Vše [484] | Články [365] | Galerie [92] | Mapy [21] | Videa [6] | Kontakty | Kniha návštěv |
Činnost [146] | Býčí skála [47] | Barová [14] | Od jinud [24] | Netopýři [9] | Technika [4] | Zprávy [11] | Historie [144] | Pověsti [7] | P100 [35] | Zamyšlení [43] |
Článek | Stanislav Vidlák - Rudické propadání 1958-1960 | Historie | |
Abstrakt: Fotografická dokumentace Rudického propadání po rozsáhlých objevech v roce 1958 Stanislavem Vidlákem je velmi cenným dokumentačním materiálem. Stanislav Vidlák společně s Vojtěchem Nejezchlebem vytvořili v roce 1959 mapu celého Rudického propadání, které bylo v té době největší jeskyní v Moravském krasu. Unikátní mapa doposud nebyla zveřejněna. Za materiály patří Standovi díky. Článek je zveřejněn se souhlasem předsedy ZO ČSS 6-04 Rudice R. Šebely. Výzkum podzemního toku Jedovnického potoka byl v minulosti prováděn komplexně ze všech stran a byl vždy kooperací řady skupin, organizací a jednotlivců. Příspěvek je zde zveřejněn jako související téma v rámci 30 výročí překonání Přítokového sifonu v Nové Býčí skále. Klíčová slova: Stanislav Vidlák - Rudické propadání - 50. léta - fotografie - mapa Rudického propadání |
|||
Martin Golec | 14.4.2014 15:19 | Celý článek... | Diskuse...[4] | Zobrazeno 488x | |||
Článek | Jen dvakrát na Býčí skále - po 70 letech | Historie | |
Abstrakt: Ve více jak 70 roků staré trampské kronice, sestavované v letech 1942-1943, se našlo 13 fotografií, které dokumentují výlet trampa samotáře - Bohumíra Bacila Kroužka, narozeného v roce 1922, do Býčí skály. Jde o cenný doklad okolností těsně před zabráním jeskyně pro válečné účely. I přes zákaz vstupu do nepřístupných jeskyní bylo paradoxně v nich právě za války velmi rušno. Býčí skála byla oblíbeným "ilegálním českým průzkumným místem" v Moravském krasu. Nový pramen se nám prolíná hned s několika dalšími zdroji. Bacilovu trampskou kroniku našel a Bacila na Býčí skálu přivezl tramp Boko, za což mu patří poděkování. Klíčová slova: Bohumír Bacil Kroužek - tramping - Býčí skála za II. sv. války |
|||
Martin Golec | 10.4.2014 16:46 | Celý článek... | Diskuse...[0] | Zobrazeno 442x | |||
Galerie | První ponory s akvalungy v Býčí skále, 1957-1958 [45] | Historie | |
Dne 26. listopadu, 26. prosince 1957 a v létě roku 1958 došlo v Přítokovém sifonu (a v Šenkově sifonu) v Nové Býčí skále k prvním speleopotápěčským akcím s novým potápěčským přístrojem typu "akvalung", který poprvé v Moravském krasu sestrojili a odzkoušeli František Plšek a Jaroslav Fadrna. Po ponorech na jiných lokalitách se s ním zanořili do Přítokového sifonu v Nové Býčí skále a na Šenkově sifonu. V roce 1957 se s ním v "záchranných nafukovacích leteckých oblecích" potápěl dvakrát Jaroslav Fadrna s (Hlaváčkem?), doprovod jim dělali Rudolf Burkhardt, František Plšek s rodinou a další. V létě následujícího roku 1958 se ve zcela nových světlých oblecích postupně zanořili František Plšek a Jaroslav Fadrna. Doprovod jim dělali členové Speleologického kroužku z Býčí skály, dále Franci Musil st., členové organizace Moravský kras a další. Při těchto pokusech se nepodařilo proniknout dále do Přítokového sifonu. Tyto potápěčské akce probíhaly v součinnosti s intenzivními snahami objevit neznámé řečiště podzemního Jedovnického potoka, které byly korunovány objevy 2,5 km nových partií v Rudickém propadání v první polovině roku 1958. Cenné fotografie z 26. listopadu 1957 pořídil Přemysl Ryšavý a v létě roku 1958, po čerstvých rozsáhlých objevech v Rudickém propadání, fotografoval asi Jiří Moučka. Fotografie pocházejí z archivu Přemysla Ryšavého a Franci Musila st., můžeme je zhlédnout díky Franci Musilovi ml., za což mu patří díky. (Některé fotografie byly použity též v příspěvku "Jak se bádalo dříve" z roku 2007, osoby později určil V. A. Gregor). Dne 10. 3. 2014 fotografie popsal účastník akcí F. Plšek. Souvislosti k fotografím pomohl odhalit J. Svozil. st. Klíčová slova: Jaroslav Fadrna, František Plšek - speleopotápění - Přítokový sifon v Nové Býčí skále - Šenkův sifon - 1957-1958 - akvalung |
