WWW.ByciSkala.cz
 
 

Článek Lichtensteinský areál mezi Vranovem a Křtinami Historie

Na pozdzim roku 2014 vyšla obsáhlá monografie o Adamovu. Vznikla k 50. výročí povýšení Adamova na město. Jejím vydavatelem bylo město Adamov. Editorem se stal PhDr. Jaroslav Budiš. Výpravná knížka čtenáři nabízí velmi bohatý a cenný pramenný fond.

Kniha svojí kvalitou navazuje na letitou vlastivědnou minulost, která má v tomto městě velmi dlouhou tradici. Zejména zájemcům o místní vědecké dění jsou dodnes známy velmi kvalitní Vlastivědné zprávy z Adamova a okolí. A právě v tomto periodiku publikovala řada aktivních badatelů z Býčí skály (A. Sobol, R. Burkhardt, J. Skutil). V roce 1964 vyšla pod touto redakcí samostatná publikace hodnotící deset roků speleologické činnosti na Býčí skále (S. Novák); v roce 1973 pak publikace Problém Jedovnického potoka v Moravském krasu (R. Burkhardt, V. Gregor, A, Chaloupka). Ve spolupráci s adamovským Adastem vyšlo také 30 let spelologického kroužku ZK ROH Býčí skála (R. Musil, E. Baroň, J. Hrušák, L. Seitl). Našlo by se jistě hodně dalších spojení mezi městem Adamovem, adamovským Adastem a badateli na Býčí skále. Proto mi bylo potěšením a ctí smět do nové monografie přispět novými vědeckými poznatky od Býčí skály a navázat tak na dlouhou spolupráci s městem Adamovem. 

Martin Golec  | 9.11.2014 20:06 | Celý článek... | Diskuse...[3] | Zobrazeno 405x  

Článek O prvních českých jménech, češství a českém národním obrození v Býčí skále Historie

Abstrakt: Býčí skála ukrývá velké množství epigrafických památek (podpisů), které pomáhají doplňovat naše dosavadní znalosti o návštěvnících, kteří do této první turisticky zpřístupněné jeskyně na území dnešní České republiky vstupovali. Vedle podpisů z řad německých elit od konce 18. století, se objevují první podpisy Čechů. Někteří z nich působili již v rámci v druhé třetiny 19. století ve prospěch „českého národního obrození“, v podpisech se to ale prokazatelně odrazilo až později, v závěrečné třetině 19. století.

Klíčová slova: Epigrafické památky (podpisy) – Býčí skála – Češi, čeství, české národní obrození – Němci – 19. století

Martin Golec  | 6.6.2014 15:07 | Celý článek... | Diskuse...[3] | Zobrazeno 299x  

Článek Malířská rodina Enderů v Býčí skále Historie

Abstrakt: Mezi četnými podpisy z 1. poloviny 19. století na stěnách jeskyně Býčí skály byly rozpoznány jména dobově velmi známých vídeňských malířů Enderů. Jde o neznámý doklad po návštěvě hned několika členů této malířské rodiny. Podepsali se (německy) Enders čili Enderové. Tento podpis najdeme V hlínách před Mapou republiky ve Staré Býčí skále ve skupině jiných podpisů. Odtud nebyl doposud identifikován žádný exemplář. Enderové náleží mezi četné dobové návštěvníky romantického lichtensteinského parku s volně přístupnými jeskyněmi. Oblast byla jádrem nově pojmenovaného Moravského Švýcarska. 

Klíčová slova: Johann a Thomas Enderovi - malíři - epigrafické památky (podpisy) - raný turismus - Býčí skála

Martin Golec  | 30.4.2014 16:05 | Celý článek... | Diskuse...[0] | Zobrazeno 206x  

Článek Luboš Pivoňka - "T.O. Netopýr 1941 založena v Býčí skále" Historie

Abstrakt: Tento článek je věnován nedávno zesnulému trampovi a speleologovi Luboši Pivoňkovi. V roce 1941 při návštěvě Býčí skály srazil ze skály netopýra, který posléze "pojmenoval" dodnes existující T.O. Netopýr. Svoji základnu má u Sv. Kateřiny a letos oslaví své 73 narozeniny. Luboš Pivoňka bude poprvé chybět. Jak už to bylo za války a bezprostředně po ní v krase normální, prolnutí trampingu, horolezectví a speleologie bylo zcela přirozené. Proto nás nepřekvapuje, že se v archivu L. Pivoňky ukrývaly speleologické archivní poklady z Býčí skály. Zde jsou poprvé představeny čtenářské veřejnosti.

