V nedávné době jsme publikovali na našich stránkách fotografie ing. Radoslava Tejkala. Kromě jeho vlastní tvorby se objevily i starší historické fotografie. Díky šťastné okolnosti, tj. své specializaci v Adastu Adamov, na úseku ofsetových kopírovacích strojů, je pro sebe a své kolegy množil a tím vlastně zachránil pro současnost. Velmi cenné fotografie zachycují  německé Brňany -  jeskyňáře sdružené v organizaci Gruppe für Hölenforschung, Sektion des Vereines Deutscher Touristen při práci v Ochozské jeskyni a Býčí skále. Obě lokality v lichtensteinském polesí byly jejich hlavními výzkumnými stanovišti. Práce v Ochozské jeskyni časově předcházely aktivitám v Býčí skále. Od roku 19(10), ale jistě pak 1911, probíhaly paralelně. Počátek jejich činnosti v Ochozské jeskyni mi není zcela znám, ale prozatím vím, že již v roku 1907 zde bádali. Představená galerie ukazuje výběr 21 fotografií z Ochozské jeskyně. Původ originálů není znám (snad byly půjčeny z budovy Speleologického klubu na Skalním mlýně), každopádně se dostaly od R. Tejkala k S. Khulovi, od něj k V. Šebečkovi, pak k M. Golcovi a nyní k Vám, k milovníkům krasové historiografie. Všem jmenovaným kolegům děkuji za jejich díl záchrany tohoto archivu.  Jmenovitě dokážeme identifikovat jen G. Nouackha (obr. 1 - vlevo) a o ženě na obr. 12 se rozepíši v některém z navazujících článků. Nechť fotografie poslouží k dalšímu výzkumu a zdravím kolegy z jižního krasu.

Ing. Radoslav Tejkal byl členem býčiskalské skupiny od roku 1978. Do skupiny přišel po velkých personálních změnách v průběhu 70. let a vydržel tam dlouhých 15 roků. Podílel se na dokončení "Rudovy" štoly. Je také autorem názvu "Prolomená skála", která dnes označuje úsek jeskyně mezi "Novou Býčí skálou" a "Proplavanou skálou". Byl aktivním fotografem a z jeho vlastní tvorby představujeme následující snímky. Děkujeme mu za poskytnuté fotografie.

Radoslav Tejkal, činný jeskyňář býčiskalské skupiny od roku 1978 do roku 1985, se díky svému pracovnímu zaměření v Adastu Adamov - "pracoval na ofsetových strojích" - věnoval jednak tisku oficiálních skupinových publikací a dále se zasloužil o množení historických fotografií. Jeho zásluhou se tak dochovaly cenné fotografie našich německých předchůdců organozovaných v GfH SdVDT, které v roce 2007 znovuobjevil pro tyto stránky V. Šebeček, jež je získal od S. Khula, který poskytl kontakt na R. Tejkala. Zde jsou fotografie, které se podařilo v archivu nalézt. Řada z nich jich byla publikována, některé jsou málo známé či mladším badatelům úplně neznámé. Poděkování patří ing. R. Tejkalovi. (fotografie uvádím pro autentičnost v aranžmá bez "dokonalého" ořezu)

V archivu Radoslava Tejkala, který získala nedávno skupina ZO ČSS 6-01 k dispozici, jsou kromě jeho vlastní fotografické tvorby, i dosud na našem webu nezveřejněné fotografie kolegy ing. Jana Poláčka. Navazují na fotografickou galerii umístěnou dne 20. 4. 2011 Petrem Koukalem a dokument Prolomená skála ze dne 1. 8. 2011. Nalezneme na nich fotodokumentaci z února, června a listopadu roku 1985, barevné fotografie zachycují první potápěčskou akci skupny Labyrint v roce 1984 v přítokovém sifonu v Prolomené skále. Děkujeme ing. Radoslavu Tejkalovi.

Studentská léta Přemysla Ryšavého byla v Moravském krasu zachycená v dokumentu sepsaném dne 29. ledna 1945. Jde o autentické zachycení jeho jeskyňářských začátků ve válečném období. RNDr. Přemysl Ryšavý - školený geolog, petrograf a paleontolog významně zasáhl do speleologického dění v Moraském krasu v poválečném období, kupříkladu jako předseda Speleologického klubu. Zanechal po sobě rozsáhlý archiv map, diapozitivů a písemností. Zemřel 23. října 2003.

Výsledky průzkumu komínů a vyšších jeskynních pater v Býčí skále a Rudickém propadání v letech 1970-1976 od Vojtěcha A. Gregora - Celofána

Další fotky z archívu V. A. Gregora-Celofána.  Autorem všech fotografií je Miloslav Sedlák-Vlček z bývalého Speleologického kroužku při ZK ROH ČKD Blansko (?) skupina Rudické propadání.

Vítejte do Býčí skály 70. let minulého století. Historické fotky od Vojtěcha A. Gregora - Celofána.

O víkendech se na jeskyňářské základně na Býčině dá zaslechnout cokoliv. Hostů přichází hodně a každý přinese něco nového. Hlavně si člověk nesmí myslet, že už ho nic nepřekvapí, opak je pravdou.

V tomto přehledu je možné načerpat základní informace o střežejních událostech na Býčí skále v letech 1969-1992. Jde o období soustavného bádání na rozřešení otázek spojených s hlavním tokem Jedovnického potoka ze strany od Býčí skály proti proudu. V tomto období byly překonány dva sifony raženými štolami a proplavány všechny sifony mezi Kaňony v Nové Býčí skále a vývěrem Jedovnického potoka. Toto téma se stalo námětem doplňkového programu se speleologickou tématikou při Dnech otevřených dveří na Býčí skále v roku 2010.

Autor zaobírá se historií jeskyně, historií prací v jeskyni (do r.1954), dále rozborem hydrografickým a uzavírá strhujícím topografickým popisem celé, tehdy známé jeskyně Býčí skála.

Na našich stránkách jsme 14.3.2010 publikovali některé fotografie z okolí Býčí skály. Jsou zařazeny v sekci Projekt 100 (P100). Na první z nich nazvané "Svačina na Býčí skále" je v pravé části snímku zachycen legendární obyvatel Kostelíku Vincek Doležal. Na fakt upozornil J. Svozil st. Je možné, že Vincek někdy ve 20. letech pomáhal při některém z archeologických výzkumů na Býčí skále a tehdy byl zachycen objektivem fotografa. Pro doplnění unikátní fotografie připojujeme krásné povídání o tomto člověku, kterému se stala příroda a jeskyně domovem. Informace byly publikované na webových stránkách obce Habrůvka (původní zdroj: Historie, Habrůvka rok 1971; převzato: http://www.habruvka.cz/zaj10.php).