|||
Martin Golec | 30.3.2014 09:39 | Procházet... | Slideshow... | Diskuse...[6] | Zobrazeno 691x | |||
Článek | "Vranovsko-křtinský lichtensteinský areál" | Historie | |
Abstrakt: Článek shrnuje dosavadní poznatky o rozsahu romantizujících lichtensteinských úpravách krajiny mezi Vranovem u Brna a Křtinami. Poukazuje na fakt, že již kolem roku 1796 se v oblasti kolem Josefova (Jáchymka, Býčí skála, Kostelík) nacházely rozsáhlé parkové úpravy. Další prvky též dále směrem na dnešní Starou huť u Josefova a k jeskyni Výpustku. Na tuto nejstarší fázi teprve navazovaly v literatuře známé stavební a parkové úpravy v dnešním Adamově a jeho okolí v letech 1806-1809. Autor pro tento rozsáhlý okruh krajinných projektů navrhuje název "Vranovsko-křtinský lichtensteinský areál". Poslední fází úprav byla přestavba funerálního duchovního centra majitelů této krajiny - lichtenstenské hrobky ve Vranově (u Brna) v letech 1819-1821. Klíčová slova: Romantizující úpravy - konec 18. a poč. 19. století - Alois a Jan Lichtensteinové - J. Hardtmuth - Vranov, Adamov, Josefov, Křtiny - epigrafické památky (podpisy) - raný turismus - první zpřístupněné jeskyně v ČR - Jáchymka, Býčí skála, Kostelík, Výpustek - Údolí křtu - Moravské Švýcarsko |
|||
Martin Golec | 27.3.2014 09:58 | Celý článek... | Diskuse...[0] | Zobrazeno 483x | |||
Článek | Průvodce jeskyněmi Moravského Švýcarska 1912 | Historie | |
Abstrakt: Ochozská jeskyně, Býčí skála, Výpustek a Mariánská jeskyně se nacházely v letech 1899-1945 na německém bádacím území. Kromě speleologického výzkumu byly také turisticky přístupné. K propagaci a získání příjmů pro další výzkum sloužily tištěné průvodce v německém a českém jazyku. Českou verzi jednoho průvodce z roku 1912 znovuobjevil V. Šebeček. Klíčová slova: Turistický průvodce - německá speleologie - 1. pol. 20. stol. - Moravské Švýcarsko |
|||
Martin Golec | 8.3.2014 18:05 | Celý článek... | Diskuse...[2] | Zobrazeno 298x | |||
Článek | Identifikace osoby Alfonse Zlamala | Historie | |
Abstrakt: Bádání nad tématem německých jeskyňářů na Býčí skále má za úkol alespoň rámcově poznat období mezi roky 1899-1945. Tato perioda je známá velmi fragmentálně. Největší záhadou je pro nás prozatím osoba nejdéle úřadujícího předsedy - Alfonse Zlamala (1921-1945). O něm nevíme díky absenci zdrojů „zhola nic“. Identifikace jeho osoby na fotografiích z roku 1913 je milým povzbuzením ve výzkumu. Klíčová slova: Adolf Zlamal - německá speleologie - 1. pol. 20. stol. - Býčí skála - fotografie |
|||
Martin Golec | 7.3.2014 09:46 | Celý článek... | Diskuse...[1] | Zobrazeno 260x | |||
Článek | Wilhelm Goetze – spolumajitel firmy SAG se podepsal v Býčí skále | Historie | |
Abstrakt: Po vybudování anglického parku u Josefova Aloisem Lichtensteinem, směřovali četní návštěvníci shlédnout jeho hlavní atrakce – jeskyně. Největší z nich - Býčí skála - se tak stala epicentrem turismu. Mnozí z návštěvníků se podepsali na její stěny. Mezi jinými to byl i zakladatel a podílník strojírenské firmy SAG v nedaleké Doubravici nad Svitavou – Wilhelm Goetze. Klíčová slova: W. Goetze (Götze) - J. Arzberger - raný průmysl - 1. pol. 19. stol. - epigrafické památky (podpisy) - Býčí skála |
