Muzeum Blanenska Sborník 2016 Sborník Muzea Blanenska 2016. Odborné články z oblasti přírodovědné a společenskovědné. Prví sborník, který vydává nově vzniklé Muzeum Blanenska. Sborník obsahuje řadu článků týkajícich se blanenského regionu a osobností s ním spojených.

Část přírodovědná

• Historie těžby vápenců od doby vyhlášení CHKO Moravský kras (Ladislav Slezák)

• Z historie průzkumu propasti Macocha (Vojtěch A. Gregor)

• Příspěvek ke studiu o ukončení jeskyně Pekárny v jižní části Moravského krasu (Ladislav Slezák)

Část společenskovědná

• Problémy počátků vsi Svatá Kateřina (Arnošt Skoupý)

• Počátky rytířského rodu Boleslavských z Rittersteinu (Leoš Vašek)

• František Nechuta Trávníček (1814-1901) - z moravského Borotína do Spojených států amerických (Michal Schuster)

• F. T. Bratránek, rodák jedovnický (Blahomil Grunda)

• Lvovské podněty (František Všetička)

• Kapelník Libor Grunt (Blahomil Grunda)

• Eliška Wanklová, rozená Šímová (rodiče a sourozenci) (1832-1903) (Jana Brychtová)

• Strojírna starohraběte Huga Františka Salm-Reifferscheidta v Doubravici nad svitavou (Petr Sychra)

• Dálková silnice Žďár-Olešnice-Boskovice-Prostějov (Jiří Vymětalík)

• Svobodné volby 1990 (Petr Vítámvás)

• Projektant vodních elektráren (Antonín Petlach)

Zprávy

• Přehled akcí, které se v muzeu v roce 2016 udály (Pavlína Komínková)

Výročí

• Odešel Břetislav Tříska (Petr Sychra)

Sborník obsahuje 173 stran

Cena 150 Kč včetně DPH

Sborník lze zakoupit na pokladně muzea:

Muzeum Blanenska, p. o. Zámek 1/1, 678 26 Blansko

Pro bližší informace kontaktujte:

E-mail: info@muzeum-blanenska.cz

Telefon: +420 516 417 221

Studie Z historie průzkumu propasti Macocha, s podtitulkem Agentura Saturnin: Uvádění románových příběhů na (téměř) pravou míru, je otištěna na stranách 9-41 včetně 6 unikátních a dosud nepublikovaných barevných fotografií propasti (z toho dva letecké snímky) a dvou ukázek z Melnického výpisu z rukopisu Lazara Schoppera z r. 1723. Autory barevných fotografií jsou Vladimír Kemlink Jančík a Marek Audy. Celkový počet grafických příloh -- většinou fotografií -- je 28.

Studie je rozdělena do následujících kapitol:

- Úvod

- První historicky ověřený sestup do propasti

- Významné výpravy do Macochy do konce 19. století

- Období Karla Absolona

- II. světová válka

- Poválečné období

- Průzkum v 50. a 60. létech 20. století

- Výzkum v létech 1969-1974 -- macošská pětiletka

- Objev Amatérské jeskyně

- Moderní potápěčský průzkum

- Literatura a prameny (více než 100 referencí)

Ukázka první strany:

Vojtěch A. Gregor

Z historie průzkumu propasti Macocha

Agentura Saturnin: Uvádění románových příběhů na (téměř) pravou míru

Věnováno památce těch, kteři průzkumu podzemnich toků Punkvy obětovali svůj život, jmenovitě památce Jiřího Šlechty, Milana Šlechty-Fetana, Marka Zahradníčka, Jana Šimečka a Michala Skyby

Zvláštní vzpomínku věnuji geologovi Vladimíru Josefu Procházkovi, prvnímu vědeckému výzkumci Macochy a autoru geografického názvu „Moravský kras“; a Vladimíru Ondrouškovi, vysoce kontroverznímu, leč velkému duchu Macochy a macošských jeskyní

Motto:

Und wenn du lange in einen Abgrund blickst,

blickt der Abgrund auch in dich hinein

And when you gaze for long into the abyss,

the abyss gazes also into you

A hledíš-li dlouho do propasti,

hledí propast také do tebe

[Friedrich Wilhelm Nietzsche]

Úvod

Propast Macocha je nejvýznačnějším a nejznámějším krasovým jevem Moravského krasu, a současně jeho symbolem (obr. 1 až 6, viz barevná příloha). Mnoho bylo napsáno a publikováno o Macoše a macošskych jeskyních během posledních 160 let. Leč vzdor této skutečnosti zůstává Macocha obklopena mnoha nezodpovězenými otázkami a nevyřešenými záhadami. Tento příspěvek je souhrnnou presentací nejvýznamnějších kapitol z dějin průzkumu Macochy zbavených mýtů a bájí minula a, velikému Lomikeli budiž žalováno, i současnosti. První historicky ověřené zprávy o Macoše – o „propasti“ – pocházejí z druhé poloviny 16. století (Absolon, 1909, 1970; Skutil, 1948a; Balák et al., 2004). Skutečností je, že až ve druhé polovině 17. století začala Macocha poutat uvědomělý zájem vzdělaného světa. První publikované zprávy o této propasti pocházejí z pera zábrdovického premonstráta Martina Alexandra Vichse-Vigsia (1663). Absolon (1970) považuje Vigsia za prvního zeměpisce Moravského krasu. Realističtější popis podal zemský uředník Adamus Dores. Doresův popis zveřejnil brněnský lékař a fyzikus Johannes Ferdinandus Hertod von Todtenfeld ve svém díle Tartaro-Mastix Moraviae etc. v r. 1669. Otázka, kdo byl první člověk, který sestoupil na dno Macochy ať už z vlastní vůle nebo z vůle jiných, zůstane navždy nezodpovězena. Trampler (1891; český překlad Trampler a Zajíček, 2014), Absolon (1909, 1970) a Skutil (1949) nevylučují, že jím mohl být Lazarus Ercker, vysoce postavený uředník v hornictví, peněžnictví a účetnictví za vlády císaře Rudolfa II. Nejpravděpodobnějším datem jeho sestupu by mohl být rok 1581. Toho roku Ercker „profáral všechny doly a ,podzemní prostory’ v Čechách i na Moravě“, píše Absolon (1970). Historického dokladu pro Erckerův sestup však není.

Příjemné počtení u štoudve dmoutu přeje Vojtěch A. Gregor-Celofán :o))