Půvabná krajina Moravského krasu skrývá velké množství vědeckých tajemství. Jedním z nedávno odhalených je rozpoznání souvislého romantického okrášlení krajiny mezi poutními centry ve Vranově (u Brna) a Křtinami. Mezi léty 2013-2015 byl tento projekt Liechtensteinů ve střední části Moravského krasu pojmenován Vranovsko-křtinský lichtenštejnský areál (dále VKLA). Bylo prokázáno, že knížecí rod Liechtensteinů na své državě pozořického panství přistoupil již v závěru 18. století k rozsáhlým romantizujícím úpravám komponované krajiny se zahrnutím hned několika přírodních jeskyní a jejich okolí. Po prvotním literárně představeném konceptu doposud neznámého projektu přichází podrobnější pohled pomocí terénní archeologie kombinované s ikonografickými a archivními prameny.

Představený koncept časově dělí jednotlivé typy úprav na tři fáze: první 1796-1804 (jeskyně Křtinského údolí a okolí), druhou 1806-1809 (zámek v Adamově a okolí, spojitost s činností Bernharda Petriho) a třetí 1819-1821 (hrobka ve Vranově). Postupně byla do krajiny vnesena pestrá kolekce umělých zásahů, která s ní srostla natolik, že její části nejenže začaly působit zcela přirozeně, ale dokonce byly povětšinou zapomenuty a jejich původní smysl zcela odezněl z povědomí tamních návštěvníků. Území je dlouhodobě hojně vyhledáváno turisty, horolezci, speleology a pracovníky státní správy, kteří o ochranu území střední části Moravského krasu (CHKO Moravský kras a Národní přírodní rezervace Býčí skála) pečují. Obecně známé zůstaly jen některé prvky původního VKLA, jako je Adamovský zámek se svým okolím, které ale také padlo za oběť rostoucímu průmyslu v průběhu 19. a 20. století a samotný zámek dnes představuje spíše než zásadní romantický prvek kouzelné krajiny bývalého Moravského Švýcarska, memento industriální zpupnosti. Mnohem lépe je na tom výsledek třetí, poslední fáze přestaveb, hrobka ve Vranově (u Brna), která se nově opravena (v roce 2015) dočkala dnešních dnů.

Předkládaný příspěvek cílí do období nejstarší fáze VKLA, do let 1796-1804, kdy bylo přebudováno rozsáhlé území dnešního Josefovského a Křtinského údolí na ranou turistickou destinaci s množstvím jeskynních i mimojeskynních zásahů. Autoři si zejména všímají možných autorů projektu, kteří pro Liechtensteiny v tomto období pracovali. Kombinují různé dostupné zdroje a pokoušejí se představit toto doposud nezpracované téma.

Pohled ze zadní části dnešního Dómu světla v jeskyni Jáchymka do Josefovského údolí. Franz Ferdinand Runk z roku 1816, kvaš. (LIECHTENSTEIN. The Pricely Collection. Fürstliche Sammlungen, Vaduz-Wien, Inv.-Nr. GR 602).

Daniel Lyčka a Martin Golec