Když jsem se před rokem vracel z návštěvy prvorepublikové dělostřelecké tvrze Bouda v Orlických horách, musel jsem se vypsat ze silného zážitku, ale měl jsem tuto etapu zájmů za uzavřenou. Naše stránky přece nejsou filiálkou Klubu přátel čs. opevnění. Ale podzemí našich pevností své kouzlo neztratilo, zlákalo mne znovu a tak ještě jednou, naposled.

Právě vyšel nový Sborník Muzea Blanenska 2016, kde je i článek "Z historie průzkumu propasti Macocha" (Vojtěch A. Gregor). Ke koupi nspř. na pokladně muzea za 150,-Kč.

Nejen jeskyně stojí za prohlídku.  Jsou i jiné podzemní prostory, které návštěvníka mohou oslovit s nečekanou silou.

Známý ostravský autor Jan Padych po létech vydává v těchto dnech šestidílný román ze starší doby železné - halštatské - "Prastará tajemství". Děj situoval do nám známých míst, jako je jeskynní svatyně v Býčí skále. Žánr, který tak dobře známe z dětství od E. Štorcha, je v domácí produkci k nalezení jen vájimečně. Nyní k tomu došlo, a to hned v šestidílné podobě!

Iva Bittová "v srdci hory" v jeskyni býčí skála 18.6.2016 v 18:00. Vstupenku je možné zakoupit za 250 Kč.

Býčí skálu navštěvuje opakovaně několik fotografů, kteří postupně zachycují její kouzelné prostory. Jeden z nich je RNDr. Jan Netopejr Moravec, který své fotografie z řady krásných lokalit jak v ČR, tak i zahraničí, přehledně publikuje na svých stránkách. V letech 2009, 2010 a 2012 navštívil s fotoaparátem opakovaně Býčí skálu a Barovou jeskyni a fotografie pro potěšení druhých zveřejnil (http://www.etf.cuni.cz/~moravec/fotky/ind-mkr.html). Jejich harmonii krásně spojil s teologickými texty, které vyplňují jeho vnitřní život. Na jeho fotografiích můžeme obdivovat rozměrnou dvoranu, člověka v jeskyni, tak i utajený mikrosvět. Jako ochutnávku jeho produkce můžeme níže zhlédnout výsek jeho produkce z roku 2012, kdy dokumentoval celý rozsáhlý systém Býčí skály a Barové jeskyně v průběhu asi 11 hodin. Jeho tvorba se odehrává na pomezí umělecké fotografie a dokumentu. 

Na konci loňského roku mi Petr Zajíček poslal fotografii se starým podpisem z jeskyně Výpustek. Náleží lesníku A. Žitnému, po němž je dodnes pojmenována Žitného jeskyně v Křtinském údolí. Jeho cennost tkví hlavně ve faktu, že se dochoval až dodnes. Brutální vojenské zásahy v tomto podzemním skvostu Moravského krasu jsou strašné. Co vlastně víme o Žitného jeskyni v Křtinském údolí? Z vědeckého hlediska jde o velmi významnou lokalitu.

Dne 1. února nám sluníčko nadělilo opravdu krásné počasí. Tento den se naši předkové radovali oslavami z počátku laktace svých ovcí, a to svátkem Imbolc. Dobrý důvod uskutečnit první předjarní výlet do krasu. Všude bylo co k vidění, sníh mizel před očima, potoky se plnily vodou a bylo dobře.

M. Skoupý, alias Hadař mi poskytl článek otištěný ve Svobodném slově dne 24. června 1958. V tomto období došlo k zásadním postupům v Rudickém propadání po proudu Jedovnického potoka směrem k Býčí skále. Objevy 900 metrů mohutných jeskyní za dva týdny jsou již nadobro minulostí a dnešní speleologie Moravského krasu s nimi již v zásadě počítat nemůže. Připomínka z novin dokládá poválečné pozitivistické období, kdy měli naši otcové zakladatelé brány k velkým objevům dokořán otevřené. Dnes se soukáme přibouchnutými vraty do posledních mezer pode vraty.

Letos se podařilo skupině jeskyňářů z Býčí skály uskutečnit již tradiční výlet do Vídně. Jeho součástí byla návštěva restaurace Centimetr, kde se podávala specialita, které žádný jeskyňář neodolá. Do koleček se zde servírují dobroty přímo na stůl. Před pár roky jsme ve čtyřech obsach neměli nárok sníst, letos nás bylo sedm a vymlaskli jsme to tak tak. U stolu seděli Kolbi, Šárka, Jura Spousta a Evka, Zuzka, Martin a Věrka. Luboš Minařík běhal po keškách a s jídlem nám nepomohl. Bohatá předvánoční Vídeň je nádherná a tento pokrm nám zpříjemnil předvánoční chvíle. Dohodli jsme se, že taková kolečka chceme zakoupit na Býčinu.

V roce 2010 obhájila na Ústavu geologických věd PřF MU Brno bakalářskou práci Sandra Kejíková s názvem Hydrologická problematika Křtinského údolí v Moravském krasu. V posledních několika letech se obnovil zájem o lokalitu Výpustek. Po opuštění jeskyně armádou se dříve hojně navštěvovaná lokalita znovu zpřístupnila pro veřejnost a snad už nadobro za své vzala 60 roků dlouhá pauza vědeckého bádání. Vrátili se jeskyňáři, archeologové, geologové. Vyšla monografie Rudolfa Musila, buduje se výstavní expozice. Práce Sandy Kejíkové shrnuje dosavadní poznatky o hydrologii Křtinskáho potoka a vykročila k novému poznání.

Kam se čtenář našich stránek může podívat do podzemí, když veřejně přístupné jeskyně už zná jako své boty a dny otevřených dveří v Býčí skále budou zase až v květnu?