Historie mimořádných povodní v Býčí skále do roku 1972 (Martin Golec)

Mimořádné povodně, při kterých je protékána i Stará Býčí skála, jsou velmi zřídkavým jevem.  Jedovnický potok tuto partii navštěvuje jen za abnormálních vodních stavů.  Za posledních dvě stě let je tomu dvakrát za století.  Z historických pramenů je tento jev znám pouze ve čtyřech případech, a to z let 1832, 1883, 1927 a 1972.  První literárně zachycená mimořádná bouřková povodeň v Býčí skále je ze září 1832.  Zachytil ji „otec moravské vlastivědy“ Carl Josef Jurende.  Vchody do jeskyně byly tehdy zaplaveny vodou, což považovali místní obyvatelé za veliké neštěstí, protože doprovázení turistů do jeskyně bylo jejich významným výdělkem.  A tak vynášeli vodu dnem i nocí z jeskyně pryč, což ale nepomáhalo.  Voda nakonec zmizela sama (Jurende, 1835).  Druhou velkou povodeň popsal významný krasový geolog, paleontolog a archeolog, ždánický notář Martin Kříž.  V tomto období byl Dolní vchod do jeskyně zazděn a tak voda odtékala přes Předsíň Lichtenštejnským vchodem ven.  Je zajímavé, jak rozdílně Kříž popisuje průběh povodně z června 1883.  Podle starší německé verze vyrazila voda dveře umělého vchodu z konce 18. století, když v ní dosáhla hloubky cca 1,8 m (Kříž, 1892, str. 514); podle populárnějšího Průvodce před tím vytékala horním vchodem – Oknem – ven (Kříž a Koudelka, 1902, str. 40).  Bouřková povodeň v roce 1927 opět dosáhla těchto prostor.  Údaje o situaci v tomto prostoru popsal ve svém deníku amatérský archeolog Norbert Havlíček, který se odvolával na očitého svědka události G. Jokla.  Opět uvedl, že voda měla přetékat tehdy již zamřížovaným Oknem ven z jeskyně až do chvíle, kdy vyrazila zamčené dveře a vyvalila se před jeskyni (Přichystal a Náplava, 1995, str.121).  Aby se tento jev mohl odehrát, musel být Dolní vchod stále zazděn.  Existenci vodní tůně v oblasti Dolního vchodu známe již dříve.  Poprvé ji popsal v roce 1669 brněnský městský lékař Johannes Ferdinandus Hertod von Todtenfeld (1669).  Voda se objevuje ve vchodech do Býčí skály i v současnosti, nesouvisí ale s bouřkovými povodněmi a rozvodněním Jedovnického potoka.  Podrobnější analýzu těchto povodní včetně frekvence výskytu a průtočných množství podal Gregor (2013, 2015a, b – citace uvedeny v dokumentaci povodně z r. 1972).

Citovaná literatura a zdroje:

HERTOD a TODTENFELD J. F., 1669: Tartaro-Mastix Moraviae per quem rariora et admiranda a natura in faecundo

hujus regionis gremio effusa, comprimis tartarus, illiusque effectus morbosi curiose examinantur, et cura tam therapeutica

quam prophylactica proponitur. Viennae: Susannae Rickesin Viduae. 

JURENDE C. J., 1835: Die Wunder der Unterwelt.  Jurende´s Vaterländischer Pilger, 22: 61-101. Brünn. 

KŘÍŽ M., 1892: Die Höhlen in der Mährischen Devonkalken und ihre Vorzeit II.  Jahrbuch der Kaiserlich Königlichen

Geologischen Reichsanstalt, 42 (3): 463-626. Wien. 

KŘÍŽ M., KOUDELKA F., 1902: Průvodce do Moravských jeskyň, II. díl.  Vlastním nákladem, Ždánice-Vyškov. 

PŘICHYSTAL A., NÁPLAVA M., 1995: Záhada Býčí skály aneb jeskyně plná otazníků.  Amaprint, Třebíč.

