WWW.ByciSkala.cz
 
 
Článek První jeskynní potápění Historie

V rozmezí let 1912-1913 se Ing. Günther Nouackh, jakožto nový náčelník GfH SdVDT, potápěl  v Býčí skále v Šenkově sifonu.  Jednalo se o první „těžké“ speleopotápění za účelem prolongace jeskyně s uzavřeným dýchacím okruhem u nás, dost možná i v Evropě či ve světě.

Štěpán  | 3.6.2013 17:18 | pridej.cz  | Diskuse...[2] | Zobrazeno 2835x  

 

 

Snaha o potápění existuje pravděpodobně již od dob, kdy se člověk stal člověkem. A tak jistě brzy začal využívat i pomůcky (třeba něco jako šnorchl). Kroniky například uvádí, že dokonce sám Alexander Veliký, kontroloval pod hladinou v jakémsi "uzavřen sudu se skleněnými okny" roku 332 před n. l. své vojáky při demolici podmořského opevnění  maloasijského Tyru. Nejstarší důkaz o potápění spadá dokonce do Mezopotámie, z doby 4000 let před n. l. pochází hliněná tabulka s vlysem člověka pod hladinou, je uložena v Britském muzeu. Kořeny sportovního potápění, tak jak ho známe dnes, sahají do poměrně nedávné doby. V rozmezí let 1912-1913 se Günther Nouackh bez předchozích zkušeností potápěl v Býčí skále v Šenkově sifonu, v té době známém, jako Býčí jezero. Jedná se o první „těžké" speleopotápění za účelem prolongace jeskyně s uzavřeným dýchacím okruhem u nás, možná i v Evropě či ve světě.

 

 

Redukční ventil

Tato možnost potápět se vznikla po roce 1889, kdy si pánové Dräger a Gerling z Lübecku nechali patentovat redukční ventil na oxid uhličitý, který v té době byl určen k činnosti bezesporu velmi důležité a to k čepování piva. Odtud zbývá pouze krůček k ventilu na kyslík. Již v roce 1907 vyráběl Dräger jednoduchý dýchací přístroj, který sloužil na záchranu uvězněných námořníků, v té době nepříliš úspěšných, ponorek. Tím odstartoval nová éra potápění, neboť před tímto vynálezem byl potápěč zásobován vzduchem z povrchu hadicí, což bylo velmi nebezpečné a nepraktické.

 

3537. Patentové osvědčení - Redukční ventil na CO2
Patentové osvědčení na redukční ventil CO2, Dräger a Gerling (1889)
(zdroj: natura.baf.cz)

 

 

Překonání Šenkova sifonu

V roce 1912 se skupina (GfH SdVDT) přesunuje z Ochozské jeskyně do jeskyně Býčí skála. Koncem roku započalo velkolepé shromažďování všemožně zapůjčené techniky a budováním technického zázemí v tzv. Prstu, před Šenkovým sifonem. Když bylo vše hotovo, letopočet se přehoupl na rok 1913 a práce na sestřelování stropu v sifonu mohly začít. Současně s těmito pracemi se začal náčelník G. Noackh potápět, bez zkušeností se opakovaně noříl do Šenkova sifonu a hledal pokračování. Využíval potápěčského skafandru zapůjčeného od firmy Westfalia (konkurence firmy Dräger). Gelsenkirchenská strojírna, a. s. Westfalia, tento zbrusu nový oblek, vyvinutý v roce 1912 zapůjčila zdarma. Nouackhovi ponory byli zprvu neúspěšné, nepodařilo se mu proniknout na druhou stranu, ale mohl korigovat směr postupu sestřelování stropu za pomocí trhavin. Tyto práce na dlouhou dobu přerušila 1. světová válka.

A. Boček ve svém průvodci Moravským krasem vydaném v roce 1922 píše, že k potápění došlo již v roce 1912, ale to je v rozporu s výroční zprávou od samotného G. Nouackha. Letopočet 1912, pak zřejmě postupně přejali i ostatní autoři právě  z Bočkova průvodce.

