Vše [486] | Články [366] | Galerie [93] | Mapy [21] | Videa [6] | Kontakty | Kniha návštěv |
Činnost [146] | Býčí skála [47] | Barová [14] | Od jinud [24] | Netopýři [9] | Technika [4] | Zprávy [11] | Historie [146] | Pověsti [7] | P100 [35] | Zamyšlení [43] |
Článek | Archeologické nálezy v Jižní odbočce | Historie | |||||||||||||||||
Jižní odbočka sloužila jako sídliště pravěkých lidí. Již asi před 100 000 lety zde sídlili lovci medvědů, později lovci mamutů (toto prý podle posledních výzkumů není pravda), nakonec pak magdaleniénští lovci sobů, kteří zde žili až do cca 10.000 př. n.l. |
|||||||||||||||||||
A.Pekárek
| 4.3.2004 13:06 | |
|||||||||||||||||||
Jižní odbočka sloužila jako sídliště pravěkých lidí. Již asi před 100 000 lety zde sídlili lovci medvědů, později lovci mamutů (toto prý podle posledních výzkumů není pravda), nakonec pak magdaleniénští lovci sobů, kteří zde žili až do cca 10.000 př. n.l. Archeologické výzkumy zde prováděl již v roce 1867 Dr. J. Wankel, 1892 Dr. M. Kříž, 1914 bratří Czižžkovi a až do roku 1938 Karel Absolon. Našly se zde ve velkém množství lidské i zvířecí kosti, nástroje z kamene, kostí, paroží, rohovce, pazourku, ale také z jaspisu a křišťálu. Pazourky se opracovávaly přímo zde, v jeskyni. Podrobnosti ponechme raději archeologům... Sídliště v Býčí skále je unikátní tím, že je tak hluboko v jeskyni. Pravěcí lovci sídlili obvykle jen ve vchodových částech jeskyní, kam sahalo denní světlo. V Býčí skále se uchýlili až do těchto míst, protože je zde stálá teplota cca +9°C. Připočteme-li k tomu nedaleký zdroj pitné vody a nepřetržitě hořící ohně, muselo zde být v tehdejším drsném podnebí poměrně komfortní bydlení. V listopadu 1995 zde byla objevena uhlová kresba jelena nebo kozoroha. Stáří této kresby je odhadováno na 12000 let a jedná se o jediný známý případ jeskynní malby na našem území (pokud to je opravdu kresba). Pro zajímavost jsem jelena vyfotil a pokusil se o rekonstrukci. Fotka není špatná, kresba je opravdu tak špatně vidět:
Aleš
Nové poznatky:Zdroj: Rovnost - Deník Blanenska "V Jižní síni byla zjištěna spousta podpisů z osmnáctého či devatenáctého století, možná i starších. Mezi nimi jsou i "malůvky" - několika málo tahy nakreslený obrys zvířete, snad jelena, a geometrický ornamentální motiv," prozradil Ivan Balák ze Správy Chráněné krajinné oblasti Moravský kras. "Loni v listopadu jsme s doktorem Jiřím A. Svobodou z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky pořídili vzorky těchto dvou kreseb a zaslali je do laboratoře v nizozemském Groningenu. Hans van den Plicht nám potvrdil, že ornamenty pocházejí z konce pravěku, pozdní doby kamenné, tak zvaného eneolitu. Byly tedy namalovány asi 3200 let před naším letopočtem," dodal.