Šest vchodů do Býčí skály: 1-Dolní vchod, 2-Velké okno, 3-Lichtenštejnský vchod, 4-Vchod přes Pohanský komín,

5-Malé okno, 6-Vchod ve stěně (řazení vychází z ustálené archeologicko-historické tradice).

Mimořádná povodeň v Býčí skále v roce 1972 (Vojtěch A. Gregor)

Dne 23. srpna 1972 proběhla podzemím Jedovnického potoka mimořádná povodeň, první takové velikosti od r. 1927.  Na základě údajů poskytnutých Oddělením pro výzkum krasu Moravského musea (KOMM) o povodni informoval denní tisk.  Odborně povodeň zpracovali Burkhardt (1974) v Býčí skále a Burkhardt, Gregor a Hypr (1975, 1977) v Rudickém propadání.  O povodni a jejích následcích, včetně škod způsobených na technickém vybavení Býčí skály, psali také Burkhardt, Gregor a Novák (1972), Burkhardt, Gregor a Chaloupka (1973, 1974) a Gregor (1977, 2010, 2011, 2013, 2015a, b).

Citovaná literatura a zdroje:

BURKHARDT R., 1974: Povodeň na Jedovnickém potoce v Moravském krasu roku 1972. Československý kras, 25 (1973):

47-60.

BURKHARDT R., GREGOR V. A., HYPR D., 1975: Rudická plošina v Moravském krasu – část II.  Geologická stavba a vývoj

Rudického propadání.  Acta musei Moraviae, Sci. naturales, 60: 87-124, příl.

BURKHARDT R., GREGOR V. A., HYPR D., 1977: Speleologický a geologický charakter Rudického propadání.  Sborník Okresního

vlastivědného muzea v Blansku, 6-7 (1974-1975): 101-110.

BURKHARDT R., GREGOR, V. A., CHALOUPKA A., 1973: Problém Jedovnického potoka v Moravském krasu.  Vlastivědná knižnice

časopisu Vlast. Zprávy z Adamova a okolí, v. 39, 24 str., příl.  Publikaci lze stáhnout ve formátu .pdf z BS webu – viz Pekárek

a Gregor (2015) na konci tohoto seznamu.

BURKHARDT R., GREGOR V. A., CHALOUPKA A., 1974: Rudické propadání a Býčí skála – stav průzkumu v červnu 1973. 

Speleologický věstník, 1973 (2): 19-31.

BURKHARDT R., GREGOR V. A., NOVÁK K., 1972: Mimořádná povodeň v jeskyni Býčí skála.  Vlastivědné zprávy z Adamova

a okolí, 6 (3): 4-8.

GREGOR V. A., 1977: 20 let speleologického kroužku Závodního klubu ROH Adast v Adamově.  Sborník Okresního

vlastivědného musea v Blansku, 6-7 (1974-1975): 129-134.

GREGOR V. A., 2010: Moje vzpomínky na Býčí skálu etc.  BS web, Články, 8. 4. 2010:

www.byciskala.cz/MaRS/index.php?show=clanek&id=185.

GREGOR V. A., 2011: Vítejte v Býčí skále 70. let.  BS web, Galerie, 8. 3. 2011:

www.byciskala.cz/MaRS/index.php?show=galerie&id=219.

GREGOR V. A., 2013: Záhady Šenkova sifonu v Býčí skále.  BS web, Články, 9. 2. 2013:

www.byciskala.cz/MaRS/index.php?show=clanek&id=430.

GREGOR V. A., 2015a: Historie a záhady Šenkova sifonu v Býčí skále.  Sborník Muzea Blansko 2014: 10-34.

GREGOR V. A., 2015b: Historie a záhady Šenkova sifonu v Býčí skále.  BS web, Články, 8. 4. 2015:

www.byciskala.cz/MaRS/index.php?show=clanek&id=556.

PEKÁREK A., GREGOR V. A., 2015: Publikace ke stažení.  BS web, Články, 16. 6. 2015:

www.byciskala.cz/MaRS/index.php?show=clanek&id=567.

