WWW.ByciSkala.cz
 
 
Článek Jak se kope pleistocén ? Barová

Paleontologický výzkum je podobný speleologickému průzkumu. Jeho cílem není však objev nových jeskynních prostor ale především odkrýváni a dokumentace  kosterních pozůstatků pleistocenní fauny. Cílem tohoto článku není odborný popis nálezů, to ponechám lidem povolanějším.... Pokusím se v něm najít odpověď na otázku: Jak se kope pleistocén ?

Foto: Petr Koukal. 

Petr Koukal  | 20.4.2013 20:29 | pridej.cz  | Diskuse...[0] | Zobrazeno 986x  

Tento článek chci věnovat památce kamaráda a kolegy Karla Nováka, který před několika lety odešel do "Speleologického nebe". Karel byl člen Speleologického kroužku při ZK ROH Adast Adamov a České speleologické společnosti ZO 6-01 Býčí skála.   Podílel se  na průzkumných pracech v jeskyni Býčí skála, při objevování nových prostor s aktivním řečištěm Jedovnického potoka. Jako pracovník Ústavu Anthropos MZM v Brně pracoval na paleontologickém výzkumu na různých lokalitách v bývalé ČSSR  venku v terému, ale i v jeskyních Moravského krasu.

 

Nejdříve začnu malým ohlédnutím do historie: Jeskyně Barová (pod Krkavčí skálou, původně to byl jen skalní výklenek horolezci nazývaný "Bar"), byla objevena Dr. A. Sobolem v roce 1947. S přestávkami zde probíhal speleologický průzkum, při němž bylo objeveno několik stovek metrů chodeb, mnoho komínů a šest  propastí. Paleontologický výzkum zde prováděl v různých časových obdobích  Dr. A. Sobol,  prof. R. Musil a RNDr. L. Seitl, a to na několika místech v jeskyni. V létě roku 2011 došlo k rozsáhlému sesuvu sedimentů v Druhé propasti j. Barové a tím k odkrytí vrstvy, ve které se kromě jílu, prachu, písku a kamení objevily také kosti pleistocenní fauny (vice v článku Barová jeskyně, Povodně, padající sedimenty a pleistocén). Tato událost iniciovala obnovení výzkumných paleontologických prací, kterých se sám často a rád účastním. Průběh jednoho takového pracovního dne je posán v tomto článku.

  

Profil v Medvědí síňce

Paleontologický profill v Medvědí chodbě.

  

Je mrazivé lednové ráno. Po výstupu z jakš-takš prohřátého auta nás čeká jen několik kroků zimou do ještě větší zimy v promrzlé základně. Zatopit v "kotli" promoklým a takřka nehořlavým dřevem je výkon v pravdě nadlický ale nic jiného nezbývá. Pak je nutné do sebe nalít kotel horkého čaje a promrzlé oblečení před převléknutím do jeskyně nahřát nad "kotlem".  Nezapomenout sbalit s sebou vše potřebné pro práci v jeskyni a může se vyrazit. Cesta vede do kopce; do 40-ti  metrové výšky nad údolím. V jeskyni je o něco tepleji než bylo venku, na rozdíl od mrazu je zde stálá teplota (cca 10°C). Jenže pracoviště je o dvacet metrů níže než vchod, dole mezi První a Druhou propastí. Takže vzhůru dolů.

 

J. Barová 3Dmodel

3D model - polygonální tah j. Barovou, sestavil Petr Koukal.

 

J. Barová

Krápníková výydoba - vstupní části j. Barové.

 

2912. Vrápenec malý ve vstupu do j. Barové - Petr Koukal Meta temnostní (Meta menardi) 2914. Kořenové stalagmity v vstupní části j. Barové - Petr Koukal

Vstupní partie j. Barové.

  

J. Barová

Charakter chodeb vstupní partie j. Barové.

  

Jsme u cíle cesty, tzn. na pracovišti. Po rozdělení  práce, které je tu stále víc jak dost, jdou Martina s Vlastou nejčastěji odkrývat kosti do Medvědí nebo Podžebříkové chodby, což je práce náročná a pomalá.

  

Medvědí síňka - původní stav Medvědí síňka - Petr Koukal

Paleontologický profil v Medvědí chodbě.

 

Odkrytí a vyproštění jedné kosti může někdy trvat velmi dlouho a musí se provádět opatrně, má-li kost zůstat neporušena, přičemž pozitivní výsledek není vždy zaručen. Vydobyté kosti se třídí podle místa nálezu a polohy (sektor, vrstva), pak se opatří cedulkami s popisem a skončí v igelitových pytlích.