Lidové noviny, 15. 10. 2005 Prehistorické skalní umění bylo objeveno v 19. století v jeskyni Altamira ve Španělsku, ale uznání se dočkalo až počátkem 20. století ve Francii. Od té doby je otevřena provokativní otázka, zda můžeme podobné objevy očekávat také v jeskyních střední Evropy? A pokud ne, tedy proč? V posledních letech se objevila možnost radiometricky datovat i velmi malá kvanta uhlíku, tedy pouhé stopy černé barvy na skalních stěnách. Největších úspěchů v tom dosáhla francouzská laboratoř v Gif-sur-Yvette. Proto jsme odebrali vzorky z maleb v jeskyni Býčí skála, které byly rovněž vytvořeny zuhelnatělým dřevem. Po neúspěšném pokusu v Gif-sur-Yvette jsme nyní získali prvé výsledky díky dlouhodobé spolupráci s laboratoří v nizozemském Groningenu. Několik výtvorů se však z rámce těchto graffit vymyká, například skica zvířete a geometrické znaky objevené v Jižní odbočce této jeskyně. Jižní odbočka je poměrně rozsáhlá prostora, daleko od vchodu a denního světla, kde bylo již od sklonku 19. století doloženo osídlení z mladého paleolitu (magdalénienu, zhruba 15 - 12 tisíc let) a obvykle se interpretuje jako lovecké zimoviště. To by samozřejmě pravěkému stáří maleb na týchž místech nasvědčovalo. Aktivity několika generací archeologů i amatérů v této části jeskyně však nevylučovaly ani možnost, že jde o novodobý výtvor - ať už to mělo být falzum, nebo žert. V roce 2003 jsme malby v Jižní odbočce předvedli Jeanu Clottesovi, přednímu světovému odborníku na skalní umění. Vyjádřil se skepticky o skice zvířete, ale zdůraznil význam geometrických znaků, které by mohly patřit mladšímu pravěku. Nové výsledky datování jeho odhad rámcově potvrzují. Další vzorek, odebraný z geometrických znaků, poskytl hodnotu podstatně starší, období mezi lety 3330 - 2915 př. n. l. To odpovídá eneolitu (pozdní době kamenné), kdy se na našem území rychle vystřídalo několik pravěkých kultur. Geometrické motivy na stěně jeskyně skutečně připomínají výzdobu rytou na tělech některých keramických nádob té doby, například u tzv. kanelované keramiky. Prvá data z Býčí skály tedy neprokázala existenci skalního umění starší doby kamenné, které bychom mohli srovnat s objevy v jihozápadní Evropě a které u nás několik generací archeologů očekávalo. Nejstarší skalní umění na našem území kladou do pozdní doby kamenné, eneolitu, což je pro střední Evropu rovněž velmi významný nový poznatek. Podobná situace může být v Domici na Slovensku, kde se předpokládá neolitické stáří maleb; jsou rovněž vytvořeny černým uhlem, takže také tady bude v budoucnu možné aplikovat datování pomocí radioaktivního uhlíku. Otázka Mladče zůstane otevřená, neboť tamní malby jsou vytvořeny červeným barvivem, které zatím nikdo datovat neumí. V každém případě se Česká republika řadí mezi státy, které mají své nástěnné jeskynní umění. Zde jsou na skalní stěně geometrické znaky namalované černým uhlem. Moderní metody dovolují analyzovat i velmi malé množství uhlíku. Proto odborníci z Archeologického ústavu AV ČR Brno společně s laboratoří v Nizozemsku mohli určit stáří kresby s velkou přesností. Radiometrické měření ukázalo, že geometrické znaky vznikly přibližně před 4400 roky.
Nejnovější poznatky:Zdroj: ČTK Nejstarší jeskynní kresbou v Česku je geometrický tvar vytvořený uhlem na stěně jeskyně Býčí skála v Moravském krasu. Kresbu i s dalšími výtvory našli před časem jeskyňáři v takzvané Jižní odbočce Býčí skály, a to 150 metrů od vchodu do podzemí. Je to místo, v němž kdysi bádal i Jindřich Wankel, který v jeskyni objevil slavnou sošku bronzového býčka a doklady o rituálním pohřbu velmože ze starší doby železné. Vědci kresby z Jižní odbočky zdokumentovali a odebrali z nich vzorky. Pomocí radiokarbonové metody C14 pak zjistili, kdy byly kresby vytvořeny. Zkoumali nejprve malbu připomínající jelena. Ukázalo se, že je asi 700 let stará. Překvapivé výsledky zjistili odborníci rozborem vzorků z mřížky. Zjištěné informace o tom, že jde o výtvor 5200 let starý, potvrdilo opakování testů.
Tak teď nevím... 3200 nebo 4400let?? Asi to ale nebude 12000 let, jak jsem napsal v úvodu. Vzhledem k tomu, že se v tomto okně našel "sklad hotových pazourkových výrobků", můžou být uvedené "mřížkové ornamenty" také záznamy o jejich počtech. Prý se tam našlo asi 300 pazourkových nástrojů. Ale archeologům to raději neříkejte :). Aleš
| |||||||||||||||||||
Diskuse "Archeologické nálezy v Jižní odbočce" |
Návštěvy : [210440], dnes 217 | | Data Diskuse | © Copyright |