 Býčí skála – hydrografická situace dne 23. 7. 1972 (rekonstrukce).  Vysvětlivky: 1-suché prostory; 2-bystřinný tok, Q ~ 0,25 m³/s; 3-říční tok, čísla udávají hloubku v metrech; 4-povodňové sifony (celkem 5); 5-vodní nádrže za normálního vodního stavu; 6-tlaková vodní hladina ve stropních dutinách, až 1,3 atm. (1,34 kg/cm², 132 kPa (N/m²)); 7-nově vytvořené erozní zářezy až 2 m hluboké; 8-nové akumulace fluviálních štěrkopísků; 9-vodní objem a hladina Šenkova sifonu při splavné hladině u 305,5 m n.m.; 10-vodní objem a hladina Šenkova sifonu po povodni, při ustálené hladině u 308,5 m n.m.; 11-objem a hladina vzdutých vod při povodňovém maximu.  R. Burkhardt, V. A. Gregor, 1972 (autorův archív; publikováno in Burkhardt, 1974). 

   V tomto příspěvku autoři předkládají album 75 anotovaných fotografií následků povodně.  Fotografie letos objevil Martin Golec v archivu Ústavu Anthropos Moravského zemského muzea, do kterého se dostaly po zániku KOMM v r. 1977.  S výjimkou fotografií EXT01 až EXT03 (foto Bohumil Suk) jsou všechny snímky dílem V. A. Gregora.  Jsou nízké kvality, ale přesto mají dokumentační hodnotu a dnes, po 44 letech, už také hodnotu historickou.  Na vysvětlenou autor uvádí, že nikdy neuměl pořádně fotografovat a, co je snad ještě horší, bylo to ponejprv, co pracoval se sovětskou kamerou Zenit-E (služební fotoaparát KOMM).  Později zhotovoval značně lepší snímky vlastní kamerou Exakta 2000.  

   Fotografie naskenoval a celý tento příspěvek vložil na web Martin Golec.  Fotografie jsou začleněny do sedmi kategorií z, nichž každá je opatřena vlastním kódem, a seřazeny ve směru postupu, t.j. směrem proti toku Jedovnického potoka (v Býčí skále od vchodu k Přítokovému sifonu):

EXT – exteriér (13 ks)

VCH – vchody do Býčí skály (3 ks)

SBS – Stará Býčí skála (19 ks)

AVS – Záchranný archeologický výzkum v erozním zářezu u Jižní odbočky ve Staré Býčí skále po povodni (4 ks)

SSP – Šenkův sifon, potápění, vyzvednutí potopeného kovového člunu Macarát alias Nautilus a poškozeného čerpadla

-nautily (12 ks)

NBS – Nová Býčí skála (20 ks)

PSK – Polosifon před Kufrem a Přítokovým sifonem (dnes Sifon dřiny) – poslední snímky před prostřílením (4 ks)

Použité zkratky v anotacích: JP-Jedovnický potok, BS-Býčí skála, MM-Moravské museum (dnes MZM).

EXT01 – Rozvodněný Křtinský potok nad Adamovem; 23. 7. 1972

EXT02 – jako EXT01; kulminační průtok cca 12 m³/s

EXT03 – jako EXT01; JP přispěl cca 9 m³/s

EXT04 – Erodované koryto JP u silničního mostu v Josefově, obnažené deskovité polohy jílů; na snímku je Miloš Krejčí-Velký

Šolim Brada; 9. 8. 1972

EXT05 – Řečiště JP pod vývěry, u mostu v Josefově; 9. 8. 1972

EXT06 – Velký vývěr JP, vyšší boční výtokový otvor a erodované skalní řečiště; 9. 8. 1972

EXT07 – jako EXT06, širší záběr

EXT08 – jako EXT07, Velký (hlavní) vývěr JP

EXT09 – Akumulace fluviálních štěrků pod Velkým vývěrem; 9. 8. 1972

EXT10 – Povodňové řečiště JP při pravém okraji silnice před BS, vytvořené přelivem povodňových vod z BS; 9. 8. 1972

