Vysoko nad Pátou propastí Barové jeskyně se nachází zajímavé "patro", pojmenované Půlnoční chodby.

Galejnická je krátká jeskyňka pár metrů nad zemí, situovaná v Krkavčí skále.

Jeskyně Barová, 3D Model, polygonální tah. Polygonální tah (disto) propojen s body v JTSK podlakady Radim Kratochvíl. Kóta Vstup 345. m  je bod na horním rámu vstupních dveří.

Paleontologický výzkum je podobný speleologickému průzkumu. Jeho cílem není však objev nových jeskynních prostor ale především odkrýváni a dokumentace  kosterních pozůstatků pleistocenní fauny. Cílem tohoto článku není odborný popis nálezů, to ponechám lidem povolanějším.... Pokusím se v něm najít odpověď na otázku: Jak se kope pleistocén ?

Foto: Petr Koukal. 

V současné době probíhá paleontologický výzkum v jeskyni Barové. Výzkumné práce provádějí pracovníci Ústavu Anthropos MZM Brno a členové ČSS ZO 6-01 Býčí skála. Tato galerie obsahuje dokumentační fotografie z výzkumných prací. (Foto Petr Koukal.) Galerie volně navazuje na článek Barová jeskyně, Povodně, padající sedimenty a pleistocén.

Protože reakce na náš malý článeček o kořenových stalagmitech v Barové jeskyni byly docela hojné a obec jeskyňářská i jiná projevila zvědavost a zájem, přicházíme znovu s několika kořenáčky v té naší jeskyni....

 Barová jeskyně,  Povodně, padající sedimenty a pleistocén aneb Kosterní pozůstatky pleistocenních savců v Barové jeskyni dnes.

 Je pravda, že objevné práce na sifonech v Barové jeskyni proslavily činnost ZO Býčí skála mezi jeskyňáři v letošním roce a letech nedávných. Dostat tuny vody a sedimentů ze sifonů a naopak některé spíše kongresové jeskyňáře do sifonů (dokonce opakovaně), to je, budiž přiznáno, výkon vpravdě heroický. Z hlediska plynutí času ve světě jeskyňářů a krasových výzkumů (o plynutí času z hlediska jeskyní nemluvě) je to ale jen opravdu kratičká epizoda.

Kořenovým stalagmitům (zvláštním útvarům z kořenů stromů vyrůstajícím z podlahy podzemních prostor) bylo věnováno již mnoho biospeleologické literatury. Jsou u nás ve střední Evropě typické zejména pro pískovcový pseudokras, suťové jeskyně a systémy rozsedlin v Adršpachu.

Zatím jediné popisované pravé kořenové stalagmity z krasových jeskyní pocházejí (jak jinak) z Barové jeskyně.

Foto z pracovních akcí v sifonech mezi j. Barovou a  Májovkami. Foto: Igor Harna (Bída), Jaroslav Šanda (Krtek), Karel Kosina.

Procházka po jeskyni Barové - foto: Vlasta Káňa, Karel Kosina, Petr Koukal.

Krása chodby nás přímo pohltila. Téměř dvě hodiny focení se zdálo, jako pár minut. Může za to velmi bohatá výzdoba, která nedovoluje volný pohyb. S Vlastou se navzájem navigujeme a pozorně sledujeme každý krápník, který trčí do chodby aby zůstal tam kde vyrostl. Při průlezu mezi stalagnáty si se stativem připadám jako Ježek v kleci. Pod nohama krásně čistý sintr s jezírky křišťálové vody. Uvědomujeme si, že není úkolem jen chodbu vyfotit ale hlavně ji ponechat ve stejném stavu jako před naší návštěvou. Budu rád, když se mi podaří ještě jednou navštívit tuto klenotnici abych vyfotil, co jsme nestihli.

foto: Karel Kosina, skvělá asistence: Mgr. Vlastislav Káňa

Podle starších dat kreslil Josef Hrušák 1982

Překreslil Stanislav Vašíček v lednu 2008 (Autocad 2005)