WWW.ByciSkala.cz
 
 
Článek Odešel Dušan Hypr – Klobouk Zamyšlení

Osobní vzpomínky Vojtěcha A. Gregora – Celofána na zemřelého přítele, kamaráda a kolegu Klobouka

Vojtěch A. Gregor  | 10.7.2014 19:21 | pridej.cz  | Diskuse...[2] | Zobrazeno 917x  


Hora skrývá slunce pod klobouk

Z oblaků do pampelišek fouk
Jak zlaté chmýří na nebi hvězdy jsou
snad až k tobě jednou dolétnou...

 

   Těžce se to píše, zůstalo mezi námi tolik nevysloveného, tolik nezodpovězeného – říkáme si, však při příštím setkání, v příštím dopise – a potom z čista jasna příjde zpráva, blesk z čistého nebe, a my v okamžiku zjistíme, že to “příště” už nikdy nebude.  Je to kamenná zeď, můžeš do ní řvát, můžeš si o ní rozbíjet hlavu, zůstává němá, jen kapky nočního déště smyjí krůpěje tvé vlastní krve...

   A tak zůstává holý fakt, tvrdý a studený jako ta zeď, jako jeskynní stěna omývaná vodami ponorné říčky Styx: dne 1. července 2014 náhle a neočekávaně zemřel RNDr. Dušan Hypr, mezi přáteli a jeskyňáři přezdívaný Klobouk či Jibók.  Geolog, hydrolog, hydrogeolog, speleolog-karsolog a muzikant.  Bývalý barovák, býčiskalák a nakonec tartarosák podle příslušnosti ke speleologickým skupinám v Moravském krasu.

   Co zbývá dodat je to hlavní: a především člověk velikého ducha.  Tak jsem Klobouka vnímal já, od našeho prvního, náhodného setkání u vchodu do Barovky někdy v r. 1969. 

   Kdy se Dušan narodil přesně nevím, ale kdysi mi napsal, že je o pět let mladší než já – tož by měl být ročník 1951.  Nevím ani zda “trpěl” pod učitelským ukazovátkem RNDr. Antonína Sobola, středoškolského profesora chemie, strýce Čáry Emila Bartoně a objevitele Barové – Sobolovy jeskyně, jehož gymnazijní studenti pod Čárovým vedením v Barovce kopali.  Vím však, že Klobouk byl platným členem Barovácké – Sobolovy skupiny a zástupcem jejího vedoucího, Čáry.  Podílel se nejen na průzkumných pracích v jeskyni, ale také na otevírce závrtů na Rudické plošině, např. v trati Bařiny.  Navíc, už jako student geologie, byl prakticky jediným geo-speleo odborníkem ve skupině.  V r. 1972 nově zmapoval (theodolitem, na rozdíl od předchozího Sobolova mapování kompasem a pásmem) Barovou jeskyni v měřítku 1:200, a během několika dalších let provedl její sedimentologický výzkum.  

   V roce 1975, jakožto tehdejší předseda a po diskuzi se členy a schválení výborem,  jsem přijal do býčiskalské skupiny – tehdy Speleologický kroužek Závodního klubu ROH Adast Adamov – celou barováckou skupinu.  Tak došlo k anexi Barové-Sobolovy jeskyně.  Navzdor tomu, že mě následky této anexe stály demisi a odchod ze skupiny, v čase následujícím se ukázala jako velice prospěšná pro další osud Býčí skály.  A v průběhu let pozdějších se Klobouk po zásluze stal předsedou býčiskalské skupiny, v letech 1996-2003 – přejal žezlo po Nétkovi Radkovi Hýskovi a předal je dnešnímu předsedovi, Jiřímu Svozilovi st.  Z Barovácké skupiny, takové jak jsem ji znal, zbývá snad jen Šešule Jiří Štětina.  Mezi zesnulé, a to předčasně, patří, v abecedním pořádí, Čára Emil Bartoň, Táta Stanislav Dosedla, Honza Jan Poláček, Slimejš Vladimír Žákovský – a nyní Klobouk Dušan Hypr.  Také předčasně zemřelý Pepíček Josef Hrušák byl přítelem a spolupracovníkem Barovácké skupiny – později členem a krátkodobě i předsedou býčiskaláků – ale nevím zda patřil do barováckých řad. 

   Klobouk bádal také v Rudickém propadání, je jedním z trojice autorů (Burkhardt, Gregor, Hypr), kteří realizovali a v r. 1975 a 1977 vypublikovali první a ucelenou geologickou studii o Rudickém propadání .  Je také hlavním spoluobjevitelem Velikonoční jeskyně, která v r. 1974 prodloužila Propadání o dalších téměř 400 m.  V r. 2003 Klobouk rezignoval na funkci předsedy býčiskalské skupiny a vzápětí i na členství.  Nedlouho potom vstoupil do skupiny Tartaros zabývající se průzkumem jeskyní v severní části Moravského krasu, obzvláště v povodí východní větve Punkvy (Bílá voda a její přítoky včetně ostrovsko-krasovských a vilémovických vod).

   Myslím, že ve svém archívu mám fotku Klobouka na záchranné akci Amatérka 1970.  Pokusím se ji vyhledat a snad najdu i několik dalších. 

   Klobouk participoval v 6th Mezinárodním speleologickém kongresu v Olomouci r. 1973.  V Proceedings 7th ICS v britském Sheffieldu publikoval článek – příspěvek o fluviálních sedimentech jeskyně Barové a zastaveném fossilním vývěru Jedovnického potoka.  Nevím, kolika dalších ICS se zúčastnil, ale mám dojem, že nechyběl na tom posledním, šestnáctém, v Brně 2013.

