineslo své první, nečekané ovoce i pro dějiny jeskyně Býčí skály - byl objeven Hroch! A to přímo hluboko v ní.

Klíčová slova: Sklárna - Olomučany, Josefov - 1. polovina 18. století - Býčí skála - Tobias Hroch - usedlost Zavadilka - Dolní rybník v Josefově - romantický park

Abstrakt: Troufám si říci, že Igor Audy je jedním z nejznámějších speleologů a fotografů v Moravském krasu v současnosti. V průběhu minulých desetiletí se stal díky své veliké lásce k jeskynní fotografii krasovou legendou, reprezentující vrchol československé a později české produkce. Ač se v průběhu času usadil na severu krasu, jeho počátky náležely krasu střednímu. Níže malinko k nim z jeho vzpomínek.

Klíčová slova: Igor Audy - fotografování - 1958-1966 - Býčí skála - Barová jeskyně

V archivu České geologické služby se nachází 15 fotografií z let 1959-1962, které zachycují Josefov, vývěry Jedovnického potoka, Býčí skálu, Krkavčí skálu a Kostelík (http://www.geology.cz/aplikace/fotoarchiv/fotoarchiv.php?). Autory fotek jsou Jan Bárta (1959), Bohumil Červený (1959) a Josef Svoboda (1962).

V posledních letech se objevilo několik sérií fotografií, které zachycují shodná místa. A to: 1. před první světovou válkou; 2. v meziválečném období; 3. po válce od konce 40. let do 60. letech 20. století. Byly postupně umístěny na www.byciskala.cz.

1. Hermann Bock - Z Býčí skály do jeskyní pod Dachsteinem, www.byciskala.cz, článek, 6.9.2013; Unikátní fotografie SdVDT z Býčí skály, www.byciskala.cz, galerie, 2.6.2013

2. Z archivu Karla Absolona: Okolí Býčí skály v meziválečném období, www.byciskala.cz, galerie, 14.3.2010; Louka před Býčí skálou před 90 lety a dnes, www.byciskala.cz, článek, 22.4.2009; Unikátní fotografie z archivu K. Absolona, www.byciskala.cz, článek, 4.3.2009

3. Po II. světové válce: z archivu Speleologického klubu Brno; Speleologického kroužku Adastu Adamov; soukromých fotosbírek Přemysla Ryšavého, Franci Musila st., Jiřího Dobiáše, Igora Audyho. Shrnuto v: Býčí skála v 50. a 60. letech - z archivu ZO ČSS 6-01 Býčí skály, www.byciskala.cz, galerie, 9.10.2013.

Dále také: Vývěry Jedovnického potoka v minulosti, www.byciskala.cz, P-100, 30.1.2010.

V letech 1973-1975 se natáčel propagační film o Adastu Adamov, v rámci kterého se pořizovaly i záběry z činnosti spelologického kroužku Adastu Adamov. Film tvořil fotografický a filmařský kroužek Adastu Adamov pod vedením Jiřího Slováka za pomoci dalších kolegů (informace z Moje vzpomínky na Býčí skálu aneb kus býčiskalské historie, Vojtěch Gregor - Celofán, články, 8. 4. 2010). Soubor 12 barevných fotografií zachycuje filmaře, které doprovází Emil Bartoň, ten dataci také potvrdil. Období 70 let přineslo nejen zcela nový tým na Býčí skálu, ale též barevnou fotografii.

Prvních 11 exemplářů zachycuje Býčí skálu (Šenkův sifon  a Velkou síň). Na fotografiích jsou mj. zdokumentovány obě kovové lodě (na fotu č. 5 je vpravo dole vidět červený název lodi - Niphargus). Poslední fotografie č. 12 byla pořízena za vstupem do Barové jeskyně, podobná fotka je z tohoto období zatím velkou výjimkou. Tato část původně pěkně zdobené jeskyně byla bohužel dost poškozena.

Z let 1954-1967 se v archivu ZO ČSS 6-01 Býčí skála dochovaly fotografie z prací členů Speleologického kroužku Závodního klubu ROH Adamovských strojíren. Některé z nich byly otištěny v publikaci 10 LET práce speleologického kroužku Závodního klubu ROH Adamovských strojíren, kterou vydal historicko-vlastivědný a speleologický kroužek ZK-ROH ADAST jako přílohu k 2. číslu. VIII. Ročníku Vlastivědných zpráv z Adamova a okolí (sestavili: J. Zelík, S. Novák, J. Moučka; fotografovali: J. Dobiáš, I. Moser, S. Novák, J. Špičák). Publikace pomohla k identifikaci míst na fotografiích.

Dosud jsou na www.byciskala.cz publikovány tyto zdrojové galerie a články k tématu 50.-60. let na Býčí skále:

Okolí Býčí skály 1955, galerie, 27.2.2005

Jak se bádalo dříve (F. Musil st., P. Ryšavý), galerie, 8.10.2007

Fotografická sbírka Jiřího Dobiáše, jeskyňáře býčiskalského, galerie, 24.1.2010  

Býčí skála v letech 1965-1967 (I.  Audy), galerie, 31.1.2010

Antonín Boček a Speleologický klub Brno v Býčí skále, články, 17.6.2013 (40.-50. léta)

Kovový šíf na Šenkově sifonu, galerie, 1.9.2013

Adamovaský jeskyňářský kroužek a Karel Absolon, články, 1.10.2013