Nedávná terénní pozorování v krajině mezi Vranovem u Brna a Křtinami přinesla poměrně překvapivé výsledky z období přelomu 18. a 19. století, které se podařilo souhrnně publikovat na konci roku 2014 v recenzovaném brněnském časopise Acta Mus. Moraviae Sci. soc. XCIX: 2, 235-250. Poměrně výrazně mění naše dosavadní znalosti o této oblasti ve zmíněném čase. Článek pojednává o počátku vědeckého zájmu o střední část dnešního Moravského krasu, o zrodu názvu Moravské Švýcarsko, o zrodu fenoménu turismu a prapočátku zpřístupňování jeskyní v dnešní ČR.  

Klíčová slova: Romantizující parkové úpravy krajiny, přelom 18.- 19. stol., Alois a Jan Lichtensteinové, J. Hardtmuth,  Valis baptismi, Moravské Švýcarsko

Jeskyňáři z Býčí skály připravili pro návštěvníky a hosty Dnů otevřených dveří na Býčí skále v roku 2015 novou knížku. Po 26 letech ji připravili ti, kdo v ní pravidelně týden za týdnem bádají. Bude se prodávat od 8. května 2015 přímo na Býčí skále. Má 68 stran, je celobarevná a má přes 120 (převážně) barevných fotografií. 

Jak taky může vypadat výlet na Macochu - nic veselého ... :-(.

(Varování správce stránek)

V sobotu 11.4.2014 v 11:00 byla na Býčí skále slavnostně odhalena pamětní deska jeskyňáři Emilu Bartoňovi.

V polovině března 2015 vyšel Sborník Muzea Blansko 2014 kde na stránkách 10-34 je publikována studie "Historie a záhady Šenkova sifonu v Býčí skále". Zde jsou k tomuto článku doplňky a upřesnění.

Jako každý rok, jeskyňáři z Býčí skály připravili pro veřejnost tradiční Dny otevřených dveří. Díky státnímu svátku bude "otevřených" tentokráte dní nikoliv šest, ale sedm!

                     The Jedovnice Creek cave system of the Rudice Plateau in the Moravian Karst

                               – the Rudice Swallow Hole, Bull Rock and Bar caves

                                                              Vojtěch A. Gregor

        VAG Geoscience Specialists, P.O. Box 192 A, Prince George, BC V2L 4S1, Canada,

       vagregor@yahoo.ca

Na konci roku 2014 se podařilo ucelenou formou publikovat doposud zcela opomenuté téma - podpisy návštěvníků jeskyně Býčí skály. Téma zpracovali E. Čermáková a M. Golec a podařilo se jej publikovat v prestižním etnografickém periodiku Český lid pod názvem "Turistická kolonizace Moravského krasu ve světle epigrafickým památek Býčí skály". Jak vyhodnocení ukázalo, jde o velmi cenný historický zdroj k dějinám nejen Býčí skály, ale i v širším měřítku k Moravského krasu a také k počátku fenoménu turismu v ČR.

Na pozdzim roku 2014 vyšla obsáhlá monografie o Adamovu. Vznikla k 50. výročí povýšení Adamova na město. Jejím vydavatelem bylo město Adamov. Editorem se stal PhDr. Jaroslav Budiš. Výpravná knížka čtenáři nabízí velmi bohatý a cenný pramenný fond.

Kniha svojí kvalitou navazuje na letitou vlastivědnou minulost, která má v tomto městě velmi dlouhou tradici. Zejména zájemcům o místní vědecké dění jsou dodnes známy velmi kvalitní Vlastivědné zprávy z Adamova a okolí. A právě v tomto periodiku publikovala řada aktivních badatelů z Býčí skály (A. Sobol, R. Burkhardt, J. Skutil). V roce 1964 vyšla pod touto redakcí samostatná publikace hodnotící deset roků speleologické činnosti na Býčí skále (S. Novák); v roce 1973 pak publikace Problém Jedovnického potoka v Moravském krasu (R. Burkhardt, V. Gregor, A, Chaloupka). Ve spolupráci s adamovským Adastem vyšlo také 30 let spelologického kroužku ZK ROH Býčí skála (R. Musil, E. Baroň, J. Hrušák, L. Seitl). Našlo by se jistě hodně dalších spojení mezi městem Adamovem, adamovským Adastem a badateli na Býčí skále. Proto mi bylo potěšením a ctí smět do nové monografie přispět novými vědeckými poznatky od Býčí skály a navázat tak na dlouhou spolupráci s městem Adamovem. 

Ve čtvrtek, 2. října se podařilo v jednom z komínů nad Hlinitými síněmi proniknout do volných prostor. Jedná se o horizontální chodbu o šíři cca 1 metr, výšce 2 - 5 metrů. Nachází se ve výšce cca 60 metrů nad aktivním tokem jedovnického potoka. Její délka je cca 100 metrů, a její konec je tvořen dómem 7 x 20 metrů a výšce cca 12 metrů. Směr není zatím přesně určen. Místy se nachází bohatá sintrová výzdoba. V celé délce chodby jso dvě propasti a několik komínů, kde je viditelné další volné pokračování . V celých prostorech se nachází pouze vápencové bloky, sedimentu je tu minimální množství. Nebyly nalezeny žádné říční štěrky, ani rohovce. Objev dostal název Kočárová chodba.

*13. dubna 1945 v Brně -  +20. srpna 2014 v Brně

(nekrolog navazuje na řádky R. Erharta; oba jsme psali, nevěda o tom navzájem)

Dne 20. srpna 2014 zemřel MUDr. Jiří Urban, který byl v 70 tých letech členem skupiny ČSS 6-01 Býčí skála, později členem ČSS 6-12 Speleologického klubu.