Kořeny dnů otevřených dveří sahají na začátek 60. let 20. století.  V té době byl  speleologický průzkum v jeskyních Moravského krasu prováděn převážně amatérskými speleology. Byl podporován a někdy i spolufinancován strojírenskými podniky (sídlícími v regionu Moravského krasu) a to prostřednictvím jednotné odborové organizace - Revolučního odborového hnutí (ROH) bývalé ČSSR. ROH se snažila organizovat volný čas pracujících jejich zapojením do zájmových kroužků v Závodních klubech ROH. (Adast Adamov, Metra Blansko apod.)

Amatérští speleologové byli organizováni ve Speleologických kroužcích. (Po vzniku České speleologické společnosti ze Speleologických kroužků vznikaly první Základní organizace ČSS.)  Jejich činost bylo nutné plánovat, následně ji vykazovat a to vždy v souladu se schváleným plánem. Jednalo se o čínnost průzkumnou a osvětovou. Osvětová činnost spočívala v pořádání přednášek (spojených s promítáním diapozitivů) a Dnů otevřených dveří (DOD). DOD byly pořádány ve spolupráci s Adamovskými strojírnami (ADAST Adamov) a Správou CHKO Moravský kras.

Jak vypadala prohlídková trasa jeskyní Býčí skála ukazuje tato mapa.

Den otevřených dveří byl pořádán vždy na začátku května. Autobusová doprava mezi Adamovem a Býčí skálou byla velmi omezená proto dav převážně Adamovských pracujících zamířil k pěšky k Býčí skále. Návštěvníkúm byly před vstupem zapůjčeny karbidové lampy, v dalších letech i baterky a od roku 1983 byla jeskyně provizorně elekricky osvětlena. 

Prohlídka se skládala ze dvou částí:  

První část:   Předsíň Býčí skály.

 Do Předsíně vcházeli návštěvníci Horním vchodem, zde za vstupními dřevěnými dveřmi stával elektrický kompresor.

Za ním následovala železná brána. Předsíň byla v té době samostatná prostora oddělěna od Staré Býčí skály zdí. Po prohlídce Předsíně se návštěvníci vraceli stejnou cestou ven před jeskyni a dnes jen vyjímečně používaným Spodním vchodem vcházeli do Staré Býčí skály.

 Průchod z Předsíně do staré Býčí skály byl otevřen v druhé polovině 80. let 20. stol.

 Předsín Býčí skály - současný stav.

Druhá část: Stará Býčí skála.

Po vstupu do jeskyně návštěvníci procházeli Německou štolou, spojka do Předsíně byla do poloviny 80. let 20. stol. uzavřena zdí. Zeď zde postavil Německý Wermacht za druhé světové války.

 Německá štola - Původní stav 80. léta 20. stol.

 Stará Býčí skála - Jižní odbočka. 

Mapa Republiky - Púvodní stav 80. léta 20. stol.

Návštěvníci byly provázení po Hlavní chodbě Staré Býčí skály jen po Šenkův sifon. Ten byl v 80. letech 20. století zatopen vodou a cesta do Nové Býčí skály byla možná jen lodí.

Prohlídková trsa se později rozšířila o Novou Býčí skálu. Nejdříve proběhl rozsáhlý speleologický průzkum Šenkova sifonu. V roce 1985 byl Šenkův sifon vyčerpán a v oblasti Kaple objevena několik metrů dlouhá chodba na hladině spodní vody. Pro velkou náročnost prací a nedostatečné technické vybavení byly průzkumné práce zastaveny a Šekův sifon opět zaplaven vodou.   

Další práce zde pokračovaly až v 90. letech 20. stol. Šenkův sifon byl vyčerpán. V oblasti Kaple průzkum chodby objevené v druhé polovině 80. let 20. stol. přinesl objev rozsáhlého spodního patra.

 Průzkumné práce ve spodních patrech Šenkova sifonu.

 Průzkumné práce ve spodních patrech Šenkova sifonu. 

Od té doby Šenkův sifon zůstal vyčerpán a tím byla otevřena cesta "suchou nohou" do Nové Býčí skály. V současnosti vede prohlídková trasa mohutnou Hlavní chodbou Staré Býčí skály k Šenkovu sifonu. Za Šenkovým sifonem návštěvníci procházi  Novou Býčí skálou podél aktívního řečiště Jedovnického potoka a prohlídka končí v největší dómovité prostoře Nové Býčí skály nazvané Velká síň u Přítokového polosifonu Jedovnického potoka. 

Jak vypadá prohlídková trasa v současnosti ukazuje následující mapa.

Další části jeskyně již nelze turisticky spřístupnit. Proto zde povídání o DOD spojené s virtuální prohlídkou jeskyně, složenou převážne se starých archivních materiálů i soudobých fotografií, končí. Další informace o jeskyni Býčí skála, o současných i minulých DOD, jsou v navazujících článcích.

Foto.: Ing. Jan Poláček. (Fotografie VDT z archivu Ing. J. Poláčka)

          Petr Koukal

          Vlasta Káňa 

          Karel Kosina

Mapové podklady.:  ZO ČSS 6-01 Jiří Svozil strarší.

                             Vlasta Káňa

                             Petr Koukal

Navazující články:

Memoriál RNDr. Rudolfa Burkhardta - kořeny Dnů otevřených dveří na BS

Fotografie z Býčí skály - 80. léta 20.století 

Staré foto z Býčí skály  50.- 60. léta 20. stol

Fotogalerie VDT

Předsíň Býčí skály před válečnými úpravami

Dny otevřených dveří

Jeskyně Býčí skála: Fotogalerie Mapy Videa  Podpisy na stěnách