WWW.ByciSkala.cz
 
 
Článek Naše činnost v Krasu - Přemysl Ryšavý P100

Studentská léta Přemysla Ryšavého byla v Moravském krasu zachycená v dokumentu sepsaném dne 29. ledna 1945. Jde o autentické zachycení jeho jeskyňářských začátků ve válečném období. RNDr. Přemysl Ryšavý - školený geolog, petrograf a paleontolog významně zasáhl do speleologického dění v Moraském krasu v poválečném období, kupříkladu jako předseda Speleologického klubu. Zanechal po sobě rozsáhlý archiv map, diapozitivů a písemností. Zemřel 23. října 2003.

Martin  | 4.4.2013 23:27 | pridej.cz  | Diskuse...[2] | Zobrazeno 260x  

Díky šťastné náhodě, kdy jsem v dubnu 2013 pomáhal Francimu Musilovi s technickou podporou při zálohování vědecky cenného archivu skleněných fotografií geologa, petrografa, paleontologa a také hlavně speleologa Přemysla Ryšavého, jsem měl možnost nahlédnout do fragmentu písemností jeho pozůstalosti. Mezi jinými jsem v něm nalezl jeho mládežnické zápisky z jeho krasových jeskyňářských počátků v letech 1943-1945. Zavádí nás do Moravského krasu v době okupace, o níž se často domníváme, že návštěvy jeskyní zcela znemožnila. Předkládaný deník nás avšak přesvědčí o opaku.

Dokument může mj. pomoci identifikovat některé soubory fotografií z pozůstalosti. V níže uvedených větách se můžeme začíst do řádků, z nichž pochopíme s jakou vervou a urputností se mladík Přemysl Ryšavý vrhnul do poznání podzemního tajemna, které jej neopustilo po celý život na jeho cestě vědeckého poznání. Narodil se 18. března 1928 a v předkládaném dokumentu jsou zachyceny jeho nedělní a sváteční krasové „prvotiny" z věku 16 až 18 let.

Dokument je publikován v původní podobě s jazykovými specifiky a k jeho zveřejnění svolil syn P. Ryšavý, za což mu patří díky.

 

(M. Golec)

 

Přemysl Ryšavý - zcela vlevo

Přemysl Ryšavý v období vzniku válečného dokumentu - sedí zcela vlevo (archiv K. Dobiáše, s čelenkou uprostřed).

..........................................................................................................................................................................................

 

Naše činnost v Krasu: Přemysl Ryšavý dne 29. ledna 1945

1943 X, XI

1

S Jirkem Pernesem jsem se poprvé vypravil do jeskyně dne 10. října roku 1943. Tehdy s náma také šel Gustav Dočekal. Jeli jsme autobusem do Vilímovic a pak jsme se Suchým žlebem ubírali k jeskyni č. 46 zvané „Suchožlebská zazděná" na rozdíl od jeskyně „Pustožlebské zazděné". Měli jsme tehdy sebou 1 10-ti metrový žebřík provazový, vlastní výroby, 20m lan, každý jeden karbidovou lampu, kromě toho jsem vzal sebou svítilnu bateriovou s reflektorem, fotografický aparát s příslušenstvím, několik skob a kladívko. Jeskyně byla před tím mnoho let zavřena, až zeď někdo rozbořil. Vnikli jsme poměrně snadno dovnitř, jen nám dalo dosti práce zatloukání skoby. Tehdy jsme se podivovali krápníkové výzdobě této jeskyně. Také jsem pořídil několik fotografií. Pro další neděli 17. října jsme si stanovili ofotografovati jeskyni co nejdokonaleji. Protože se Gustav Dočekal v jeskyních neosvědčil, přestali jsme ho na další výpravy zváti. Příští neděli 24. října jsme poprve navštívili jeskyni č. 47 Královu 36m západně od Zazděné a propast nad oběma jeskyněma ve výšce asi 50m se nalézající. 31. října šel s náma také bratr Jarek. Tehdy jsme navštívili t.z. Pravou Liští díru v systemu Vintok, kterou jsem již znal od leta. Dále to byla jeskyně Smrtní, kterou jsme toho dne poprve navštívili. Na příští neděli jsme domluvili výlet na Ostrovsko a na Holštýnsko. Autobus nás zavezl jen do Vilímovic, takže jsme byli nuceni jít pěšky. V jednom skalním přepažení Suchého žlebu nedaleko