|||
Martin Golec | 2.3.2014 19:23 | Celý článek... | Diskuse...[0] | Zobrazeno 151x | |||
Článek | Naše vzpomínky na Barovou jeskyni po 60 letech | Historie | |
Abstrakt: Svá pozoruhodná vzpomínání přinášejí Ivan Pelčák, Ctibor Seidl a Vladimír Dvořák. V letech 1951-1954 se účastnili jako Sobolovi studenti speleologických prací v Barové jeskyni. Poutavý text plný faktografie zpracoval Ivan Pelčák. Kromě osobních studentských vzpomínek po 60. letech se dozvídáme zajímavá fakta o dnes již legendárním gymnaziálním učiteli A. Sobolovi a také K. Krčálovi, který se kromě horolezeckých výkonů stal asi také průkopníkem potápění v Barové jeskyni. Klíčová slova: Ivan Pelčák - Antonín Sobol - Barová jekyně - 1951-1954 - speleologie - vzpomínky pamětníka |
|||
Martin Golec | 28.2.2014 08:55 | Celý článek... | Diskuse...[6] | Zobrazeno 255x | |||
Článek | 30 let od objevu Prolomené skály | Historie | |
V letošním roce uplynulo 30 let od objevu Prolomené skály, který otevřel cestu proti toku Jedovnického potoka z Býčí skály do Rudického propadání. Cílem tohoto článku není přinést úplný souhrn faktograficlých informací, je zaměřen na stručný popis objevných postupů. Další informace lze nalézt v odkazech na konci tohoto článku. Archivní materiály zapůjčili: Jarka Poláčková (z archivu pozůstalosti po Ing. Janu Poláčkovi) a Emil Bartoň. Foto: Ing. Jan Poláček, Emil Bartoň, Karel Kosina, Vlasta Káňa, Petr Koukal. Mapové podklady Archiv ČSS ZO 6-01, Jiří Svozil starší. |
|||
Petr Koukal | 24.2.2014 16:57 | Celý článek... | Diskuse...[0] | Zobrazeno 322x | |||
Článek | Východní chodba (Býčí skála) - Miroslav Fabík | Historie | |
Abstrakt: Zapomenutý text z archivu Přemysla Ryšavého popisuje bádací prvotiny Miroslava Fabíka v roce 1943. Jeho obsah nám doplňuje naše znalosti o válečném období v Býčí skále, které je doposud jednou z nejméně známých kapitol této jeskyně ve 20. století. Text poskytl čtenářům Franci Musil ml. Díly mu. Klíčová slova: Speleologie - druhá světová válka - nepublikovaný dokument - Býčí skála - Brunina jeskyně |
|||
Martin Golec | 5.2.2014 14:32 | Celý článek... | Diskuse...[0] | Zobrazeno 295x | |||
Článek | Projekt průkopu ve Velké síni, Přemysl Ryšavý 1950 | Historie | |
Abstrakt: Ideový plán Přemysla Ryšavého z roku 1950 počítal se snížením hladiny Jedovnického potoka ve Velké síni Nové Býčí skály průkopem hlubokým 1,6 m. K jeho realizaci nedošlo, i když o dva roky později roku 1952 obdobný plán nezávisle realizovali jiní členové Speleologického klubu Brno. Ryšavého dokument doplňuje naše znalosti o událostech poválečné speleologie na Býčí skále. Klíčová slova: Přemysl Ryšavý - speleologie - 1950 - Speleologický klub Brno - Přítokový sifon v Nové Býčí skále - projekt průkopu řečištěm Jedovnického potoka |
|||
Martin Golec | 2.2.2014 20:16 | Celý článek... | Diskuse...[3] | Zobrazeno 587x | |||
Článek | František Zlámal – gymnaziální vzpomínky na Antonína Sobola | Historie | |
Abstrakt: Rozhovor s Františkem Zlámalem (narozen 1950), pamětníkem pozdní Sobolovy éry v Barové jeskyni. Pracoval zde, jak bylo u Sobolových studentů zvykem, v době svých gymnaziálních studií, od roku 1966 do maturity v roku 1969. Klíčová slova: František Zlámal - Antonín Sobol - speleologie - 60. léta - Barová jeskyně |
|||
Martin Golec | 27.1.2014 10:25 | Celý článek... | Diskuse...[0] | Zobrazeno 562x | |||
Návštěvy : [201441], dnes 71 | | Data Diskuse | © Copyright |