Vše [484] | Články [365] | Galerie [92] | Mapy [21] | Videa [6] | Kontakty | Kniha návštěv |
Činnost [146] | Býčí skála [47] | Barová [14] | Od jinud [24] | Netopýři [9] | Technika [4] | Zprávy [11] | Historie [144] | Pověsti [7] | P100 [35] | Zamyšlení [43] |
Článek | Stanislav Vidlák - Rudické propadání 1958-1960 | Historie | ||
Abstrakt: Fotografická dokumentace Rudického propadání po rozsáhlých objevech v roce 1958 Stanislavem Vidlákem je velmi cenným dokumentačním materiálem. Stanislav Vidlák společně s Vojtěchem Nejezchlebem vytvořili v roce 1959 mapu celého Rudického propadání, které bylo v té době největší jeskyní v Moravském krasu. Unikátní mapa doposud nebyla zveřejněna. Za materiály patří Standovi díky. Článek je zveřejněn se souhlasem předsedy ZO ČSS 6-04 Rudice R. Šebely. Výzkum podzemního toku Jedovnického potoka byl v minulosti prováděn komplexně ze všech stran a byl vždy kooperací řady skupin, organizací a jednotlivců. Příspěvek je zde zveřejněn jako související téma v rámci 30 výročí překonání Přítokového sifonu v Nové Býčí skále. Klíčová slova: Stanislav Vidlák - Rudické propadání - 50. léta - fotografie - mapa Rudického propadání |
||||
Martin Golec
| 14.4.2014 15:19 | |
||||
Stanislav Vidlák a speleologie
Stanislav Vidlák, narozený v roce 1932, začal ze speleologií v jeskyni na Turoldu u Mikulova v roce 1951. Zde zůstal do roku 1956. V tomto roku se stal členem Speleologického kroužku ZK ROH Adamovské strojírny (1956-1958). Poté přešel pracovat do sousedního speleologického kroužku ZK ČKD Blansko (dnes ZO ČSS 6-04 Rudice), kde setrval až do roku 1973. Zastával zde funkci jednatele skupiny. V roce 1973 odešel do skupiny Topas (dnes ZO ČSS 6-17 Topas), kde jeskyňařil po dlouhá léta, jejím členem byl až do nedávné doby. Stanislav Vidlák je dodnes vášnivým turistou v klubu KČT a vždy byl zaníceným fotografem. Jeho povolání chemika jej přivedlo k vlastní výrobě magnezitových složí (jejich vývoj dokládá Standův výrok - "postupně jsem to měl dost vyfachčený"), které používal jak pro své fotografování, tak jimi zásoboval i své okolí. Věnoval se práci dokumentátorské, je spoluautorem jeskynních map (Králova jeskyně, Němcovy jeskyně) nicméně opravdu nádhernou prací je zmapování rozsáhlého Rudického propadání (existují dvě verze: 1:500, 1:2500), které v 70 pracovních akcích vytvořil s Vojtěchem Nejezchlebem (Burkhardt, R. 1973: Odešel Vojtěch Nejezchleb, Sborník Okresního vlastivědného musea v Blansku 5-1973, 174), což dodnes nebylo překonáno. Tato dvojice za spoluúčasti dalších kolegů provedla i systematickou fotografickou dokumentaci nově objevených rozsáhlých prostor za Chodbou vzdechů. Až do objevu Amatérské jeskyně v roku 1969 to byla největší jeskyně Moravského krasu a dodnes se zde nachází nejejvětší volná dutina v Moravském krasu - Obří dóm. Nepublikované fotografie mají velkou dokumentační hodnotu. Standovi patří velké poděkování za poskytnuté materiály a přeji mu pevné zdraví a životní pohodu na jeho parádní chatě nad Ostrovem u Macochy u sklenky dobrého vína.
Po horolezeckém překonání Chodby vzdechů v Rudickém propadání v lednu 1958 a následných obrovských objevech vydal R. Burkhardt v září 1958 tutu mapku s daty nových objevů.
Literatura k objevům v Rudickém propadání v roku 1958:
Burkhardt, R. 1958: Boj o Jedovnický potok pokračuje, Vlastivědné zprávy a Adamova a okolí II-3, 11-12. Burkhardt, R. 1958: Objevujeme jeskyně Jedovnického potoka, Vlastivědné zprávy a Adamova a okolí II-1, 2-3. Burkhardt, R. 1958: Obří dóm, Rovnost 9. 3. 1958. Burkhardt, R. 1958: Rudické propadání a problém Jedovnického potoka, Vlastivědné zprávy a Adamova a okolí II-2, 6-9. Burkhardt, R. 1958: Za novými objevy Krasu, Rovnost 26. 1. 1958.