1943 XI, XII

2

Macochy jsme našli dosud nikde nepopisovanou průchodní jeskyňku a nedaleko ve skále zasypanou propast. Dále jsme byli na Holštýnsku v jeskyňce Nezaměstnaných. Ze soboty na neděli tj. ze dne 20. na 21. listopadu jsme pracovali na uvolňování hlínou zaneseného pokračování Zazděné jeskyně směrem k náhorní rovině harbešské. V listopadu 1943 jsem se dozvěděl o druhém vchodu do jeskyně Ochozské na Říčkách. Ke konci listopadu se k nám připojil Franta Vlk a zůčastnil se několika výprav. 28. listopad patří k jedněm z nejkrásnějších a nejromantičtějších našich výprav. To jsme poprvé navštívili Ochozskou jeskyni oním druhým vchodem. Byl s námi Franta Vlk, kterému se podařilo zvláštním způsobem otevřít malá železná dvířka uzavírající horní druhý vchod. Tehdy jsme také získali klíček od onoho vchodu. Pod Smuteční vrbou jsme se na památku ofotografovali. Příští neděli byla na programu opět Ochozská, opět jsme něco fotografovali: Na dřevěném stole v jeskyni jsme našli karbidový reflektor, který jsme uvedli v činnost, Ochozská jeskyně se nám tehdy poprve zjevila v plné své kráse. To jsme také pronikli do Nové Ochozské, která se nám rovněž líbila snad ještě více než Stará Ochozská, zvláště Hrozen, Postýlka a mnoho jiných. Na 12. prosince byla na programu obhlídka Plániv a znovu jeskyňka Nezaměstnaných na Holštýnsku. 19. listopadu jsme pracovali my dva s Frantem Vlkem v Zazděné. V noci ze dne 25. na 26. prosince s náma navštívili Ochozskou Dolfa Flek, Staňa Plch, Karel Černý. Také jim se Ochozská velmi líbila. Fotografovali jsme, tentokrát také v Nové Ochozské. To by tak byla zhruba naše společná činnost s Jiřím Pernesem za rok 1943 v Moravském krasu.

1944 I, II, III, IV

3

Nyní nastává rok 1944. V prvé polovici ledna jsme nenavštívili Kras vůbec. 16. ledna jsem měřil se Staněm Plchem První část horních pater Ochozské. Další neděli podnikl jsem výlet opět se Staněm. Prolezli jsme dvě bezvýznamné jeskyňky v Suchém žlebu a Koňskou jámu. 30. ledna jsem měřil Drátenickou a Marianskou jeskyni v Křtinském Krasu. Tuto neděli jsme také přišli náhodou k Jestřábce vchod B. První polovinu února jsem opět Kras nenavštívil. V neděli připadající na 20. února jsem byl s Dolfem obhlížet horolezecké tůry na letní sezonu. Hlavní stěnu Macochy již tehdy Dolfa pozoroval. Při této příležitosti jsem si také prohlédl jeskyni č. 62 v Suchém žlebu. 27. února se zůčastnil výpravy Jirka a Staňa. To jsme se pokoušeli pomocí provazového žebře vodopád v Plánivách. Slézal jsme první a protože teklo množství vody byl jsem promočen na kůži: Od Plániv jsme šli do Trámového závrtu na Koňský spád. První neděli v březnu jsem byl sám se Staněm v Okounce a v Býčí skále. Druhá neděle byla věnována změření spodních pater Mariánské. V týdnu mezi 12. a 19. březnem jsme se důkladněji seznámili s Jaroslavem Fadrnou, Laďem Novákem a Janem Michlem. Ti nás později seznámili s Milošem Lichem. V neděli 19. března mě Laďa zavedl do jeskyně č. 17 „Východně Nových dvorů". 26. března byly hromadně prolezány obě jeskyně harbešské. Tenkrát byli na výpravě; Jarek, Jaroslav, Laďa, Staňa, Jura, Jeník, já. Příští neděle připadla na 2. dubna byl jsem s Lichem fotografovat v sedmnáctce a Jirka s Laďem kopali v okolních slůjích kosti. Velikonoce se nám nevydařily. Chodil jsem povětšině sám Krasem prohlédl jsem si jen jeskyňku proti Henryho stěně, kterou mi ukázal Franta Musil. Neděli po Velikonocích v 16. dubna se nám s Jirkem podařilo nalézt otevřený závrt na náhorní rovině harbešské zvaný Společňák, také jiné harbešské závrty jsme prohlíželi: 16. dubna