  

Dokumentační foto prací - Petr KoukalDokumentační foto prací - Petr KoukalDokumentační foto prací - Petr Koukal

Dokumentační foto prací - Petr KoukalDokumentační foto prací - Petr KoukalDokumentační foto prací - Petr Koukal

 

Ostatní pracovníci, záleží to na tom kolik se nás sejde,  buď pomáhají Vlastovi a Martině s transportem kýblů hlušiny nebo pokračují v odkrývání dalších částí paleontologického profilu. V současnosti je profil přístupný na třech místech. V Medvědí, Podžebříkové a Liščí chodbě.

  

3207. J. Barová - mapa

Mapa j.Barové (Vstupní partie, 1. a 2. propast, paleontologický profil). Sestavil Petr Koukal.

 

Odkrytí dalších částí profilu je mravenčí práce spojená s přesunem mnoha krychlových metrů sedimentů na dno První nebo Druhé propasti j. Barové. Při této práci došlo i k objevu Podžebříkové chodby a tím ke spojeni Medvědí chodby se vstupem do První propasti.

 

V průběhu práce si dopřejeme i sem tam nějakou tu pauzu, spojenou s trochou jídla, několika doušky teplého čaje z termosky, narovnáním shrbených zad a odpočinkem pro bolavé ruce a nohy. Po několika hodinách práce, čas tu utíká úplně jinak než venku před jeskyní, nás čeká návrat na povrch. Jeho nedílnou součástí je i transport batohů s kostmi, které je nutné pečlivě zabalit, aby se jim při transportu nic nestalo. A na úplný konec zbývá ještě uklidit pracoviště a pak vzhůru za světlem.  To nás ale nečeká vždy, často nás uvítá tma - někdy i mrazivá noc. Při troše štěstí, pokud nám na základně nevyhasne "kotel", balíme v teple. Cesta kostí pak vede autem do Brna a končí na stole osteologické pracovny Ústavu Anthropos MZM. Z laického pohledu zbývá už jen málo, každou kost pořádně umýt, určit co je zač, popsat ji tuší a šup s ní do krabice. Těch je v ústavu Anthropos hromada. Některé jsou ještě prázdné - ale na jak dlouho?  Všechny takto "zpracované" kosti jsou uloženy v depozitáři, snad se dočkáme i toho, že zajímavé kusy budou někdy vystaveny. Martina s Vlastou nelení a píšou, "až se jim od klávesnic kouří" - v tisku je hned několik odborných článků.

 

Více jak rok a půl trvající paleontologický výzkum přinesl své "ovoce" v podobě nálezů velkého množství kosterních pozůstatků pleistocenní fauny, a to hlavně medvěda jeskynního (Ursus ex gr. spelaeus). Ve výrazně menším množství byly nalezeny také kosti lva jeskynního (Panthera spelaea); vlka (Canis lupus); hyeny jeskynní (Crocuta crocuta spelaea); kozorožce horského (Capra ibex); soba polárního (Rangifer tarandus); jelena (Cervus sp.); koně (Equus sp.); lišky (Vulpes sp.) a zajíce (Lepus sp.).

  

2846. Lebka Lva jeskynního (Panthera spelaea). - Petr Koukal

Lebka lva jeskynního (Panthera spelaea).

  

2847. Dolní čelist  - Petr Koukal

Spodní čelist medvěda jeskynního (Ursus ex gr. spelaeus).

  

2848. Lebka Medvěda jeskynního - Petr Koukal

Lebka medvěda jeskynního (Ursus ex gr. spelaeus).

  

2849. Dlouhé kosti - Petr Koukal

Srovnání dlouhých kostí: nahoře femur (stehenní kost) medvěda jeskynního, dole humerus (pažní kost) lva jeskynního.

 

 Jsme u konce článku. Výzkumné práce v jeskyni budou dále pokračovat, ale o tom až někdy příště. Nechejme pleistocenní faunu v klidu odpočívat v jeskynních sedimentech či v depozitářích a vitrinách. Na závěr děkuji kolegům - Martině Roblíčkové a Vlastovi Káňovi za pomoc při přípravě tohoto článku.

 

(Další dokumentační fotografie z prací naleznete v galerii: Paleontologický výzkum v jeskyni Barové)



Diskuse "Jak se kope pleistocén ?"

Nejsou žádné příspěvky.

PSPad TinyMCE Zoomify AutoViewer LuckyView LongtailVideo PHP
Návštěvy : [544337], dnes 197 |  | RSS  Data Diskuse | © Copyright
MjQ4Yzl