Jeden z doposud neobjasněných předmětů z halštatského souboru z roku 1872 je tzv. žezlo. Jde o velmi unikátní tvar předmětu, který připomínal Heinrichu Wanklovi opravdové žezlo. Porovnáním s dalšími približnými analogiemi z Evropy a zejména díky charakteristickým detailům na tomto předmětu, je nesporné, že šlo o zakončení picího rohu. Bylo přiloženo do hrobu někoho značně vlivného v 6. stol. př. Kr. v Předsíni Býčí skály. Návrh nové funkce provedl M. Golec a výrobu repliky provedl Michal Dienstpier.

Dny otevřených dveží jsou již v plném proudu a tady Vám přínášíme nějaké ty fotografie.

Fotografie z letošního ročníku dnů otevřených dveří a Sterkání v Josefovském údolí.

Vzpomínka na Emila Bartoně.

Kdo máte nějaké další fotky, pošlete a přidáme je, ať je nad čím vzpomínat.

Pro prohlížení doporučuji kliknout na "Slideshow", vypadá to lépe.

Dne 26. listopadu, 26. prosince 1957 a v létě roku 1958 došlo v Přítokovém sifonu (a v Šenkově sifonu) v Nové Býčí skále k prvním speleopotápěčským akcím s novým potápěčským přístrojem typu "akvalung", který poprvé v Moravském krasu sestrojili a odzkoušeli František Plšek a Jaroslav Fadrna. Po ponorech na jiných lokalitách se s ním zanořili do Přítokového sifonu v Nové Býčí skále a na Šenkově sifonu. V roce 1957 se s ním v "záchranných nafukovacích leteckých oblecích" potápěl dvakrát Jaroslav Fadrna s (Hlaváčkem?), doprovod jim dělali Rudolf Burkhardt, František Plšek s rodinou a další. V létě následujícího roku 1958 se ve zcela nových světlých oblecích postupně zanořili František Plšek a Jaroslav Fadrna. Doprovod jim dělali členové Speleologického kroužku z Býčí skály, dále Franci Musil st., členové organizace  Moravský kras a další. Při těchto pokusech se nepodařilo proniknout dále do Přítokového sifonu. Tyto potápěčské akce probíhaly v součinnosti s intenzivními snahami objevit neznámé řečiště podzemního Jedovnického potoka, které byly korunovány objevy 2,5 km nových partií v Rudickém propadání v první polovině roku 1958. Cenné fotografie z 26. listopadu 1957 pořídil Přemysl Ryšavý a v létě roku 1958, po čerstvých rozsáhlých objevech v Rudickém propadání, fotografoval asi Jiří Moučka. Fotografie pocházejí z archivu Přemysla Ryšavého a Franci Musila st.,  můžeme je zhlédnout díky Franci Musilovi ml., za což mu patří díky. (Některé fotografie byly použity též v příspěvku "Jak se bádalo dříve" z roku 2007, osoby později určil V. A. Gregor). Dne 10. 3. 2014 fotografie popsal účastník akcí F. Plšek. Souvislosti k fotografím pomohl odhalit J. Svozil. st.

Klíčová slova: Jaroslav Fadrna, František Plšek - speleopotápění - Přítokový sifon v Nové Býčí skále - Šenkův sifon - 1957-1958 - akvalung

V archivu České geologické služby se nachází 15 fotografií z let 1959-1962, které zachycují Josefov, vývěry Jedovnického potoka, Býčí skálu, Krkavčí skálu a Kostelík (http://www.geology.cz/aplikace/fotoarchiv/fotoarchiv.php?). Autory fotek jsou Jan Bárta (1959), Bohumil Červený (1959) a Josef Svoboda (1962).

V posledních letech se objevilo několik sérií fotografií, které zachycují shodná místa. A to: 1. před první světovou válkou; 2. v meziválečném období; 3. po válce od konce 40. let do 60. letech 20. století. Byly postupně umístěny na www.byciskala.cz.

1. Hermann Bock - Z Býčí skály do jeskyní pod Dachsteinem, www.byciskala.cz, článek, 6.9.2013; Unikátní fotografie SdVDT z Býčí skály, www.byciskala.cz, galerie, 2.6.2013

2. Z archivu Karla Absolona: Okolí Býčí skály v meziválečném období, www.byciskala.cz, galerie, 14.3.2010; Louka před Býčí skálou před 90 lety a dnes, www.byciskala.cz, článek, 22.4.2009; Unikátní fotografie z archivu K. Absolona, www.byciskala.cz, článek, 4.3.2009

3. Po II. světové válce: z archivu Speleologického klubu Brno; Speleologického kroužku Adastu Adamov; soukromých fotosbírek Přemysla Ryšavého, Franci Musila st., Jiřího Dobiáše, Igora Audyho. Shrnuto v: Býčí skála v 50. a 60. letech - z archivu ZO ČSS 6-01 Býčí skály, www.byciskala.cz, galerie, 9.10.2013.

Dále také: Vývěry Jedovnického potoka v minulosti, www.byciskala.cz, P-100, 30.1.2010.

V roce 2013 dvojice Vlaďa Havelka a Jarda Syrový dokumentovali ve dvou návštěvách Starou a Novou Býčí skálu technikou sférických fotografií. Jejich první čtyři pokusy touto technikou z roku 2012 jsou publikovány na www.byciskala.cz, Jarda Syrový, Panoramatické fotky, články, 6.10.2012. Jako "vedlejší produkt" vznikly letos i klasické fotografie. Zde je ochutnávka jejich práce. (Foto: J. Syrový, V. Havelka; servis: M. Golec)

V sobotu 19. října 2013 se podařilo vytvořit i fotografie z Augiášova dómu, kde se zrovna často v minulosti nefotilo. Komplikovaný je transport techniky velmi blátivými partiemi. (Foto: J. Syrový, V. Havelka; servis: M. Skoupý - Hadař, T. Kolbábek - Kolbi, Iva Podškubková, Barbora a Tereza Bílkovy, Jan Eliška).

