Moje vzpomínky na Býčí skálu

(nepropadejte nervozitě, pouze ty dobré)

aneb kus býčiskalské historie

Vojtěch A. Gregor-Celofán, bývalý člen Speleologického kroužku ZK ROH Adast Adamov (1971-1976) a jeho předseda (1974-1976); pracovník Oddělení pro výzkum krasu Moravského musea (1971-1977) a jeho vedoucí (1975-1977); v Moravském krasu řádně od r. 1963 do r. 1977 a externě dodnes.

Vojtěch A. Gregor-Celofán zaslal pro uveřejnění příspěvek, který náleží svým obsahem do Projektu 100 na Býčí skále a zcela zapadá do konceptu letošního tématu Dnů otevřených dveří v roce 2010. Uvádí nás do problematiky speleologického bádání poloviny 70. let. Za poskytnuté informace mu patří veliké poděkování.

MUDr. Jiří Urban, mezi jinými krasovými historickými zprávami, přeložil asi nejrosáhlejší popisné dílo střední části Moravského Švýcarska. Pochází z pera zemědělského inženýra Hermanna Bocka. Svůj popis jeskyní Josefovského a Křtinského údolí postupně vydával v Mitteilungen des Vereines Deutscher Touristen in Brunn v letech 1905-1907. Oběma pánům patří poděkování za velmi cenný a významný zdroj z počátku 20. století. Pro historiografii počátku speleologického bádání na Býčí skále jde o zcela zásadní práci.

V letech 1970-1979 působil MUDr. Jiří Urban Na Býčí skále. V polovině 70. let 20. století jej fotograf zachytil na dvou exkurzích. Jedna byla vedena do Velké síně v Býčí skále, druhá za Chodbu vzdechů v Rudickém propadání.

Doktor Jiří Urban vybral ze svého archivu několik fotografií ze svého působení na Býčí skále.  Byl členem a čestným členem na Býčí skále v letech 1970-1979.

Ve fotografické sbírce Karla Absolona se dochovaly některé exempláře, jež dokumentují známá místa poblíž Býčí skály před druhou světovou válkou. Nejdříve se vydáme od Býčí skály přes Josefov a Jáchymku na Starou huť, pak zpět ke Krkavčí skále na Kostelík, k Otevřené skále a na Tři kotle. Fotografie sledují velmi častou turistickou vycházku kolem Býčí skály. Originály jsou majetkem MZM Brno, za jejich zapůjčení patří poděkování P. Kostrhunovi.

Dalším býčiskalským členem, který přispěl do Projektu 100 je Vojtěch Gregor - Celofán. Sepsal vzpomínku na jednu vzácnou hudební návštěvu... Patří mu za to poděkování na dálku za moře do olympijské Kanady...

Z deníku Rudolfa Burkhardta se dochovaly zajímavé, dosud nepublikované, informace o barvícím pokusu mezi Novou Býčí skálou a vývěry Jedovnického potoka. Po vyčerpání Šenkova sifonu v roce 1947 po 20. letech se nová generace jeskyňářů ujala bádání v Nové Býčí skále. Z tohoto období se dochoval cenný badatelský záznam, jehož zjištění jsou platná dodnes.

Třetí závěrečnou část trilogie Tajemství Jedovnického potoka sepsal Michal Piškula. Byla otištěna v časopise Stalagmit v roce 1986. Zdroj článku lze najít na adrese:

http://www.nautilus.cz/sc.html

Druhá část trilogie o objevování cesty z Rudic do Býčí skály je z pera Michala Piškuly. Byla publikována v časopise Stalagmit v roce 1986. Zdroj pochází z internetové adresy:

http://www.nautilus.cz/sc.html

První část publikované trilogie o objevech v Býčí skále v periodiku Stalagmit z roku 1986 od Emila Bartoně. Seznam publikovaných článků na internetu z tohoto periodika lze najít na adrese:

http://www.nautilus.cz/sc.html

Jsou získány z archivu Huga Havla. Na složce s fotografiemi byl nápis: " Foto z Býčí skály z dob lezeckých akcí, Celofán (Gregor), před řešením přítokového sifonu".