WWW.ByciSkala.cz
 
 
Článek 1801-1869. Býčí skála v prvních literárních pramenech. Historie

Článek obsahuje náhled do historické encyklopedické literatury do roku 1869, kdy bratranci Felklovi nalezli v Předsíni Býčí skály proslulého bronzového Býčka. Dodnes si řada návštěvníků Býčí skály myslí, že jeskyně se jmenuje po něm. Omyl. Podívejme se na častou frekvenci tohoto jména okem čtenáře historické literatury.

Martin  | 12.11.2012 17:43 | pridej.cz  | Diskuse...[0] | Zobrazeno 363x  

2597. Chimani BSPřekvapujícím zjištěním při průzkumu různé historické literatury bylo zjištění velmi častého zařazení lokality Býčí skála do nejrůznějších průvodců a vědeckých článků. V 1. pol. 19. století nastal po vzoru francouzských encyklopedistů rozmach naučných, cestopisných či turistických prací, kalendářů či průvodců. Vycházely v Londýně, Paříži, Berlíně, Lipsku, Mnichově či Vídni. Pokud se někdo vydal na cestu na Moravu, do brněnského kraje, téměř automaticky se v průvodcích nabízela návštěva lichtensteinské Vranovské hrobky s vycházkou do blízkých jeskyní, z nichž je naprosto nejvíce jmenována Býčí skála. Paralelně nastal rozmach zejména přírodovědných vědeckých oborů.

V některých případech se k prostému jmenování jeskyně dozvídáme střípky událostí, které nám umožní rozšířit si naše znalosti o Býčí skále. Uvedená názvy Býčí skály jsou psány ve všech možných variantách, což je pro toto období typické. Některé články byly již na našich stránkách dříve publikovány. Nyní je naleznete uceleně v jednom přehledu. Jsem si dále vědom, že jich musí být daleko více, ale bádání v takto staré literatuře není vůbec lehké. Uvádím přehled Karla Absolona, který tyto autory ve své monografii o paleolitu v Býčí skále v roce 1944-1945 nazval eklektiky. Uvedl některé, jež můžete najít níže přeloženy do češtiny a jiné, jež jsem nedohledal. Jsou to tito autoři, kteří Býčí skálu popsali, nebo zmínili. Christian Karl André (1804), Karl Josef Jurende (1809), J. Horky (1815), Fr. Sartori (1807), J. J. Czikann (1814), Andreas Engelhart (1828), Albin Heinrich (1836), W. Mekarski von Menk (1839), J. N. Vogel (1842). Nelze již přesně stanovit, kdo v Býčí skále opravdu byl a kdo jen eklekticky převzal informace do svého textu.

V tomto článku jsem chtěl čtenáři přiblížit období 19. století, nástup encyklopedické či vědecké literatury a hlavně dovolit čtenáři udělat si náhled na to, jak často figurovala Býčí skála v zájmu literatury před nálezem bronzového býčka v roce 1869. Býčí skála byla velmi známou lokalitou napříč Evropou, rozhodně v celém rakouském mocnářství. Wanklův objev halštatské svatyně v roce 1872 umocnil známost již velmi známé lokality. Oba fakty jsou rovnocennými stavebními kameny popularity Býčí skály, jež trvá dodnes. Posledním postřehem ze studia historických textů je, že v období před J. Wanklem neexistoval žádný úzus pro psaní názvu Býčí skály.

 

Výňatky z historických textů o Býčí skále:

 

1804 Beziskala - Christian André, Zusammenfassung Bergformationen insbesondere Übergangszeit Einheit auf Mähren. Zur gleichen Zeit als Leitfaden für Denken und wissbegierige Besucher mährischen Kalksteinhöhlen. Patriotisches Tagesblatt. Brünn.