   Klobouk vystudoval geologii na brněnské Universitě Jana Evangelisty Purkyně (UJEP, dříve a dnes opět Masarykova Universita, MU).  Myslím, že promoval v r. 1974.  Později získal na téže instituci doktorát přírodních věd v témže oboru.  Zaměstnán byl, myslím, v Geologickém průzkumu (GP) a naposledy v Českém hydrometeorologickém ústavu (ČHMÚ), pobočka Brno, v oddělení jakosti vody.  V téměř každém e-dopisu v posledních X letech se mi zmiňoval o své práci, někdy i dosti podrobně, a následovaly naše diskuze.  Otevřeně mi napsal, že není v tomto zaměstnání dvakrát šťastný, ale holt člověk se nějak živit musí.  Snad jako kompenzaci si v lednu 2000 založil vlastní živnostenstou firmu v níž se, jako konzultant-kontraktor, věnoval geologickému průzkumu, a to především nerudních ložisek.  A navíc účetnictví, auditorství a daňovému poradenství.  Kloboukova odborná činnost pokrývá celé území Moravského krasu a zasahuje daleko za jeho hranice.  Dušan je autorem i spoluautorem řady odborných a vědeckých publikací.  Jeho ne-li poslední tak jedna z posledních prací, ve spoluautorství s Filipem Doležalem, Vlastislavem Káňou a Martinou Roblíčkovou je publikována v letošním Sborníku Speleofora, ročník 33, 2014.

   Klobouk muzikant, kytara, mandolína, zpěv.  U velikého Lomikele, velice často s Packou vzpomínáme na barováckou kapelu – Čára banjo, kytara a zpěv, Klobouk mandolina, kytara a zpěv, Táta kytara a zpěv, Honza Poláček kytara a přibroukávání, no a Šešule – basa tvrdí muziku i zpěv.  Za mých býčiskalských časů jsme s nimi – Packa, Hugoš Havel a já – často zpívali a hráli.  Když jsme hráli na býčichajdě, tak se nafukovala a praskala ve švech.  Také jsme vynesli na plató na vrcholu Krkavčí skály sud piva a hudební nástroje včetně basy, zapálili táborák a hráli a zpívali do údolí a naslouchajícího prostoru.  Byly to krásné časy, žádní ochranáři či jen velice vzácní a nezlobící.  Snad nejmocnější bývaly naše sedánky v hospodě U Farlíků ve Křtinách.  O sobotních večerech po pracovní akci v Býčině, o našich famózních mikulášských a při dalších příležitostech.  Stále mám před očima jeden sedánek, pěkně nám to zvučelo.  Do hospody zavítali účastníci nějakého zájezdu, kteří ve Křtinách přenocovali.  Lidé mladšího až středního věku a háforo hezkých ženských v krátkých sukních.  Hned propadli naší – barovácké muzice a začali tancovat.  Šešule jako obvykle tvrdil muziku basou, na kobyle měl pořád postavený krígl piva.  Ale nejmoudřejší byl Klobouk.  Lehl si na záda a v této pozici dráždil mandolinu a pomocí zadních končetin se po podlaze posouval tak, že nahlížel krasavicím pod sukně.  A těm to nevadilo, spíše naopak, byly stále rozvernější.  Oh mládí, mládí, kam se poděla tvoje nesmrtelnost, proč jsi nás tak záhy zradilo?

   Jsem si jist, že plnou hudební satisfakci Klobouk našel až ve skupině KNÍR.  Tak mi to alespoň několikrát sdělil.  Ať je mně blbě, fyzicky nebo duševně, v Kníru ze mně všechno spadne.  Dokud mám Knír je všechno v pořádku...

   Při mojí návštěvě v r. 1998 mě a přítele Docka Klobouk provedl Býčí skálou a nikdo nemusí pochybovat, že on a já jsme geologizovali tak až z toho Docka bolela hlava.  V r. 2008 jsme se setkali několikrát, z toho dvakrát při vystoupení Kníru, jednou v hospodě v Kuničkách a podruhé v hospodě U Valáška v Rudici.  Nejvíce si však cením toho, že naše přátelství překlenulo jak časovou tak geografickou vzdálenost: zůstali jsme kamarády a v písemném styku prakticky až do konce Dušanových dnů.

   Dušane, Klobouku, co Ti mám říci?  Chybiš mi a budeš mi chybět až do konce mých dnů...  Tuto vzpomínku jsem začal úryvkem z Tvojí oblíbené písně Děvče z Montany.  Končím slokou z jiné Tvojí oblíbené a je mi do breku.


Dnes je pro mne černý, nejsmutnější ráno

dopis dostal jsem, černě ozdobený
nevím ještě co je tam uvnitř napsáno
když ho vidím, oči mám zarosený...

 

Celda

4621. Dušan Hypr / u hříbku...

 

4494. Dušan Hypr - Parte



Diskuse "Odešel Dušan Hypr – Klobouk"
Zobrazit : témata / vlákna / podle času
Seřadit podle poslední odpovědi / založení téma.
už00 Wolf   Před 9 a ½ rokem
   Bez odpovědí.
šok... Wolf   Před 9 a ½ rokem
   Bez odpovědí.
PSPad TinyMCE Zoomify AutoViewer LuckyView LongtailVideo PHP
Návštěvy : [110125], dnes 82 |  | RSS  Data Diskuse | © Copyright
MWFiN