1944 IV, V, VI, VII

4

si vyžádala Býčí skála další oběť. Se Svantovítovy věže se zřítil jeden chlapec se Židenic. 23. dubna se lezlo na Býčí skále. 29. 30. dubna 1. května jsme strávili tři dni v Krasu. Na Velikonoce jsem seznámil Jirku a Mirkem Falíkem. V tyto dni se již Mirek zůčastnil výpravy s námi. Navštívili jsme tyto jeskyně: Suchožlebskou zazděnou, Východně Nových dvorů, kterou jsme zčásti zaměřili a ofotografovali. Bardalánku a jeskyni u Dvou stromů o které mi řekl Laďa, dosud nikde nepopisovanou. Městikáď jsem poprvé spatřil s Mirkem 7. května a tutéž neděli jsme také určili polohu bludiště č. 9 v Pustém žlebu. 10. května jsme zamykali s Jirkem jeskyni č. 17 a doměřili jsme zbývající část. V neděli 14. května jsem Kras nenavštívil. Jirka tenkrát opět č. 17 odemčel a seznámil se s Leošem Okleštkem. V noci z 15. na 16. května jsme byli s Pepkem Jirůškem v Ochozské. Šli jsme spodním vchodem, který byl neznámým pachatelem vypáčen. 21. května jsme byli s Leošem a mnoha jinými na informativním výletě ve Sloupě. 5 dní na to 26. května jsme podnikli tj. Jirka, Leoš, Mirek, já informativní výlet do Němčic, do jeskyní Tererových a na důkladnou obhlídku nově otevřené propasti ve Starých skalách. 27. 28. 29. května jsme strávili opět v Krasu. Ze dne 27. na 28. v noci jsme podnikli s Mirkem výpravu do Sloupských jeskyň. 28. přišel za námi Leoš a Jura. Ještě dopoledne jsme podnikli výpravu do Společňáku a to: Jura, Leoš, Mirek, já. V noci 28. a 29. jsme byli opět v Sloupsko-šošůvských. Ze 3. na 4. června v noci jsme změřili s Jirkem zbývající část horních pater Ochozské. Příští neděli to bylo 11. června jsme byli opět v č. 17, v noci ze 17. na 18. jsme podnikli výpravu se Zdeňkem Šafránkem, Jaroslavem, Jirkem, Mirkem do trámového závrtu. 25. jsme si prohlédli Rubešovu jeskyň a kamením zatarasenou propast, kterou našel Jirka s Mirkem. Na noc ze 1. na 2. července  byla domluvena výprava do Pustožlebské Zazděné.

1944 VII, VIII, IX

5

Výpravy se zůčastnilo 6 lidí: Jirka, Jara, Laďa, Mirek, Old Šafránek a já. Tehdy jsme v této jeskyni také hodně fotografovali a zevrubně jsme ji prohlédli i s komíny. Další neděli jsem šel s dalšími chlapci na Holštýnsko. 16. července jsme s Jaroslavem prohlíželi vypumpované syfony v Staré rasovně. Počínaje 18. července jsem strávil s Ladislavem v Krasu asi 12 dní s menšími přestávkami. V té době jsme prohlíželi Panáčkovu jeskyň, Rubešku a Rasovnu, zejména střední patra. Jeskyni Suchožlebskou Zazděnou jsme zatarasili. 30. července byla neděle věnována lezení na Býčí skále. Začátkem měsíce července mě a Jirku seznámil strýc Jaroslav Los s panem ředitelským radou Antonínem Bočkem. U něho jsme se též seznámili také s ostatními členy jeho skupiny. V pátek 4. srpna jsem byl s Jaroslavem fotografovat v první části horních pater Ochozské. V noci z 5. na 6. srpna jsme byli tj. Jara, Jura, Old, já opět v Ochozské, tentokrát jsme fotografovali hlavně v Nové Ochozské. 9. srpna ve středu jsem ukázal Dolfovi Flekovi sedmnáctku a odpoledne téhož dne mě zavedl Pepek Jirůšek do Korálového závrtu. V sobotu 12. srpna jsem provedl svého bratrance Beďu Krasem a druhého dne v neděli jsme byli ještě s Mirkem v jeskyni Horní v Chobotu. První naše výprava s panem ředitelským radou Bočkem se uskutečnila 20. srpna. Pan rada nás nejprve provedl zpřístupněnou částí Sloupských jeskyň, pak jsme prohlíželi změny na jaře utvořené, dále jsme se pokoušeli dna propástky u III. vchodu, dále jsme konstatovali zmizení Nagelova jezírka ve Spodních patrech a změnu jeho dna a konečně jsem sestoupil asi 13m (bráno po svahu) jištěn Jirkou do Kolmé propasti. 27. srpna jsem se seznámil na výletě se svým vzdáleným příbuzným Polanským a jeho kamarádem Pivoňkou, oba pomocníci Břouškovi a také s Vladimírem Ondrouškem. Byl jsem tehdy na výletě se Staněm a prolezli jsme část diaklasové chodby Staré rasovny. V noci 2. a 3. září jsme si prohlíželi

