Ač jsem dlouho ve Staré Býčí skále nebyl, přišel jsem na Šenkův sifon sám a bez potíží. Abych si mohl obnovit a doplnit orientaci v jeskyni, bylo mi umožněno, abych se připojil k exkursi skupiny speleologů z Českého krasu, která šla k Srbskému sifonu a zpět. Vedená odborným průvodcem ze ZO ČSS 6/01 BS. Šel jsem. Stejně jako Starou Býčí skálu, poznával jsem dobře i Novou Býčí skálu až po Kufr, což jsem z dřívějška dobře znal...

Prosím všechny, kdo budou následující řádky číst, aby je braly s určitou rezervou. Větší část jsem sepsal na podkladě vyprávění lidí z doby před téměř patnácti lety. Jak všichni víme čas je neúprosný a krutý ke vzpomínkám.Chtěl bych, aby se lidé, kteří u těchto událostí byli necítili dotčení, že jsem se o nich nezmínil. Nebo jsem se zmínil špatně. Všechny následující řádky jsou sepsané na podkladě vzpomínek na dávno minulé rozhovory s lidmi, kteří se snad těch událostí zúčastnili. Myslím, že nikdo z Vás se nemusí za podobné zážitky stydět a rozhodně kvůli takovým zážitkům není nikdo blázen. Naopak lze jen tiše závidět.

Fotky z různých míst jeskynního systému Býčí Skála - Sobolova-Barová.

Galerie fotek nafocených před, při a nedlouho po dokončení Rudovy štoly. Jde o fotky z archívu ZO a z archivu potápěčů kteří objevili Proplavanou Skálu a jako první došli až k Srbskému sifonu proti toku Jedovnického potoka.

Velká mapa jeskyně Býčí Skála - stav k roku 1997.

Proti dnešnímu stavu na této mapě chybí cca 1500m nových chodeb, mapa není zcela přesná a v některých místech je chybná. Berte ji jako doklad historie a vývoje bádání i techniky mapování v jeskyních. Miki.

S historií Býčí skály je navždy spojeno jméno Jindřicha Wankela. Snad se mohu pokusit o malý souhrn informací z života tohoto blanenského lékaře a ušlechtilého vlastence, jinak různě roztroušených a ne každému dostupných.

Několik ukázek, jak se v jeskyni "podepsali" někteří z návštěvníků, převážně v době historicky nedávné...

Interpretace nálezu, jež odkryl dr. Wankel, je předmětem mnoha teorií a některých přitom velmi odvážných až nepravděpodobných. Touto záhadou se zabývaly a zabývají jak vědecké kapacity tak i laikové, ale nikdo zatím nepodal důkaz či alespoň nejpřiatelnější verzi, co se tehdy vlastně stalo. Takže tento tzv. "pohřeb" zůstává stále záhadou...

V 18. století využíval jeskyně majitel panství kníže Alois z Lichtensteinů k těžbě písku. Dokonce nechal do jeskyně prostřílet pohodlnější nový vchod. Při těžbě a prosívání písku dělníci často nacházeli různé úlomky a zlomky keramiky či kostí. Na tyto nálezy byl upozorněn Dr. Jindřich Wankel, lékař v hutích hraběte Salma a nadšený archeolog amatér...

Ucelený popis objevných pací v jeskyni Býčí skála, od dávné historie až po nedávnou součastnost. Články o aktuálním dění v jeskyni najdete v sekci Činnost.

Jeskyně Býčí skála leží ve střední části Moravského krasu na pátém kilometru údolí mezi Adamovem a Křtinami. Nachází se na rozhraní dvou údolí, a to údolí Křtinského, které leží mezi Křtinami a osadou Josefov (kde odbočuje silnice na Olomučany) a údolí Josefovského, které se rozkládá na opačnou stranu po Adamov.