WWW.ByciSkala.cz
 
 
Článek Zapomenutá anglická zahrada, jeskyně a střelný prach Historie

Putování Josefovským a Křtinským údolím zavede návštěvníka do několika jeskyní. Jsou místními dominantami a okrasami. Ty největší a nejznámější byly "okrášleny" na konci 18. století na příkaz knížete Aloise Josefa Lichtensteina. Mezi Vranovem u Brna, Adamovem a Křtinami vznikl velkorysý krajinný projekt anglické zahrady, do něhož byly zahrnuty i místní jeskyně. Došlo k prvnímu plánovitému zpřístupnění jeskyní v Moravském krasu.

Martin  | 21.10.2012 19:13 | pridej.cz  | Diskuse...[4] | Zobrazeno 317x  

Když budete putovat od Adamova ke Křtinám, vejdete u Františtiny huti na krasové území. O několik minut dříve před výraznou zatáčkou před hutí návštěvník minul lehce přehlédnutelné zbytky po prachových mlýnech (na mapách označených jako Pulvermühle). Šlo o výrobny střelného prachu, v nichž dva kamenné válce od 40. let 18. drtily draselný ledek, síru a dřevěné uhlí. Dozírali zde tři vojáci. Výrobu ukončilo neštěstí v roku 1876, při němž zahynuli dva lidé.

Projdeme-li kolem hutního hostince - Švýcárny, narazíme po chvíli na jeskyni Evinu díru (Evaloch), známou dnes jako Jáchymka. Je to průchozí jeskyně, kterou vede i turistické značení. Nebylo tomu tak ale vždy. Jeskyní je prostřílený spojovací tunel, což je možné vidět na okrajích umělého rozšíření (Obr. 1-2). Propojily se tak již existující dutiny uvnitř. Víme dále, že z jeskyně byly vyváženy sedimenty, je to logické, nově otevřené vchody musely být vyrovnány a navazovaly na dřevěné mostky a upravené cesty (Obr. 3).

 

2524. Jáchymka od Švýcárny 2525. Jáchymka od Býčí skály

Obr. 1-2: Jáchymka, uměle prostřílené vchody.

 

2526. Jáchymka s dřevěnými mosty roku 1822

Obr. 3: Pohled na Jáchymku s dřevěnými mosty z roku 1822.

Za deset minut pohodlné chůze dorazí návštěvník k Býčí skále. Zde se nachází obdobný pohodný umělý vchod do jeskyně. Nazýváme jej lichtensteinský a víme o něm, že jej nechal zbudovat dvorní architekt Josef Hardtmuth v roce 1796 (Obr. 4-6). V průběhu staletí byl několikrát opatřen vraty (Obr. 5-6) a jindy byl vchod zase volný (Obr. 4). Nahradil přirozený tzv. spodní vchod, v kterém se zdržovala voda. Jeskyně se tím otevřela veřejnosti a dle dochovaných podpisů na stěnách uvnitř jeskyně víme, že došlo k enormnímu nárůstu vstupů. V zadní části Předsíně přibyl dřevěný most přes vodní nádrž, a byla upravena cesta až k Šenkovu sifonu, tehdy zvaného jen jezírko, voda nebo tůň. Jeskyně byla při významných návštěvách osvětlena 600 lampami, které měly stabilní umístění. Nad jeskyní byl vybudován dřevěný altán zvaný německy Ermitage, po němž může návštěvník najít terénní úpravy s kamennými schůdky ještě dnes. Byl z něj krásný výhled do prostoru před Býčí skálu.

2529. Býčí skála, lichtensteinský vchod zevnitř 1967 2535. Lichtensteinský vchod z roku 1796 dnes. 2532. Lichtensteinský vchod dnes

Obr. 4: Býčí skála, uměle prostřílený, tzv. lichtensteinský vchod z roku 1796. Stav bez zazděného vchodu od I. Audyho z konce 60. let 20. století. Obr. 5-6: Lichtensteinský vchod dnes.

Kolem Ermitage byly zbudovány pohodlné cesty ke Krkavčí skále a ke Kostelíku. Zde se dostal do akce znovu střelný prach, jako u dvou jeskyní předešlých. Jeskyně je průchozí a dispozicí připomíná Jáchymku. Již existující dutiny či vchody byly rozšířeny či propojeny (Obr. 7-9). Jeskyně má dva pohodlné vchody a celková dispozice opět nese rukopis „okrášlování střelným prachem".

2537. Jeskyně Kostelík od Býčí skály 2538. Jeskyně Kostelík od Křtin 2539. Kostelík od Křtin

Obr. 7-9: Kostelík, uměle dotvarované vchody do jeskyně.

A není to poslední jeskynní úprava na cestě do Křtin. Do období okrašlovacích prací v Jáchymce, Býčí skále a Kostelíku řadíme i Výpustek. Ten byl přístupný úzkým vchodem, o kterém nevím díky četným pozdějším úpravám, zdali nebyl znovu rozšířen střelným prachem, ale víme to bezpečně o dalším místě nedaleko za vchodem. Pro pohodlné vyvážení hlíny byl použit střelný prach k průlomu do Nízkých síní. Ono místo se při prohlídkách nazývá prostřelené místo (Obr. 10). Dnes není průchozí, je zavaleno. Jeskyně Výpustek byla do roku otevření Býčí skály novým vchodem bezpečně nejnavštěvovanější jeskyní v celém údolí. Byla známější, a často navštěvovaná. Svědčily o tom podpisy v ní, zejména v Babické chodbě na konci tehdy známé trasy. Časový horizont podpisů ze 17. a hlavně pak z průběhu 18. století v Býčí skále zcela chybí.