1944 IX, X, XI, XII

6

S Mirkem Korálový závrt a v noci z 7. na 8. září jsem fotil se Staněm v Pustožlebské. Další výprava, opět noční a to z 9. na 10. září byla podniknuta Mirkem a mnou do Dómu vodopádů a do Wanklových jeskyň v Sloupském bludišti. Noc z 16. na 17. září jsme pochodili s Mirkem po Krasu a 17. ráno jsme přijeli na Býčinu. 24. září jsme se byli opět s Mirkem podívat jak pokračuje práce ve Staré rasovně pak jsme byli v Rasovně u Macošského sifonu. Tenkrát jsme potkali také Leoše a ten nám oznámil, že ztratil v noci z 21. na 22. září Svícen. Tato krádež měla velkou odezvu a dny 26. 27. a 28. jsme strávili s Jirkem a jinými kluky známými i neznámými v kriminále. 1. října se uskutečnila další naše exkurze s panem radou. Zůčastnili se jí: p. Rada Boček, p. učitel Tvarůžek, Ota Zedníček, Mirek, Leoš, já. Zahájili jsme práci v Hladomorně, odkud jsme šli k Domínce pak do Blanska. 8. října jsem obhlížel s Mirkem v Králové místo na kopání. 15. října bylo pracováno v Jedlích. 29. října mi Ruda s Otou ukazovali Jestřábku. V sobotu 4. listopadu jsme měřili s Jirkem závrty na Harbechách a při tom jsme usoudili že jeden závrtek by šel lehce otevřít. 5. listopadu jsme fotografovali s Mirkem okolí Ostrova a měřili slepé údolíčko blíž Vilímovic. Jirka s Jaroslavem zatím pracovali v závrtu, který jsme den před tím našli. 12. listopadu byla na programu opět Jestřábka, zkoumali jsme také propast. Neděli na to 19. listopadu nás (t.j. Jirky, Jaroslava, Mirka a mne) zavedl Pepek Vlach do Oken na Beraním rohu. Ta a přilehlé jeskyně jsme dobře proměřili. V čtvrtek 23. listopadu jsme hledali s Jaroslavem propast „U Obrázku". 3. prosince byla opět stanovena výprava do Jedlí. Tam bylo pracováno. 2. a 14 dní na to 17. prosince jsme pracovali (tj. Jirka, Jaroslav, Mirek a já) v závrtu na Harbechách. Tak nám uplynul rok 1944. Silvestra jsme strávili v srdci Krasu na Macoše.

1945 I, II

7

Nový rok jsem zahájil v Krasu. Hned 1. ledna jsme dělali povrchový výlet. Jako první návštěvníci roku 1945 jsme si prohlédli Balcarku. Tehdy jsem si všiml dvou závrtů se studánkou u Kourádového. V neděli 7. ledna jsme se rozhodli Mirek, Jara, já pracovat v závrtku na Harbechách, půda byla úplně promrzlá, takže jsme byli nuceni práce zanechati. Na středu 10. ledna jsem si domluvil s Milošem Skoupým a Jaroslavem Vyšinkou výlet do Rudického propadání. Dostali jsme se až na stupeň nad železným žebřem. V sobotu 20. ledna jsem podnikl povrchový výlet se Staněm a v neděli 21. ledna jsem byl s Mirkem v otevřeném závrtu v Měšinách o kterém nám řekl p. rada Boček dne 10. září 1944.

(...zde rukopis končí, byl sepsán dne 29. ledna 1945)



Diskuse "Naše činnost v Krasu - Přemysl Ryšavý"
Zobrazit : témata / vlákna / podle času
Seřadit podle poslední odpovědi / založení téma.
P. Ryšavý a spol. Celofán [154.20.243.x]  Před 5 a ¾ rokem
   Bez odpovědí.
Já bych možná opravil ten popisek k fotce. francimus. [88.101.113.xxx]  Před 5 a ¾ rokem
   Bez odpovědí.
PSPad TinyMCE Zoomify AutoViewer LuckyView LongtailVideo PHP
Návštěvy : [518822], dnes 16 |  | RSS  Data Diskuse | © Copyright
OGQxYTcwM