Jeskyně Býčí skála do ledna roku 1984:

 Jeskyně Býčí skála se do ledna roku 1984 skládala se dvou částí: Staré a Nové Býčí skály objevené v roce 1920. Novou Býčí skálou protéká Jedovnický potok. Ten přitéká do oblasti Moravského krasu v jeho SV čísti nedaleko obce Rudice. Zde se dostává na podloží devonských vápenců a propadá se do podzemí největším a nejmohutnějším propadáním v Moravském krasu. Padá svislou šachtou do hloubky 80 - ti metrů a dále protéká pod zemí jeskyněmi Rudického propadání a vyvěrá v Josefovském údolí nedaleko od jeskyně Býčí skála. Co se skrývá za odtokovým sifonem Rudického propadání nebylo do ledna roku 1984 známo.

  Mapa Býčí skály do ledna roku 1984.

Cesta proti toku Jedovnického potoka v Nové Býčí skále byla možná jen do dómovité prostory zvané Kufr na konci Velké síně, zde ústí Přítokový sifon Jedovnického potoka. 

 Kufr, Přítokový sifon Jedovnického potoka, stav v roce 2010.

Stručný popis objevných prací:

     První etapa průzkumu byla zaměřena na hledání cesty proti toku Jedovnického potoka. Cílem bylo nalezení cesty, která by umožnila Přitokový sifon obejít. Proto byl proveden detailní speleologický průzkum přítokové oblasti Jedovnického potoka s negatiním výsledkem – cesta proti vodě do Rudic nebyla nalezena.

Bylo zahájeno ražení štoly, stola měla obejít Přítokový sifon a dosáhnout ústi předpokládaných volných prostor za ním. Nastálé události však realizaci projektu dočasně zastavily. Po úmrtí RNDr. Rudolfa Burkhardta a ukončení činnosti Krasového oddělení Moravského muzea v Brně se realizace projektu dosává do "mrtvého bodu" a postup proti toku Jedovnického potoka je zastaven.

Revidovaný projekt předpokládal dosažení prostory s volnou hladinou Jedovnického potoka nalezené potápěči s tím, že počva štoly bude cca o 2 metry výše než strop této prostory. Dále pak propojení štoly s prostorou s volnou hladinou Jedovnoického potoka vystřílenou šachtou ústící do stropu této  prostory a tím bude umořněn přístup k volné hladině Jedovnického potoka a následně proveden detailní speleopotápěčský průzkum sifonu, s cílem dosažení hypotetických volných prostor ve směru  na Rudické propadání.

Objev tohoto rozsahu nikdo neočekával, domnívali jsme se, že cesta proti toku Jedovníckého potoka povede malými prostorami, spíše soustavou sifonů a polosifonů končících Srbským sifonemm Rudického propadání a že další postup nebude možný bez pomoci speleopotápěčů. Proto první mohutná dómovitá prostora za sifonem dostala jméno Dóm překvapení.

Štola, která nám otevřela cestu do Rudic dostala jméno podle autora prvního projektu RNDr. Rudolfa Burkhardta  - Rudova štola.

Odkazy:

Mapy:

Mapa systému Jedovnického potoka

Články:

Tajemství Jedovnického potoka:

1. Část

2. Část

3. Část

Projekt na snížení hladiny Jedovnického potoka P Ryšavý

Fotogalerie:

Fotografie z Býčí skály - 80. léta 20.století

Fotografie Jana Poláčka z archivu Radoslava Tejkala

Staré foto z Býčí skály

Fotodokumentace štol a sifonů

Barevná chodba

Video:

Řešení problému Jedovnického potoka