Klíčová slova: Luboš Pivoňka - Býčí skála - Rudické propadání - II. světová válka - T.O. Netopýr - Šenkův sifon

Martin Golec  | 27.4.2014 18:18 | Celý článek... | Diskuse...[1] | Zobrazeno 306x  

Článek Stanislav Vidlák - Rudické propadání 1958-1960 Historie

Abstrakt: Fotografická dokumentace Rudického propadání po rozsáhlých objevech v roce 1958 Stanislavem Vidlákem je velmi cenným dokumentačním materiálem. Stanislav Vidlák společně s Vojtěchem Nejezchlebem vytvořili v roce 1959 mapu celého Rudického propadání, které bylo v té době největší jeskyní v Moravském krasu. Unikátní mapa doposud nebyla zveřejněna. Za materiály patří Standovi díky. Článek je zveřejněn se souhlasem předsedy ZO ČSS 6-04 Rudice R. Šebely. Výzkum podzemního toku Jedovnického potoka byl v minulosti prováděn komplexně ze všech stran a byl vždy kooperací řady skupin, organizací a jednotlivců. Příspěvek je zde zveřejněn jako související téma v rámci 30 výročí překonání Přítokového sifonu v Nové Býčí skále.

Klíčová slova: Stanislav Vidlák - Rudické propadání - 50. léta - fotografie - mapa Rudického propadání

Martin Golec  | 14.4.2014 15:19 | Celý článek... | Diskuse...[4] | Zobrazeno 415x  

Článek Jen dvakrát na Býčí skále - po 70 letech Historie

Abstrakt: Ve více jak 70 roků staré trampské kronice, sestavované v letech 1942-1943, se našlo 13 fotografií, které dokumentují výlet trampa samotáře - Bohumíra Bacila Kroužka, narozeného v roce 1922, do Býčí skály. Jde o cenný doklad okolností těsně před zabráním jeskyně pro válečné účely. I přes zákaz vstupu do nepřístupných jeskyní bylo paradoxně v nich právě za války velmi rušno. Býčí skála byla oblíbeným "ilegálním českým průzkumným místem" v Moravském krasu. Nový pramen se nám prolíná hned s několika dalšími zdroji.

Bacilovu trampskou kroniku našel a Bacila na Býčí skálu přivezl tramp Boko, za což mu patří poděkování.

Klíčová slova: Bohumír Bacil Kroužek - tramping - Býčí skála za II. sv. války

Martin Golec  | 10.4.2014 16:46 | Celý článek... | Diskuse...[0] | Zobrazeno 402x  

Galerie První ponory s akvalungy v Býčí skále, 1957-1958 [45] Historie

 

Dne 26. listopadu, 26. prosince 1957 a v létě roku 1958 došlo v Přítokovém sifonu (a v Šenkově sifonu) v Nové Býčí skále k prvním speleopotápěčským akcím s novým potápěčským přístrojem typu "akvalung", který poprvé v Moravském krasu sestrojili a odzkoušeli František Plšek a Jaroslav Fadrna. Po ponorech na jiných lokalitách se s ním zanořili do Přítokového sifonu v Nové Býčí skále a na Šenkově sifonu. V roce 1957 se s ním v "záchranných nafukovacích leteckých oblecích" potápěl dvakrát Jaroslav Fadrna s (Hlaváčkem?), doprovod jim dělali Rudolf Burkhardt, František Plšek s rodinou a další. V létě následujícího roku 1958 se ve zcela nových světlých oblecích postupně zanořili František Plšek a Jaroslav Fadrna. Doprovod jim dělali členové Speleologického kroužku z Býčí skály, dále Franci Musil st., členové organizace  Moravský kras a další. Při těchto pokusech se nepodařilo proniknout dále do Přítokového sifonu. Tyto potápěčské akce probíhaly v součinnosti s intenzivními snahami objevit neznámé řečiště podzemního Jedovnického potoka, které byly korunovány objevy 2,5 km nových partií v Rudickém propadání v první polovině roku 1958. Cenné fotografie z 26. listopadu 1957 pořídil Přemysl Ryšavý a v létě roku 1958, po čerstvých rozsáhlých objevech v Rudickém propadání, fotografoval asi Jiří Moučka. Fotografie pocházejí z archivu Přemysla Ryšavého a Franci Musila st.,  můžeme je zhlédnout díky Franci Musilovi ml., za což mu patří díky. (Některé fotografie byly použity též v příspěvku "Jak se bádalo dříve" z roku 2007, osoby později určil V. A. Gregor). Dne 10. 3. 2014 fotografie popsal účastník akcí F. Plšek. Souvislosti k fotografím pomohl odhalit J. Svozil. st.