Mapa Rudického propadání z roku 1959
Fotografie Rudického propadání z let 1956-1960 (MB = měřičský bod na mapě z roku 1959; fotografie pochází přibližně z tohoto místa; určil S. Vidlák v roce 2014)
Obr. 1: Nový žebřík z ČKD v Rudickém propadání. Druhý žebřík od spodu. Na fotografii Stanislav Vidlák. (MB 19-20)
Obr. 2: Staré Rudické propadání za Hugonovým dómem před prostříleným sifonem. Na fotografii Jaromír Ledvinka. (MB 24)
Obr. 3: Krápníková draperie za Hugonovým dómem. Na fotografii František Stehno. (MB 26)
Obr. 4: Za prostříleným sifonem, povodňová chodba. Na fotografii Oldřich Gorgoň. (MB 31)
Obr. 5: Pod komínem před Kašnou. 1959. Miroslav Franc. (MB 57)
Obr. 6: Přítok Típeček. Na fotografii Stanislav Vidlák. (MB 62)
Obr. 7: Vysoké kalcitické závěsy před Kašnou. (MB 66)
Obr. 8: Kašna. (MB 70)
Obr. 9: Před Přístavištěm za Chodbou vzdechů. Na fotografii Sedlák. (MB 117)
Obr. 10: Široká vodní koryta za Chodbou vzdechů. (MB 131)
Obr. 11: Široké dómy za Starou řekou. (MB 134)
Obr. 12: Bahnitá jezera za Starou řekou. Na fotografii Eduard Šebela. 1959. (MB 135)
Obr. 13: Široké dómy za Starou řekou. Na fotografii zleva Vojtěch Nejezchleb, Eduard Šebela. 1958. (MB 135)
Obr. 14: Jeskyně ČKD. V popředí Eduard Šebela, v pozadí Vojtěch Nejezchleb. (MB 142)
Obr. 15: Na začátku jeskyně ČKD. Na fotografii Eduard Šebela. (MB 142)
Obr. 16: Jeskyně ČKD. Na fotografii Miroslav Franc. (MB 143)
Obr. 17: Detail z Jeskyně ČKD. Miroslav Franc. (MB 144)
Obr. 18: Jeskyně ČKD. Na fotografii Sedlák. (MB 144)
Obr. 19: Konec Jeskyně ČKD, k Rudickému dómu, Miroslav Franc (146)
Obr. 20: Výzdoba na konci Jeskyně ČKD. K Rudickému dómu. (MB 146)
Obr. 21: Začátek Rudického dómu. Na fotografii Miroslav Franc. (MB 148)
Obr. 22: Rudický dóm. Ukázka „visícího stropu“. Na fotografii Miroslav Franc. (MB 149)
Obr. 23: Za Jeskyní ČKD. Na fotografii František Stehno. (MB 149)
Obr. 24: Rudický dóm. Výzdoba pod Rudickým komínem. na fotografii Miroslav Franc. (MB 151)
Obr. 25: Za Bílým dómem. Sintrová výzdoba obroušená tlakovou vodou. (MB 153)
Obr. 26: Před Žegrovským vodopádem. Na fotografii Eduard Šebela. (MB 155)
Obr. 27: Polodetail Rudického dómu. Po zemětřesení zde popadaly kusy stalakmitů. V popředí Eduard Šebela, za ním Vojtěch Nejezchleb. (MB 156)
Obr. 28: U Žegrovského vodopádu. Na fotografii Eduard Šebela. (MB 156)
Obr. 29: Polodetail z Bílého dóm. Na fotografii vlevo Oldřich Gorgoň, vpravo Eduard Šebela. 1959. (MB 159)
Obr. 30: Polodetail z Bílého dómu. Na fotografii vlevo Eduard Šebela, vpravo Oldřich Gorgoň. 1959. (MB 159)
Obr. 31: Detail Bílého dómu. 1959. (MB 159)
Obr. 32: Před Balvanitým dómem. na fotografii Eduard Šebela. 1958. (MB 173)
Obr. 33: Povodňová chodba před Obřím dómem. Spojovací povodňová chodba. Na fotografii zleva Vojtěch Nejezchleb, Eduard Šebela. (MB 198)
Obr. 34: Obří dóm. na fotografii Eduard Šebela. (MB 201)
Obr. 35: V horní části Obřího dómu nad východním svahem sutí. 1959. (MB 202)
Obr. 36: V horní části Obřího dómu nad východním svahem sutí. Na fotografii Vojtěch Nejezchleb. 1959. (MB 202)
Obr. 37: Profil klenby nad řečištěm Jedovnického potoka v Obřím dómu. 1958. (MB 203)
Obr. 38: Za polosifonem za Obřím dómem. Na fotografii Stanislav Vidlák má na sobě nafukovací vojenský oblek z letiště v Prostějově, zapůjčený díky Jaroslavu Fadrnovi (oděv pro parašutisty, co skákali do vody, též pro záchrannou službu). (MB 206)
Obr. 39: Za polosifonem za Obřím dómem. Zdvojená chodba. Na fotografii Stanislav Vidlák. (MB 210)
Obr. 40: Vyvěračka před Písčitým dómem. Na fotografii Stanislav Vidlák. 1960. (MB 219)
Rozhovory, skenování, úpravy fotek a mapy únor-březen 2014. V Tišnově dne 14. dubna 2014 Martin Golec | ||||
Diskuse "Stanislav Vidlák - Rudické propadání 1958-1960" |
Návštěvy : [204459], dnes 30 | | Data Diskuse | © Copyright |