Mezi mnoha jeskyněmi, které se v těchto vápencových horách nacházejí, je ta již svrchu jmenovaná nejkrásnější a nejlépe přístupná, tak zvaná Býčí skála v blízkosti Josefova, již dříve zmíněné skupiny domků. Vchod do ní je na rovné zemi z údolí, které se zde trošku ohýbá a zapadajícímu slunci předkládá kolmou vápencovou skalní stěnu, v níž vchod představuje nízkou valenou klenbu. Ale tento (vchod) neuvidíme dříve, dokud nestojíme před ním. Před předčasným spatřením jej zakrývá malý pahorek, a považujeme za něj malou boční rozsedlinu v určité vzdálenosti napravo. Výška klenby je zpočátku sotva výšky muže. Zde si musíme opatřit, dříve než půjdeme dále, nějaké hořící svíce, pochodně nebo jedlové louče na cestu. Uhlíři, které najdeme u milířů v údolí, rádi tyto věci za malou odměnu přenechají. Nejlepší jsou ale voskové svíce nebo pochodně, protože tyto nevyžadují tak dlouhé zdržování se s čištěním, naproti tomu louče nechtějí vždy dobře hořet. - Když postoupíme nízkým klenutím několik sáhů dovnitř, pak se rozšíří o mnoho sáhů do výšky a do šířky. Nahoře vlevo vidíme rozsedlinu, jíž se sem dostává zvenčí něco světla. Podlaha, která byla zpočátku vodorovná, se pozvolna o několik sáhů zvedá. Na pravé straně nacházíme opět rozsedlinu, jejíž stěna je ověšena krápníky, které jsou ale z větší části zuráženy. Dopředu se klenutí opět o něco zužuje a táhne se v malých zákrutech asi 130 sáhů (= asi 247 m; pozn. překl.) k východu směrem dovnitř hory. Půda v ní se vlnovitě zvyšuje a snižuje. Tu a tam z ní vyčnívají kusy skály. Stěny jsou na některých místech proudícími vodami vymlety v ozdobné výklenky a na stropě hrozí mohutným kusům skály zřícení. Světla se kmitají v perlách vody, prosakující občas skromně po stěnách dolů, která se hromadí v malých nádržkách v jeskyni. Mimo letní období je na stropě vidět, jak se vznášejí netopýři v zimním spánku, zavěšení za nohy. Podlahu jeskyně pokrývají četné valouny droby, křemene a pazourku. Občas leží velmi řídce a vedle nich vyčnívají ze dna vápencové balvany; občas velmi hustě, a na konci vytvářejí stranou vpravo pevnou lavici výšky několika stop. - Dalšímu postupu vpřed zde brání nádržka s nejčistší vodou, skály zde klesají až na několik málo stop nad vodní hladinu, a tak je možno se tedy dostat ještě o malou vzdálenost dopředu jedině se člunem, v němž je nutno sedět sehnutě. To se stalo poprvé před 5 léty, na podnět a na slavnosti pana hraběte Františka Huga Salma, ve společnosti jeho a nynějšího zahradníka univerzitní botanické zahrady ve Vídni, pana Schotta, jsem se já plavil po tomto malém podzemním jezírku. Má sice jen několik sáhů v průměru a do hloubky, ale nedá se projet bez nebezpečí malému kymácejícímu se plavidlu, které se jen samotné musí prodírat nízkou rozsedlinou skály, která jej přikrývá jako záclona, poněvadž při převrácení by měla záchrana vlastní obtíže, kvůli místu. Je kolem dokola překryto uzavřenou vápencovou klenbou. Za svitu pochodně se lodník vyjímá slavnostně jako Cháron, když jej vidíme zvenčí sehnutého plavit se rozsedlinou. Rána, zde vystřelená z pušky, burácí dlouho jako hrom nad vodou v jeskyni. - Malá, dřevěná lavička zve k odpočinku a nápis na stěně zvěčňuje návštěvu pána zdejšího kraje, nynějšího knížete Aloise z Lichtenstejna, v této jeskyni. Při této příležitosti byla uspořádáním knížecího architekta pana von Rudzinského, osvětlena 600 lampami, cesta v ní pokud možno očištěna od kamenů a přes vodní nádržky byly zhotoveny malé můstky. Tyto úpravy cesty přijdou ještě každému, kdo tuto jeskyni navštíví, vhod. Také místa, kde byly upevněny lampy, najdeme ještě dnes označena čísly, takže je tedy opětovné osvětlení velice ulehčeno. (překlad J. Urban)

 

 1805 jeskyně nejmenovaná, ale popsaná Johan Heinrich Voigt, Magazin für den neuesten Zustand der Naturkunde mit Rädsicht auf der dazu gehörigen Hilfswissenschaften. Neunter Band. Weimar.

Druhá jeskyně má nejpohodlnější vstup.

 

 1809 Begciskala - Christian André, Die Algemeine Literatur-Zeitung, Vierter Band, Halle - Leipzig.

Jeskyně ve vápencové skále.

