Ve vztahu k halštatskému obětišti v Předsíni Býčí skály nás zajímá mimo řadu jiných otázek: 1. jakým způsobem byla osídlena krajina, jak vypadala sídla lidí a v jakých žili sociálních společenstvech; 2. jaké skupině lidí lze přiřadit nález z Býčí skály?

Několik posledních roků jsem věnoval tomuto "slavnému" místu svoji pozornost. Můj osobní přístup k tomuto prostoru postupně doznal zásadních změn. Nazval bych je jako nalezení osobní schopnosti přístupu ke studiu minulosti jako k dynamiskému procesu. Akademické prostředí formuje mysl nového vědce určitým zaběhlým způsobem a pokud není adept vědy dostatečně obezřetný, může se mu lehce stát, že buď nikdy nezíská nebo postupně ztratí schopnost rozeznat ty komponenty k poznání, které jsou důležité pro samo poznání...

Před nedávnem skončily na Býčí skále květnové Dny otevřených dveří. Tuto nádhernou jeskyni, poklad Moravského krasu, přišlo v tomto roce navštívit opravdu hodně návštěvníků. Přesně to nevím, ale dozajista to mohl být i početní rekord. Kromě prohlídky jeskyně, se návštěvníci nechali zlákat i některým z doplňkových programů. A tak si vychutnali kromě přednášek či filmových dokumentů například hudební produkci v Jižní odbočce...

Repliky některých halštatských nálezů z Předsíně, použité o dnech otevřených dveří při sobotním "povídání o doktoru Wanklovi"
Prezentované předměty si nemohly činit nároky na absolutní věrnost. Byly to repliky zhotovené jinou technologií než originály, ne přesné kopie. Jejich účelem bylo jen vzbudit u veřejnosti zájem o osobnost doktora Jindřicha Wankla v souvislosti s Býčí skálou. Pokud se to podařilo, mohou být použity ke stejnému účelu i příště. V. Š.

Carlo Pazolini Карло Пазолини

Soukromý archiv K. Absolona, z něhož čerpá i jedna z doplňkových kulturních akcí při dnech otevřených dveří na Býčí skále v roce 2009, obsahuje i neznámé či velmi málo známé pohledy na jeskyni. Vybrali jsme asi 90 roků staré exempláře, které budou v prováděcích dnech prezentovány společně s dalšími fotografiemi z míst přibližného zachycení...

Unikátní fotografie Býčí skály vytvořené ve 20. letech minulého století byly nalezeny v archivu K. Absolona, který je v současné době v majetku ústavu Anthropos MZM Brno. V průběhu roku 2008 jej zálohuje na digitální medium členka skupiny ČSS ZO 6-01 Býčí skála Zuzana Minaříková. Obě fotografie jsou se svolením zmníněného ústavu zapůjčeny ke zveřejnění na našich stránkách.

Již delší dobu v naší skupině pracuje archeolog Martin Golec, který se pokouší o novou, vědecky doloženou interpretaci Wankelova Nálezu v Předsíni Býčí skály. Pod jeho vedením byla provedena rekonstrukce nálezové situace přesně podle Wankelových záznamů. Martin také podrobně prozkoumal vzorky sedimentů z místa nálezu.
Nejnovější poznatky poněkud vyvracejí Wankelův romantický výklad o "Knížecím pohřbu s lidskými obětmi".

Fotky z archivu p.Musila, které nám poskytl Franci Musil ke zveřejnění na našem webu. foto p.Musil, Ryšavý

Dlouhé roky kolem nich chodíme, ale až dnes se našel člověk, který je přesně přeložil - p. Jiří Novotný. Desky mu ukázal Luboš Minařík a zde máte výsledek.

Po mnoha letech se objevily fotografie a zpráva o činnosti klubu německých turistů (VDT GfH - Verein deutscher Touristen, Gruppe für Höhlenforschung) na Býčí skále z roku 1912!

Fotografie poskytnul JUDr. Slávek Khul. Jedná se o unikátní materiály z období objevování Nové Býčí skály a prvních potápěčských pokusů...

Výběr z nejzajímavějších fotografií zpracoval Laďa Šebeček

Jižní odbočka sloužila jako sídliště pravěkých lidí. Již asi před 100 000 lety zde sídlili lovci medvědů, později lovci mamutů (toto prý podle posledních výzkumů není pravda), nakonec pak magdaleniénští lovci sobů, kteří zde žili až do cca 10.000 př. n.l.

Interpretace nálezu, jež odkryl dr. Wankel, je předmětem mnoha teorií a některých přitom velmi odvážných až nepravděpodobných. Touto záhadou se zabývaly a zabývají jak vědecké kapacity tak i laikové, ale nikdo zatím nepodal důkaz či alespoň nejpřiatelnější verzi, co se tehdy vlastně stalo. Takže tento tzv. "pohřeb" zůstává stále záhadou...