Později na podzim roku 1920 se vrací skupina GfH sdVDT k pracím, tentokrát ale jinak. Rozhodli se pro použití čerpací techniky, strojovna se přesunula do Halštatu (kvůli zplodinám), do sifonu bylo umístěno čerpadlo a nataženo potrubí ven z jeskyně. Čerpací technika slaví úspěch a dochází k objevům nových částí jeskyně, zvaných Nová Býčí skála. Bohužel se nedochovaly žádné fotografie z čerpacích pokusů nebo z nových objevů. Nebo snad ani nevznikly?

Systematický výzkum podzemí byl v té době velmi těžký a stejně jako dnes jej jeskyňáři prováděli ve svém volném čase, který v té době představoval pouze nedělní den, neboť byla sobota ještě pracovní den. Za použití tak to sofistikované techniky to bylo skutečně něco nevídaného. Bohužel informací o samotných pracích, na překonání vod Šenkova sifonu, je jen velmi málo, a tak i zde existuje několik možností, které se drobet liší. Jak to vidí L. Šebeček se dozvíte zde...

G. Nouackh o přípravě prací v roce 1912: Každopádně však je možno již dnes říci, že dosud nikdy žádný speleologický spolek nepracoval s takovými prostředky, jako jsou sbíječka nebo potápěcí souprava, dosud nikdy nedošlo k takovým a tolika soukromým dotacím a dosud nikdy nedošlo k takovému rozmachu jeskyňářského spolku během jediného roku (1912- pozn. autora). Kéž by obětavost dárců a až k sebezapření vedoucí nadšení z práce našich členů přinesly bohatou odměnu!!

 

3494. Hotová strojovna v Prstu v Býčí skále 3499. Šenkův sifon před vrtnými pracemi
Strojovna v Prstu před Šenkovým sifonem Šenkův sifon (Býčí jezero) před odstřelením stropu
3541. Býčí skála Z Bočkova průvodce 1922
Mapa Býčí skály po objevech Nové Býčí skály, čárkovaná čára ukazuje jeskyni do roku 1920 a po objevech v roce 1920

 

 

GfH sdVDT

(Gruppe für Höhlenforschung. Sektion des Vereines deutscher Touristen Brünn. - oficiální verze názvu; Skupina pro výzkum jeskyní, sekce Spolku německých turistů Brno - překlad)

Jedna z prvních organizovaných skupin zabývající se výzkumem v Moravském krasu. Její kořeny sahají pravděpodobně až do roku 1899. Mezi lokality, na kterých skupina významně působila, patří Ochozská jeskyně, Malčina jeskyně, Výpustek a samozřejmě Býčí skála. Býčí skálu začínají členové GfH sdVDT navštěvovat minimálně již v roce 1902, kdy stvrdili svými podpisy objev Bruniny jeskyně a v roce 1910 objevují Skalní zámek. V roce 1912 se pánům Bullovi a Hoppemu po namáhavých výkopech v jeskyni Výpustku podařilo najít asi 100 metrů dlouhé pokračování tzv. Vysoké chodby. Již přibližně před 100 lety členové této skupiny prováděli jeskyněmi Ochozská, Výpustek a Býčí skála (již od roku 1905) za úplatu návštěvníky, čímž si obstarávali tolik potřebné finance na bádání.

Malčina jeskyně - Jejími objeviteli se stali v r.1909 tři členové spolku Verein Deutsche Turisten - Sekcion für Höhlenforschung (Spolek německých turistů - sekce pro jeskynní výzkum) z Brna. Byl to Karel Kubásek z Bílovic nad Svitavou, známý jako objevitel spodní čelisti neandrtálce v jeskyni Švédův stůl v r.1905. Spolu s ním se objevných prací zúčastnil Günther Nouackh, ve své době známý krasový badatel a první potápěč v Moravském krasu, o kterém kdysi prof.Absolon napsal: "Můj přítel, Němec Novák". Posledním z trojice objevitelů byl L.Keller. Všichni tři byli v té době studenty německého Vysokého učení technického v Brně. (Pokorný 1999)

V červnu roku 1926 došlo formálně k ukončení činnosti GfH SdVDT a byl založen nový subjekt Verein für Hühlenforschung (Spolek pro výzkum jeskyní). Více o spolku (GfH sdVDT) zde... Rozsáhlá fotogalerie spolku (GfH sdVDT) zde... Karel a Viktor Kubaskovi - speleologové a horolezci Kdo je první českou speleoložkou? Tonička nebo Trudi.