EXT11 – Suťové prameny (“vodomety”) u býčiskalské chaty; 9. 8. 1972

EXT12 – jako EXT11

EXT13 – jako EXT11, detail

VCH01 – Vchod do BS (německá štola), povodní přemístěné barely s naftou; 9. 8. 1972

VCH02 – jako VCH01

VCH03 – Přemístěné řezivo u vchodu; 9. 8. 1972

SBS01 – Průchod tlakové vzduchové PE4” linky od kompresoru zdí mezi Předsíní a Starou Býčí skálou. 

Tímto otvorem vnikla povodňová voda do Předsíně a částečně ji zatopila; 30. 9. 1972

SBS02 – Staré čerpadlo u občasné vodní nádrže za vchodem do BS; 30. 9. 1972

SBS03 – Čeřiny na povodňovém sedimentu – jemnozrnném písku a siltu – pod Pohanským komínem; 9. 8. 1972

SBS04 – jako SBS03, detail

SBS05 – Rýha/zářez zpětné eroze v hlavní chodbě BS u Jižní odbočky; 9. 8. 1972

SBS06 – Erodovaná cesta u Jižní odbočky, pohled směrem po toku; 9. 8. 1972

SBS07 – Hloubková eroze v hlavní chodbě u Jižní odbočky; 9. 8. 1972

SBS08 – jako SBS07

SBS09 – jako SBS07

SBS10 – Horní konec erozního zářezu nad Jižní odbočkou, obnažené zkrasovělé skalní dno hlavní chodby; 9. 8. 1972

SBS11 – jako SBS10

SBS12 – jako SBS10

SBS13 – Erodovaná cesta v hlavní chodbě výše nad Jižní odbočkou; 9. 8. 1972

SBS14 – Povodní přemístěné a zcela delinearizované hadice – segmenty tlakové vzduchové linky PE4” – v hlavní chodbě;

9. 8. 1972

SBS15 – Erodované dno hlavní chodby se splavenými PE hadicemi pod Obřím komínem; 9. 8. 1972

SBS16 – Změť PE hadic na rozvodí V hlínách; 9. 8. 1972

SBS17 – jako SBS16

SBS18 – jako SBS16

SBS19 – Erozí narušené hlinité sedimenty, intaktní kotouč hadice a Velkej Šolim Brada; 9. 8. 1972

AVS01 – Karel Novák při archeologickém průzkumu erozního zářezu; 17. 8. 1972

AVS02 – Karel Valoch (vpředu vlevo), Vilém “Willi” Gebauer (vpředu vpravo) a další pracovník MM při průzkumu erozního

zářezu; 17. 8. 1972

AVS03 – jako AVS02

AVS04 – Archeologická kořist z erozního zářezu; 17. 8. 1972

SSP01 – Na jižním (SBS) břehu zatopeného Šenkova sifonu; 9. 8. 1972

SSP02 – Zatopený Šenkův sifon.  Na dně spočívá člun, čerpadlo, je přerušen el. kabel a potrubí do Kaňonů; 9. 8. 1972

SSP03 – Potápění v Šenkově sifonu.  Jaroslav Fadrna (vyšší potápěč), Oldřich “Olin” Matoušek-Bandaska (menší potápěč)

a pomocník (ve světlé bundě).  Z býčiskaláků dominuje Miroslav Schiller-Murek (vousáč); 11. 9. 1972

SSP04 – jako SSP03

SSP05 – jako SSP03

SSP06 – jako SSP03

SSP07 – jako SSP03

SSP08 – jako SSP03

SSP09 – Člun je vyzdvižen, na snímku Rudolf Burkhardt; 11. 9. 1972

SSP10 – Rudolf přivazuje člun ke kůlu.  Čerpadlo bude vyzdviženo vzápětí, opraveno a voda ze sifonu bude čerpána

opravenou a spojenou PE4” vzduchovou linkou do silničního příkopu před jeskyní

SSP11 – Eureka!  Čerpadlo nalezeno a vytaženo (málo viditelné monster pravo).  Muž z bombami na zádech není terorista,

ale Olin Matoušek, u země pomocník, skloněný Murek v přílbě, stojící vlevo Jarda Fadrna; 11. 9. 1972 

