Jeskyně Býčí skála poskytla jedinečný soubor historických, zejména turistických nápisů – graffiti, které zde návštěvníci zanechávali po několik staletí. Evidence a rozbor těchto památek, společně se studiem historických pramenů, umožňuje podrobný pohled do doby počátků a rozvoje turismu v Moravském krasu, ale následně také uvádí tuto lokalitu do širších společensko-kulturních kontextů.

Turisté před Býčí skálou v roce 1833. Turistický podpis A. Tomasiho z roku 1833 v Býčí skále -

"Švýcarsko-alpská fáze turistické kolonizace Moravského Švýcarska".

Oblast dnešního Moravského krasu (podobně jako jiné turisticky atraktivní oblasti České republiky) zaznamenala dvě hlavní vlny turistické kolonizace. Pomineme-li „náboženskou fázi“ spjatou s poutními aktivitami, lze klást počátek první vlny (Švýcarsko-alpská fáze) na přelom 18. a 19. století, kdy se oblast v souladu se soudobým romantickým naladěním začala nazývat Moravským Švýcarskem. Pro poznání charakteru turismu tohoto období je klíčovou otázkou vyjádření historických souvislostí nalezených epigrafických památek s konkrétními osobami, většinou spjatými s majiteli panství, Lichtenštejny. Rozpoznáni tak byli lichtenštejnští zaměstnanci, národní obrozenci, umělci, vysoce postavení úředníci, učitelé, vychovatelé, právníci a lékaři. Zásadní je také znalost pracovních aktivit v přilehlém okolí jeskyně (hutě, horníci, skláři, lesníci), ale i církevních hodnostářů. Prospěšné se ukázalo také studium vojenských souvislostí ve vztahu k místním železárnám (baron Laudon). Jeskyně Býčí skála byla nejoblíbenější turistickou destinací v blízkosti Brna (Vranovsko-křtinský lichtenštejnský areál) v 19. století, po první světové válce tuto roli převzaly nově zpřístupněné jeskyně na severu Moravského krasu.

Trampové na Býčí skále v roce 1932. Trampský podpis z Býčí skály z roku 1934 -

"Severoamerická fáze turistické kolonizace Moravského krasu".

Druhá mohutná vlna „turistické kolonizace“ nastoupila přibližně o sto roků později (Severoamerická fáze). Oblast začala být nazývána u česky mluvícího obyvatelstva Moravský kras, zatímco Němci se více drželi původního termínu. Podpisy, ale i spontánní vyjádření společensko-politického charakteru zanechávají v Býčí skále členové českých i německých turistických spolků, jeskyňáři, trampové, horolezci a další. Po odsunu německého obyvatelstva z území Československa roku 1945 byl završen proces druhé vlny „turistické kolonizace“.

Epigrafické památky zachované v Býčí skále osvětlují nejenom počátky turismu v Moravském krasu, ale svým významem přesahují jak tuto problematiku, tak i hranice daného mikroregionu.

Jan Netopejr Moravec: Jižní odbočka - turistická graffiti z počátku 19. století (Švýcarsko-alpská fáze).

(celý článek je níže v PDF formátu).

V Tišnově dne 30. 12. 2014 Martin Golec