 

3488. Přesun techniky pod Dračími hřbety v Býčí skále
Členové GfH sdVDT transportují stroje k Šenkovu sifonu (1912)

 

 

Ing. Günther Nouackh

O G. Nouackhovi toho moc nevíme, v roce 1911, ještě jako student německého Vysokého učení technického v Brně, se stal předsedou spolku GfH sdVDT po Antonu Grafovi. S jeho zvolením rovněž započala velkolepá příprava na práci v jeskyni Býčí skála.

Jak napsal sám G. Nouackh: Už v roce 1910 se členové skupiny Louis Keller a Günther Nouackh snažili s nedostatečnou výbavou rozšířit výtok Jedovnického potoka v Josefovském údoli, aby se jim mohli dostat do neznámého, nejméně 5 kilometrů dlouheho podzemniho toku mezi Hugónovou jeskyní (Rudickým propadáním - pozn. autora) a výtokem Jedovnického potoka.U svého tehdejšího náčelnika nenašli bohužel pochopeni a nakonec museli své marné pokusy ukončit.

Tyto práce byli marné, a proto se začal rodit plán k útoku na Šenkův sifon.

Po objevech Nové Býčí skály a získání inženýrského titulu, odstupuje koncem roku 1920 z funkce předsedy a zřejmě za prací se přestěhuje do Vídně, kde jeho stopa končí v roce 1923.

 

3538. Nouackh a druhové 2404. G. Nouackh ve skafandru - ZO ČSS 6-01
Nouackh a členové GfH sdVDT při zkoušce skafandru Günther Nouackh před Býčí skálou
3542. G. Nouackh ve strojovně v Halštatu 1920-1922 3550. Podpis G. Nouackha v Guanové chodbě - Vlastislav Káňa
G. Nouackh v Halštatu (Předsíni), Podpis G. Nouackha, A. Zlámala v Guánové chodbě z roku 1913
kam byla po válce přemístěna strojovna

 

 

Absolon, Buršík, Divíšek

Teprve v roce 1921 se pod vedením Karla Absolona začal potápět Emil Buršík, za použití skafandru od firmy Dräger, do Horního jezera v propasti Macocha. Později přebírá skafandr Karel Divíšek a pokračuje v průzkumech podzemního toku řeky Punkvy. Dnes je skafandr vystaven v Blanenském muzeu.

 

3540. Divíškův skafandr Dräger v Šenkově sifonu - Igor Harna 3539. Karel Divíšek při ponoru
Divíškův (Buršíkův) skafandr Dräger Karel Divíšek ve skafandru Dräger při ponoru do Punkvy
v Šenkově sifonu - DOD 2012 (zdroj: www.blansko.cz)

 

 

 

Potápěcí skafandry

Oba tyto skafandry (Westfalia a Dräger) byly vybavené telefonem a tak mohli potápěči podávat okamžitě instrukce a zprávy o postupech. Dýchání zajištuje tzv. uzavřený okruh, který se skládá ze zásobníku dýchací směsi, dýchacího vaku, pohlcovacího zařízení na CO2 (tzv. patrony) a dávkovače. Potápěč nadechuje dýchací směs z vaku a vdechuje přes pohlcovač znovu do vaku. Různými dávkovači je do vaku stále dodávána čerstvá dýchací směs, jen je-li vak příliš plný nebo je třeba starou směs vyměnit, vypouští se do vody. S lahve, které byly plněny směsí 45% kyslík a 55% vzduchu mohl Nouackh sestoupit až 30m hluboko pod vodní hladinu. Váha těchto skafandrů byla na hraně únosnosti, a tak práce ve vodě byla obtížná. Potápěč šel po dně a vířil veškerý jemný sediment usazený na dně. Z tohoto důvodu byla za chvíli viditelnost téměř nulová a orientace v prostoru velmi těžká.