SSP12 – Detail spojky tlakové vzduchové linky PE4” využité k čerpání Šenkova sifonu; 30. 9. 1972

NBS01 – Pohled z člunu na částečně vyčerpaný a opět splavný Šenkův sifon, směrem k NBS, se splavenou PE4” linkou;

30. 9. 1972

NBS02 – Přistání u břehu Nové Býčí skály: povodňové bahno s bahenními (kontrakčními) prasklinami, vzniklými gravitační

dehydratací a vytvořenými za necelý týden po snížení hladiny sifonu čerpáním; kotouč PE hadice splavený z Rozvodí;

30. 9. 1972

NBS03 – Erozní zářez vzniklý při přelivu vod JP přes Rozvodí do Šenkova sifonu; povodňové bahno, odsedání bahna v

důsledku čerpání a bahenní praskliny; 30. 9. 1972

NBS04 – Egutační jamky, vytvořené skapovou vodou, v nánosech bahna na Rozvodí; 30. 9. 1972

NBS05 – Bludička Julie Ruda Burkhardt na Rozvodí; vlevo až 2 m hluboký erozní zářez; 30. 9. 1972

NBS06 – Erozní zářez na Rozvodí; 30. 9. 1972

NBS07 – Murek pohlíží na změť vodou přemístěněných PE hadic a dalšího materiálu na Rozvodí; 30. 9. 1972

NBS08 – Bludička Julie ukazuje maximální výšku povodňové hladiny na Rozvodí; 30. 9. 1972

NBS09 – Splavené dřevo v povodňově protékaném Mořském oku; 30. 9. 1972

NBS10 – Svah erozního koryta a obnažený profil sedimenty mezi Mořským okem a Kaňony; 30. 9. 1972

NBS11 – Vodní čáry zanechané tlakovou hladinou v uzavřených stropních dutinách mezi Mořským okem a Kaňony;

30. 9. 1972  

NBS12 – Pobřežní čáry a povodní naplavené písky u ústí Kaňonů; 30. 9. 1972

NBS13 – Povodní poškozený 2. můstek přes JP (pohled po toku) a Jan Kovář-Lecián; 30. 9. 1972

NBS14 – jako NBS13

NBS15 – Eroze sedimentů ve Velké síni; 30. 9. 1972

NBS16 – Akumulace povodňového bahna u Niphargové studánky ve Velké síni; 30. 9. 1972

NBS17 – Povodňová akumulační terasa v relativní výšce 2 m nad JP, pravý břeh potoka ve Velké síni; a Ruda Burkhardt;

30. 9. 1972

NBS18 – Okolí dříve zřícených bloků ve Velké síni; 30. 9. 1972

NBS19 – Povodní podemletá a vyvrácená stojka elektrického vedení; 9. 8. 1972

NBS20 – Ušetřena nezůstala ani elektrická světla; 9. 8. 1972

PSK01 – Polosifon před Kufrem, nově přemístěné sedimenty a dříve řícené bloky; na foto Jan Kovář-Lecián; 30. 9. 1972

PSK02 – jako PSK01, nově vytvořené rameno potoka; zleva do prava Jan Kovář (ležící), Rudolf Burkhardt,

Miroslav Schiller-Murek, Karel Novák    

PSK03 – jako PSK02, vpravo vpředu dvě neznámé osoby

PSK04 – A nakonec to nejlepší: ten kotlík vpravo je vskutku úctyhodný, už pod ním hoří plamen karbidky,

ale které luzné víle speleoložce patří?

Originální zpráva o povodni v roce 1972 z archivu KOMM

V Tišnově dne 16. listopadu 2015 Martin Golec