Více o Augiášově dómu:

foto: V. Káňa, Procházka po Býčí skále, www.byciskala.cz, galerie, 7.3.2009

         (foto č. 12)

video: Miki, Augiášův dóm, www.byciskala.cz, video, 5.11.2009

           (natočeno pro Speleofórum 1999)

článek: Hypr, D. - Svozil, J. st. 1999: Jeskyně Býčí skála - Záhada chodby z Kaple.

             Informativní zpráva o objevném postupu, Estavela 1/99. (zdroj map níže)

V letech 1973-1975 se natáčel propagační film o Adastu Adamov, v rámci kterého se pořizovaly i záběry z činnosti spelologického kroužku Adastu Adamov. Film tvořil fotografický a filmařský kroužek Adastu Adamov pod vedením Jiřího Slováka za pomoci dalších kolegů (informace z Moje vzpomínky na Býčí skálu aneb kus býčiskalské historie, Vojtěch Gregor - Celofán, články, 8. 4. 2010). Soubor 12 barevných fotografií zachycuje filmaře, které doprovází Emil Bartoň, ten dataci také potvrdil. Období 70 let přineslo nejen zcela nový tým na Býčí skálu, ale též barevnou fotografii.

Prvních 11 exemplářů zachycuje Býčí skálu (Šenkův sifon  a Velkou síň). Na fotografiích jsou mj. zdokumentovány obě kovové lodě (na fotu č. 5 je vpravo dole vidět červený název lodi - Niphargus). Poslední fotografie č. 12 byla pořízena za vstupem do Barové jeskyně, podobná fotka je z tohoto období zatím velkou výjimkou. Tato část původně pěkně zdobené jeskyně byla bohužel dost poškozena.

Z let 1954-1967 se v archivu ZO ČSS 6-01 Býčí skála dochovaly fotografie z prací členů Speleologického kroužku Závodního klubu ROH Adamovských strojíren. Některé z nich byly otištěny v publikaci 10 LET práce speleologického kroužku Závodního klubu ROH Adamovských strojíren, kterou vydal historicko-vlastivědný a speleologický kroužek ZK-ROH ADAST jako přílohu k 2. číslu. VIII. Ročníku Vlastivědných zpráv z Adamova a okolí (sestavili: J. Zelík, S. Novák, J. Moučka; fotografovali: J. Dobiáš, I. Moser, S. Novák, J. Špičák). Publikace pomohla k identifikaci míst na fotografiích.

Dosud jsou na www.byciskala.cz publikovány tyto zdrojové galerie a články k tématu 50.-60. let na Býčí skále:

Okolí Býčí skály 1955, galerie, 27.2.2005

Jak se bádalo dříve (F. Musil st., P. Ryšavý), galerie, 8.10.2007

Fotografická sbírka Jiřího Dobiáše, jeskyňáře býčiskalského, galerie, 24.1.2010  

Býčí skála v letech 1965-1967 (I.  Audy), galerie, 31.1.2010

Antonín Boček a Speleologický klub Brno v Býčí skále, články, 17.6.2013 (40.-50. léta)

Kovový šíf na Šenkově sifonu, galerie, 1.9.2013

Adamovaský jeskyňářský kroužek a Karel Absolon, články, 1.10.2013

Dne 24. července 2013 vstoupilo během kongresového týdne ICS Brno 2013 5 fotografů do Býčí skály, z toho 3 již podruhé (Philippe Crochet, Annie Guiraud a Kevin Downey). Maďarská dvojice Czaba Egri a Attila Gazda zde byla poprvé. Doprovod jim dělali Martin Golec a Věra Bělehradová. Czaba nám poslal z Budapešti 8 fotografií. Před jejich prezentací je umístěna Czabova podobenka. Oba maďarští tvůrci pořizovali stereoskopické fotografie, nám pro snadnější prezentaci na webu zaslali klasické 2D snímky.

Býčí skálu navštěvuje opakovaně několik fotografů, kteří postupně zachycují její kouzelné prostory. Jeden z nich je RNDr. Jan Netopejr Moravec, který své fotografie z řady krásných lokalit jak v ČR, tak i zahraničí, přehledně publikuje na svých stránkách. V letech 2009, 2010 a 2012 navštívil s fotoaparátem opakovaně Býčí skálu a Barovou jeskyni a fotografie pro potěšení druhých zveřejnil (http://www.etf.cuni.cz/~moravec/fotky/ind-mkr.html). Jejich harmonii krásně spojil s teologickými texty, které vyplňují jeho vnitřní život. Na jeho fotografiích můžeme obdivovat rozměrnou dvoranu, člověka v jeskyni, tak i utajený mikrosvět. Jako ochutnávku jeho produkce můžeme níže zhlédnout výsek jeho produkce z roku 2012, kdy dokumentoval celý rozsáhlý systém Býčí skály a Barové jeskyně v průběhu asi 11 hodin. Jeho tvorba se odehrává na pomezí umělecké fotografie a dokumentu. 

Býčí skála je velkou průtokovou karmou. Mnozí se zastaví, mnozí posedí, mnozí vejdou do jeskyně. Je oblíbenou zastávkou letního života v Moravském krasu. Je charizmatickým místem v krajině, křižovatkou cest, které nabízí odpočinek, setkání, informace a podzemní svět. Takto byli zachyceni někteří na věky věků....