Klíčová slova: Jaroslav Fadrna, František Plšek - speleopotápění - Přítokový sifon v Nové Býčí skále - Šenkův sifon - 1957-1958 - akvalung

Martin Golec  | 30.3.2014 09:39 | Procházet... | Slideshow... | Diskuse...[6] | Zobrazeno 433x  

Článek "Vranovsko-křtinský lichtensteinský areál" Historie

Abstrakt: Článek shrnuje dosavadní poznatky o rozsahu romantizujících lichtensteinských úpravách krajiny mezi Vranovem u Brna a Křtinami. Poukazuje na fakt, že již kolem roku 1796 se v oblasti kolem Josefova (Jáchymka, Býčí skála, Kostelík) nacházely rozsáhlé parkové úpravy. Další prvky též dále směrem na dnešní Starou huť u Josefova a k jeskyni Výpustku. Na tuto nejstarší fázi teprve navazovaly v literatuře známé stavební a parkové úpravy v dnešním Adamově a jeho okolí v letech 1806-1809. Autor pro tento rozsáhlý okruh krajinných projektů navrhuje název "Vranovsko-křtinský lichtensteinský areál". Poslední fází úprav byla přestavba funerálního duchovního centra majitelů této krajiny - lichtenstenské hrobky ve Vranově (u Brna) v letech 1819-1821. 

Klíčová slova: Romantizující úpravy - konec 18. a poč. 19. století - Alois a Jan Lichtensteinové - J. Hardtmuth - Vranov, Adamov, Josefov, Křtiny - epigrafické památky (podpisy) - raný turismus - první zpřístupněné jeskyně v ČR - Jáchymka, Býčí skála, Kostelík, Výpustek - Údolí křtu - Moravské Švýcarsko

Martin Golec  | 27.3.2014 09:58 | Celý článek... | Diskuse...[0] | Zobrazeno 410x  

Článek Průvodce jeskyněmi Moravského Švýcarska 1912 Historie

Abstrakt: Ochozská jeskyně, Býčí skála, Výpustek a Mariánská jeskyně se nacházely v letech 1899-1945 na německém bádacím území. Kromě speleologického výzkumu byly také turisticky přístupné. K propagaci a získání příjmů pro další výzkum sloužily tištěné průvodce v německém a českém jazyku. Českou verzi jednoho průvodce z roku 1912 znovuobjevil V. Šebeček.

Klíčová slova: Turistický průvodce - německá speleologie - 1. pol. 20. stol. - Moravské Švýcarsko

Martin Golec  | 8.3.2014 18:05 | Celý článek... | Diskuse...[2] | Zobrazeno 251x  

Článek Identifikace osoby Alfonse Zlamala Historie

Abstrakt: Bádání nad tématem německých jeskyňářů na Býčí skále má za úkol alespoň rámcově poznat období mezi roky 1899-1945. Tato perioda je známá velmi fragmentálně. Největší záhadou je pro nás prozatím osoba nejdéle úřadujícího předsedy - Alfonse Zlamala (1921-1945). O něm nevíme díky absenci zdrojů „zhola nic“. Identifikace jeho osoby na fotografiích z roku 1913 je milým povzbuzením ve výzkumu.

Klíčová slova: Adolf Zlamal - německá speleologie - 1. pol. 20. stol. - Býčí skála - fotografie

Martin Golec  | 7.3.2014 09:46 | Celý článek... | Diskuse...[1] | Zobrazeno 201x  

Článek Wilhelm Goetze – spolumajitel firmy SAG se podepsal v Býčí skále Historie

Abstrakt: Po vybudování anglického parku u Josefova Aloisem Lichtensteinem, směřovali četní návštěvníci shlédnout jeho hlavní atrakce – jeskyně. Největší z nich - Býčí skála - se tak stala epicentrem turismu. Mnozí z návštěvníků se podepsali na její stěny. Mezi jinými to byl i zakladatel a podílník strojírenské firmy SAG v nedaleké Doubravici nad Svitavou – Wilhelm Goetze.

Klíčová slova: W. Goetze (Götze) - J. Arzberger - raný průmysl - 1. pol. 19. stol. - epigrafické památky (podpisy) - Býčí skála 

Martin Golec  | 2.3.2014 19:23 | Celý článek... | Diskuse...[0] | Zobrazeno 129x  

Článek Naše vzpomínky na Barovou jeskyni po 60 letech Historie

Abstrakt: Svá pozoruhodná vzpomínání přinášejí Ivan Pelčák, Ctibor Seidl a Vladimír Dvořák. V letech 1951-1954 se účastnili jako Sobolovi studenti speleologických prací v Barové jeskyni. Poutavý text plný faktografie zpracoval Ivan Pelčák. Kromě osobních studentských vzpomínek po 60. letech se dozvídáme zajímavá fakta o dnes již legendárním gymnaziálním učiteli A. Sobolovi a také K. Krčálovi, který se kromě horolezeckých výkonů stal asi také průkopníkem potápění v Barové jeskyni.

Klíčová slova: Ivan Pelčák - Antonín Sobol - Barová jekyně - 1951-1954 - speleologie - vzpomínky pamětníka

Martin Golec  | 28.2.2014 08:55 | Celý článek... | Diskuse...[6] | Zobrazeno 216x  

PSPad TinyMCE Zoomify AutoViewer LuckyView LongtailVideo PHP
Návštěvy : [551836], dnes 100 |  | RSS  Data Diskuse | © Copyright
MDAyOGRjO