2536. Mapa jeskyně výpustek

Obr. 10: Mapa jeskyně Výpustek s lichtensteinským prostřeleným místem (prostřílené místo označuje modrá šipka).

„Karta se obrátila" až po roce 1796, kdy Alois Josef Lichtenstein začal protěžovat Býčí skálu, kterou si zamiloval. Nárůst podpisů je zde enormní a byl povzbuzen zejména císařskou návštěvou 7. srpna 1804. Alois Josef Lichtenstein císařskému páru nabídl novinku s magickou historií. Co se týká přírodní krásy, dle mého soudu Výpustek nabízel atraktivnější krápníkové dekorace. Světlá sintrová poleva po celé jeskyni a krásná krápníková výzdoba se v Býčí skále nenacházela. Nicméně takto uvažujeme my dnes, pozdně barokní pohled byl asi rozdílný.

Alois Josef Lichtenstein představil nový architektonický projekt kolem Býčí skály, návštěvník vstupoval do pečlivě vyprojektované anglické zahrady s „okrášlenými" jeskyněmi, s dřevěnými lávkami v jeskyních, mosty přes potoky, romantickými mlýny, umělými rybníky, vyhlídkami, altány, vše doplněno industriálním ruchem místních výroben na železo, sklo, keramiku, střelný prach, dřevěné uhlí či draslo, obilnými mlýny nebo hamry. Pohodlnými vchody vstupoval návštěvník po lávkách a upravených pěšinách do tajených pousteven opředených legendami. Divadelní scéna byla pro císařský pár připravena, Býčí skála vyložená chvojím, osvětlena 600 lampami čekala s přinesenou postelí pro noční spojení císařského páru s duchy býčí plodivé síly. Vše s vynaložením značných finančních nákladů a s pečlivým rozvržením od geniálního ředitele lichtensteinské stavební kanceláře Josefa Hardtmutha.

Nedomnívám se, že by Alois Josef na Výpustek zanevřel, jen si Býčí skálu zamiloval a v době císařské návštěvy byl právě hotov úsek projektu v oblasti Josefova. Vždyť další části rozsáhlé anglické zahrady ještě nebyly započaty. Předčasná smrt Aloise Josefa na jaře roku 1805 projekt nezastavil, pokračoval v něm jeho bratr Jan Josef. Mezi léty1806-1809 probíhala stavba loveckého zámku v Adamově (Obr. 13-14) s rozsáhlými úpravami v jeho bezprostředním okolí. Těžko můžeme domýšlet, co bylo zamýšleno s Výpustkem, ten nechal Jan Josef důkladně zmapovat důlním zeměměřičem Františkem Lolou v roce 1807 (mapa byla letos po dlouhých desetiletích znovu objevena). Pozdně barokní sentimentální zahrada je v pojetí tehdejší doby oním místem, kde se měla tříbit touha po vědeckém poznání. Ne z jiného důvodu vyrostla nad Adamovem Kolonáda, stavba navržená Josefem Hardtmuthem (Obr. 11-12). Další vyhlídku navrhl ve věži Nového hradu. Na úpravu rodinné lichtensteinské hrobky ve Vranově u Brna došlo až naposledy v letech 1817-1821 podle návrhů Josefa Engela. Mezi Adamovem a Vranovem se nacházela rozsáhlá obora, německy zvaná Tiergarten (dnes název pro zoo). U Františtiny huti vyrostla na kopci válcovitá věž, z které se střílelo z hmoždíře při císařské návštěvě v roce 1804.

 

2530. Adamovská kolonáda 1815 2531. Bývalé místo adamovské kolonády

Obr. 11: Vyhlídka Kolonáda nad Adamovem kolem roku 1815. Obr. 12: Zapadlé lesní míslo bývalé kolonády dnes.

 

2533. Adamovský zámek 1833, kresba Kunike 2534. Adamovský zámek uprostřed Adastu dnes

Obr. 13: Pohled na lovecký zámeček v Adamově kolem roku 1833 od Josefa Kunikeho. Obr. 14: Adamovský zámek uprostřed bývalého Adastu dnes - tzv. správní budova (červená střecha), oběť industrializace.

Paralelně probíhaly práce na rozsáhlém lednicko-valtickém projektu. V porovnání s ním, projekt anglické zahrady mezi Vranovem, Adamovem, Býčí skálou a Křtinami vzal dokonale za své a dokonale vymizel z krajiny a paměti lidí. Přitom po celé 19. století byl tento krajinný projekt jako jeden z nejvíce nabízených a navštěvovaných atrakcí v okolí Brna. Nacházíme jej v desítkách anglických, francouzských, německých turistických průvodcích. Zejména kolem poloviny století se již po železnici pohybovali četní návštěvníci a turisté, kteří sem mířili. Dvacáté století pak téměř vše odsunulo do zapomnění.

Paradoxně, právě vystřílené vchody do jeskyní přetrvaly staletí jako svědkové této zapomenuté historie, která se vytratila z našeho povědomí - a to dokonale!



Diskuse "Zapomenutá anglická zahrada, jeskyně a střelný prach"
Zobrazit : témata / vlákna / podle času
Seřadit podle poslední odpovědi / založení téma.
Kolonáda Karel Březina [89.177.136.xxx]  Před 11 a ¼ rokem
   3 odpovědi, poslední vložil(a) Martin před 10 a ½ rokem
PSPad TinyMCE Zoomify AutoViewer LuckyView LongtailVideo PHP
Návštěvy : [121343], dnes 150 |  | RSS  Data Diskuse | © Copyright
YjJhYmQx