 

 1814 Begzi Skala - Karel Josef Jurende, Redlicher Verkundiger. Ein Archiv des Mannichfaltigen und Interessanten.

A tu po hodině cesty z Adamova do daleka září jeskyně Býčí skála, tu se pojednou ztrácí, aby cestovatele překvapila, přicházejícího k ní. Už ze vzdálenosti je vidět bílo-šedá stěna, jež zde majestátně stojí. Jeskyně je tvořena ze šedého vápence a své jméno dostala podle lidové legendy, když z ní kdysi spadl býk. Vstup do jeskyně je v současnosti prostorně vylámán, že se dá pohodlně vjet dovnitř s vozem. Jeskyně směřuje v horizontálním směru pod kopec a má při značné výšce několik set sáhů na délku. Když člověk vstoupí, bude uvítán dosti chladným vzduchem. Zvláštní pocit se zmocní cestovatele, když si v jeskyni představí výšku a tíhu kopce, který se vznáší nad jeho hlavou. Ještě více musí člověk žasnout nad silou přírody, která v nitru kopce snad těmi nejjednoduššími prostředky vytvořila obrovskou jeskyni a je tak velká ve svém zázračném účinku. Průvodce, co Vás vede do jeskyně, nabízí březové pochodně, jež byly pod hamrem změkčeny a namočeny do dehtu. Na jednom místě v jeskyni nachází se vyvýšenina, na kterou kape voda, průvodce na něj hbitě vyleze a svou pochodeň přidrží ve výšce, tu zdá se divákovi jako by se díval na hvězdu. Jeskyně končí pod skalní stěnou, pod níž je docela hluboká a křišťálová voda. Do vody hozený kámen vyvolá mnohonásobnou ozvěnu ve vodě za skálou, která musí vést dále do nitra jeskyně. Účinek výstřelu z pistole musí být děsivý. Můžeme zde spatřit na skále vytesaný lichtensteinský znak, stejně jako ceduli z černého mramoru a pozlacenými písmeny, která upomínána návštěvu této jeskyně od jeho majestátu císaře a císařovny roku 1804. Po pravé ruce na kopci před jeskyní je nyní postaven altán odkud je vidět obrovským oknem na vchod do jeskyně. Nedaleko odtud se nachází kostel, který vytvořila příroda ve skalní mase. Jeho strop spočívá na mnoha masívních pilířích, které náhoda takto rozestavěla a které byly jen trochu uměním zkrášleny. Nikdo nebude litovat, když navštíví adamovské okolí; člověk se cestou seznámí s chudými, ale pracovitými, skromnými a spokojenými lidmi; osvěží se na velmi zdravém vzduchu, takto si užívá mnohé radosti při příjemném rozptýlení a přesvědčuje se, že příroda všude rozestavěla vlastní krásu a že člověk je schopen mít opravdový pocit štěstí jen v jejím okolí.

 

1815 Becziskala - anonym, Archiv für Geografie, Historie, Staats- und Kriegkunst.

 

1815 Bogzy Skala - Leopold Chimani, Vaterländische Unterhaltungen. Ein Belehrendes und unterhaltendes Lesebuch für die  Jugend Oesterreichs. Wien.

Identický text opsaný od Jurendeho 1814.

 

1823 Becziskala - Rudolph F. v. Jenny, Handbuch für Reissende in dem österrechischen Kaiserstaate mit mehrerem Hauptrouten der angränzenden Ländern. Wien.

Jeskyně skrývá malé podzemní jezero.

 

 1827 Begzy Skala - J. B. Engelmann, Manuel pour les voyageurs en Allemagne et dans pays limithropes. A Francfort sur le Main.

 

1830 Begzy Skala - Edward Augustus Domeier, A Descriptive Road-Book of Germany. London.

Býčí skála znamená Bull´s Rock.

 

1832 Běžiskala - Jan Kollár, Sláwi dcera, Acheron a Léthé.

 

"V bok mne verchu jednoho tu zvala
bahnitá a úzká cestička
do jeskyně, jako Vělička
křivé, tmavé jako Běžiskala."

 

 1833 Begziskala - W. C. W. Blumenbach, Schütz´s Allgemeine Erdkunde, oder Beschreibung aller Länder der fünf Welttheile. Achtundzwangster Band. Wien.

Tři čtvrtě hodiny východně od Adamova se nachází veliká jeskyně Býčí skála, Evina díra (Jáchymka) a Kamenný sál (Kostelík).