 

¨
3536. Popis uzavřeného okruhu dýchacího přístroje
Popis uzavřeného okruhu dýchacího přístroje
(zdroj: neznámý)

 

Za vědomostní výpomoc děkuji Martinu Golcovi, Štěpán Mátl 4. 6. 2013

 

 

Literatura

 

ABSOLON, Karel. Moravský kras. 1. vyd. Praha: Academia, 1970, 345 s., 30 obr. na příl., mp.
BOČEK, Antonín. Moravský kras. Praha, 1922.
Historie. © DRÄGERWERK AG & CO. KGAA. Dräger [online]. 2013 [cit. 2013-06-04]. Dostupné z: http://www.draeger.cz/CZ/cs/company/about_draeger/history/
GOLEC, Martin. Gruppe für Höhlenforschung. Sektion des Vereines deutscher Touristen Brünn. In: Oficiální stránky ZO ČSS 6-01 Býčí skála [online]. Tišnov, 4. března 2013 [cit. 2013-06-04]. Dostupné z: http://www.byciskala.cz/MaRS/index.php?show=clanek&id=441
GOLEC, Martin. Unikátní fotografie GfH SdVDT z Býčí skály. In: Oficiální stránky ZO ČSS 6-01 Býčí skála [online]. Tišnov, 2.6.2013 [cit. 2013-06-04]. Dostupné z: http://www.byciskala.cz/MaRS/index.php?show=galerie&id=470
HUDEC, Petr. Využití přístrojového potápění ve speciálních jednotkách [online]. 2009 [cit. 2013-06-04]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií. Vedoucí práce Miloš Lukášek. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/176163/fsps_b/
KOUDELKA, Milan. Historický potápěčský skafandr se vrací do Býčí skály. In: Město Blansko [online]. 4. května 2012 [cit. 2013-06-05]. Dostupné z: http://www.blansko.cz/clanky/2012/05/muzeum-blansko-zapujci-historicky-skafandr
Legenda zvaná DRÄGER. In: NATURA: časopis o přírodě, vědě a civilizaci [online]. 1999 [cit. 2013-06-05]. Dostupné z:http://natura.baf.cz/natura/1999/4/9904-5.html
MÁTL, Štěpán. Nový překlad výroční zprávy VDT za rok 1912. In: Oficiální stránky ZO ČSS 6-01 Býčí skála [online]. Brno, 29.2.2012 [cit. 2013-06-04]. Dostupné z: http://www.byciskala.cz/MaRS/index.php?show=clanek&id=331
PIŠKULA, František, Jiří ŠTĚTINA a Michal PIŠKULA. Sportovní potápění. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1985, 358 s.
POKORNÝ, Josef. Malčina jeskyně v Hádeckém žlebu. Speleo. 1999, č. 28.
ŠEBEČEK, Vladimír. Zpráva o činnosti VDT z roku 1912. In: Oficiální stránky ZO ČSS 6-01 Býčí skála [online]. Brno, 20.4.2007 [cit. 2013-06-04]. Dostupné z: http://www.byciskala.cz/MaRS/index.php?show=clanek&id=42
ŠEBEČEK, Vladimír. O činnosti VDT z roku 1912. In: Oficiální stránky ZO ČSS 6-01 Býčí skála [online]. Brno, 20.4.2007 [cit. 2013-06-04]. Dostupné z: http://www.byciskala.cz/MaRS/index.php?show=galerie&id=71&celkem=36
ŠEBEČEK, Vladimír. Objev Nové Býčí skály aneb... In: Oficiální stránky ZO ČSS 6-01 Býčí skála [online]. Brno, 23.2.2010 [cit. 2013-06-04]. Dostupné z: http://www.byciskala.cz/MaRS/index.php?show=clanek&id=160

бонприкс интернет магазин бонприкс бесплатная доставка



Diskuse "První jeskynní potápění"
Zobrazit : témata / vlákna / podle času
Seřadit podle poslední odpovědi / založení téma.
Historie potápění Celofán [154.20.241.xx]  Před 11 roky
   1 odpověď, vložil(a) Štěpán před 8 a ½ rokem
PSPad TinyMCE Zoomify AutoViewer LuckyView LongtailVideo PHP
Návštěvy : [201049], dnes 76 |  | RSS  Data Diskuse | © Copyright
NWRhMjRlM