Vše [484] | Články [365] | Galerie [92] | Mapy [21] | Videa [6] | Kontakty | Kniha návštěv |
Činnost [146] | Býčí skála [47] | Barová [14] | Od jinud [24] | Netopýři [9] | Technika [4] | Zprávy [11] | Historie [144] | Pověsti [7] | P100 [35] | Zamyšlení [43] |
Článek | Štípání pozourku na Býčí skále 17. května 2014 | Činnost | |
Pro letošní dny otevřených dveří na Býčí skále si jeskyňáři z Býčí skály připravili pro návštěvníky Býčí skály kulturní překvapení, které bude představeno dne 17. května 2014 před touto jeskyní. Specialista na výrobu pazourkových nástrojů - Petr Zítka, který představuje špičku v tomto oboru v České republice, nám ukáže své umění. Býčí skála je proslavena jako zimní tábořiště lovců a sběračů před 15 000 tis. lety. Tento program upomíná na objev, který byl učiněn již v roce 1867 Dr. Jindřichem Wankelem. Akce se koná za každého počasí a je vhodná zejména pro (některé) děti, které se mohou štípání pazourku za vedení P. Zítky učit a (speciální značkou označený) výtvor si odnést domů. |
|||
Martin Golec
| 30.4.2014 16:02 | |
|||
Ukázka práce s pazourkem Petra Zítky, která bude předvedena dne 17. května 2014 od 9 do 16 hod. před jeskyní Býčí skálou v Moravském krasu.
Obr. 1-10: Petr Zítka a jeho výtvory. Více na: http://www.jaknapazourek.cz/
Magdalénští lovci a sběrači v Býčí skále
Jeskyně Býčí skále je tradiční archeologická lokalita, známá již skoro 150 roků. Právě zde nalezl Dr. Jindřich Wankel v roce 1867 první lokalitu lovců a sběračů v celé rakouské monarchii. Zde byl odstartován dlouhý příběh archeologie. Postupně toto naleziště zkoumala celá řada archeologů a Býčí skála sehrála velmi závažnou úlohu v dějinách výzkumu světa lovců a sběračů ve střední Evropě. Dnes můžeme velmi obecně říci, že se zde generace archeologů přeli, zdali v Moravském krasu sídlili lovci a sběrači jen v jednom období, nebo se v jeskynní hlíně pod sebou nacházelo hned několik vrstev s pozůstatky různě starých období. Dnes víme, že jeskyně Moravského krasu byly navštěvovány po dlouhou dobu, opakovaně a v mnoha obdobích. Býčí skála ale k těmto jeskyním nepatřila, zde sídlili lidé jen v jednom období, asi před 15 000 léty (obr. 11), přišli sem lidé z oblasti dnešní střední Francie a jeskyni užívali v zimních obdobích jako teplotně dobře chráněný tábor.
Obr. 11: Rozšíření magdalénských lovců ze západu do střední Evropy. Pod čísly 38 a 39 jsou na mapce jmenovány magdalénské lokality v Moravském krasu - Kůlna a Pekárna. Býčí skála je třetí velké stanoviště.
Ve volném čase, kterého měli při čekání na jaro dostatek, sbírali kameny přímo v Býčí skále (rohovec typu Býčí skála) a jejím okolí, jiné si sem donesly z daleka (pazourky z Polska) a vyráběli zde nástroje a zbraně nutné pro lov zvěře nebo osobní obranu. Letošní akce 17. května 2014 je upomínkou na nejstarší dějiny Býčí skály, které jistě zaujmou naše návštěvníky. Petr Zítka – mistr techniky výroby pazourků, nám pomůže poznat a pochopit život lidí před desítkami tisíc roků v Moravském krasu. Na Býčí skále bude tento program představen vůbec poprvé. P. Zítka nám výrobu nejen předvede, ale pokusí se to naučit i (některé) nás, návštěvníky.
Obr. 12-13: Magdalénské nástroje (a odpad při výrobě) z Býčí skály. Byly vyrobeny z místního rohovce (typ Býčí skála), který není kvalitní jako pazourek ze severu, a neumožňuje výrobu tak krásných předmětů. (depozitář ústavu Anthropos Moravského zemského muzea Brno).
Obr. 14-15: Ukázka předmětů ze severského pazourku a kulmské břidlice z Býčí skály. Mezi předměty z býčiskalského nekvalitního rohovce se objevují i pravé předměty ze severského pazourku. Byly přineseny z velké dálky, pravděpodobně při letních výpravách za migrující zvěří. V Býčí skále se objevily také výtvory z oblázků kulmské břidlice posbíraných po jeskyni. Magdalénští lovci na něj ryli různé motivy (rýžky, linie), nebo z něj vyštípali špičatý předmět (obr. 14 - uprostřed), jiný oblázek jim možná připomínal těhotnou ženu, a tak jej rytím a štípáním dozdobili (obr. 14 - dole), jiný kámen velikosti lidské pěsti celý pokryli lineárními rýhami. K tomu potřebovali právě nějaký "pazourkový" úštěp. (depozitář ústavu Anthropos Moravského zemského muzea Brno).
Vhodným studijním matriálem k magdalénské lovecké a sběračské kultuře jsou propracované rekonstrukce malíře Libora Baláka, který se na Moravě tématem dlouhodobě zabývá (http://www.anthropark.wz.cz/madlen_rozcestnik.htm). Výkladní skříní archeologie na Moravě je pak Pavilon Anthropos v Brně-Pisárkách (http://www.mzm.cz/pavilonanthropos/stale-expozice/).
V Tišnově dne 2. května 2014 Martin Golec
| |||
Diskuse "Štípání pozourku na Býčí skále 17. května 2014" |
Návštěvy : [204741], dnes 64 | | Data Diskuse | © Copyright |