 

1834 Begczy-Skala - Franz Tschischka, Der Gefährte auf Reisen in dem österreichischen Kaiserstaate.Wien.

Velká jeskyně Býčí skála, která ukrývá jezero, jehož hloubka je více jak 30 sáhů (1 sáh = 1,8m = 54m!) Poblíž jeskyně Evina díra a Kamenný sál (Kostelík).

 

1835 Becry Skala (chyba autora)/Begcy Skala (oprava) Adolf Bäuerle, Allgemaine Theatherzeitung und Originallblatt für Kunst, Literatur, Musik, Mode und gesseliges Leben, No. 14, 19, Jahrgang 28. Wien.

Na konci jeskyně se nachází tůň, po které se plavili roku 1801 starohrabě Salm a sekretář Společnosti pro národopis a vlastivědu a povznesení orby pan hospodářský rada André, ale nemohli se dostat daleko pro vysoký stav vody. Proto nemohli projet pod skalní stěnou na loďce, která se zaplavuje právě při vysokém stavu vody, zatímco při nízkém stavu a na nízkém plavidle lze dosáhnout dalších jeskyní.

 

 1836 Becziskala - Karl Reichenbach, Geologische Mittheilungen aus Mähren. Geologische Darstellung der Umgegenden von Blansko. Wien.

 

1836 Begciskala - Gregor Wolny, Die Markgrafschaft Mähren, topografisch, statistisch und historisch geschildert, II. Band, Brünner Kreis. Brünn.

Překvapí nás impozantní vchod do Býčí skály.

 

1837 Begzy Skala - anonym,Leig´s New Descriptive Road Book of Germany.London.

Býčí skála znamená Bull´s Rock.

 

1839 - Miroslav Jozef Hurban, Cesta Slowáka ku bratrům slawenským na Morawě a v Čechách 1839. Žilina-Košice 1929.

Dolů Svitavou mezi dvojím pohořím ubírali jsme se k Býčí skále, pěknými krajinkami jdouce, obdivovali jsme mnoholičné krásy přírody. Z dálky jsme na mne již kynula ohromná skála, ku níž to jsme putovali; zdáloť se nám, jako by ona zamezovala rozkošnou táhlou dojímavou dolinkou a přiblivše se něco k místu, nalezli jsme hotových průvodčích, jenž nás ozbrojení třískami plápolajícími vevedli do jeskyně, jmenované Býčí skála. Bylať to téměř celá veliká rodina, jenž se s námi do chladné, temné, mokré, dlouhé jeskyně ubírala. Dlouho jsme šli, co já nemohl jsem rozeznati ničeho; jako noc černá díra tato budila ve mne myšlenky podivné. Pět set neb i více kroků jsme šli a nalezli jsme se na konci při malém „rybníku". Za rybníkem ale tím opět otevírala strašnou svou tlamu černá díra; křičíce do ní, znamenali jsme, že v nesmírnou dalekost se díra ta táhnouti musí. Bylyť již také zkoušky učiněny, zdali by se bytost její vypátrati a vyzkoušeti nedala; nebo k jistým resultátům poskytoval naděje dosti hluboký rybník, nímž by se do vnitřku plaviti dalo. Avšak vše nadarmo, nebo sotva že se asi patnácté kroků a s loďkou proniklo v jeskyni, tu ohromná skála zamezuje další průchod. S obou stran jsou malé mezery, nimiž ale naskrze projíti nelze. Dlevše tu po delší čas, rozhleděli jsme se tak, že jsme mohli rozeznati předměty tu patrné, zvláště pak vysokost nesmírnou, - na způsob ohromného komína černou a do výšky vstupující -, kterou žena vycházející do možné výše jiskřící a plápolavou třískou ozářovala. Byloť to neméně hrůzostrašné, než zanímavé podívání. Hubená, nečistě oblečená, obstaralá, vlasů nevkusně rozcuchaných žena drápala se po skalách sem a tam visících a již již zřítiti se strojících do strmé výšiny, rozháněním pak a šermováním jiskřící a plápolavé třísky ozařovala i svou i jeskyně vysokotáhlé podobu. Černé skály jako čarodějné stráže vyzéraly z boků, tajemná tma, probleskovaná až v nejzazší vysokost hořící rozcapatěnou třískou, podoba ozařené nevkusné ženštiny - toto všecko snesené ve střediště obrazotvornosti vtisklo poetický obraz v duši mou. Byltě to byronistický sestavený výtvor a výjev; a já se přiznám, že to mojí náklonnosti hovělo. Rozvlněná mysl takovýmto obrazem vyvádí nás výše, než jest hrůzotvorná poesie, jak se mnozí domnívají. Ze tmavých situací skutečného i vymyšleného světa vyluzuje vidina rozjařená nové výsluní duševního života - na němž se duch živý rozehřívá, duše smadá slastí opájí. Třísky naše již dohořívaly, my pročež zpátkem se ubírati přinuceni byli. Jeskyně tato jest místy nízká, z větší ale části možno člověku třebas i vyšší postavy rovno kráčeti. Na jednich místech kapká ze skal kamenné mléko, stalaktites zvané. Jméno Býčí skála jest jí dáno odtud, že prý se kdysi s vrcholku jejího býk zřítil a roztříštil. Okolí a krajinka tato jest rozkošná. Odměnivše průvodčím našim jejich unuvání, ubírali jsme se horami a lesy k Blansku.

 

1846 Beziscala - Fridrich August Herbig, Reichard´s Passagier auf der Reise in Deutschland und in der Schweiz. Ein Reisehandbuch für Jedermann. Berlin.

Popis výletu do jeskyní Moravského krasu. Ráno z Brna do Vranova u Brna (3 hodiny), s průvodcem přes vyhlídku Kolonádu do Adamova, pak na 1 hodinu vzdálenou Býčí skálu, zpět kolem salmových železáren do Blanska. Zde přenocování. Ráno s průvodcem na Macochu, do blízkých sloupských jeskyní a zpět do Brna. Zde nacházíme popis výletu kočárem a pěšmo s uvedenými časovými relacemi. 1. ledna 1849 byla otevřena trať Brno-Česká Třebová a vše se změnilo.

 

 1851 Bejči Skala - W. Heidinger, Jahrbuch der kais. kön. Geologischen Reichs.-Anstalt. Die Wernerfeier am 25. Sept. 1850 in Oesterreich. IV. Virteljahr. Wien.

K příležitosti stých narozenin Abrahama Gottloba Wernera, které organizovala geologická společnost, se v celé střední Evropě konaly na mnoha místech oslavy. Jeskyně Býčí skála byla u této příležitosti osvětlena a návštěvník si mohl dopřát třpytu bengálských ohňů v jejich zatáčkách a dutinách. Poledním vlakem přijel navštívit své hosty na vysoké pece do Josefova sám kníže Alois II. z Lichtensteinu.

 

 1854 Begczy Skala - Christian d´Elvert, Die Kulturforschritte Mährens und Oesterreichisch-Schlesiens, besonders im Landbaue und in der Industrie, während der letzen hundert Jahre. Brünn.

Poblíž jeskyně Býčí skála se na potoce vytékajícím ze skály (Bergbach) nachází dřevěný brod (Holzschwemme), který před půl stoletím nechali postavit Lichtensteinové.

 

1860 Bejči Skala - V. F. Klun, Allgemeine und Handels-Geographie. Ein Lehrbuch f¨r kommerzielleund technische Lehranstalten für Kaufleute und Industrielle. Wien.

 

1860 Bejči-skala - F. A. Kolenati, Beiträge zur Kenntnis derArachniden, Sitzungsberichte der keiserliches Akademie der Wissenschaften, Vierzichster Band. Wien.

 

1860 Býčí skála - H. Wankel, Wissenschaftlichen Mitteilungen ueber Abgründe der Hugohöhlen bei Jedovnic in Mähren, Lotos, Zeitschrift für Naturwissenschaften, X. Jahrgang.

 

1867 Beyczy-Skala - Christian Ritter d´Elvert, Notizen-Blatt der historisch-statistischen Section der k. k. mähr.-schles. Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde. Brünn.

Za Brnem se nachází povíce přírodních vápencových jeskyní, z nichž nejznámější a nejpozoruhodnější je Býčí skála, jeskyně u Sloupu a Macocha.

 

1874 Bejciskala - A. Makowsky, Bericht über Ausgrabungen in der Bejciskala. Verhandlungen des naturforschenden Vereines in Brünn, Jahrgang 187, XII. Band, Brünn.

 

Martin Golec

 



Diskuse "1801-1869. Býčí skála v prvních literárních pramenech."

Nejsou žádné příspěvky.

PSPad TinyMCE Zoomify AutoViewer LuckyView LongtailVideo PHP
Návštěvy : [159965], dnes 5394 |  | RSS  Data Diskuse | © Copyright
ZDIwMzViM