WWW.ByciSkala.cz
 
 
Článek Nedotčená krása Zamyšlení

Tímto článkem bych rád poukázal na to, co obnáší bádání a zpřístupňování krasových jeskyní. Zamysleme se třeba nad tím, co se stane s jeskyní, která je právě objevena a je v úmyslu ji zpřístupnit široké devastující veřejnosti, (dále jen turistům)...

Petr  Kaplan  | 29.11.2006 19:54 | pridej.cz  | Diskuse...[0] | Zobrazeno 230x  

V Olomouci dne 22.11.2006
Petr KAPLAN ZO ČSS 6-01 Býčí skála

Tímto článkem bych rád poukázal na to, co obnáší bádání a zpřístupňování krasových jeskyní. Zamysleme se třeba nad tím, co se stane s jeskyní, která je právě objevena a je v úmyslu ji zpřístupnit široké devastující veřejnosti, (dále jen turistům). V takové běžné jeskyni, která je po tisíce let uzavřena sedimenty se skrývá nádherná krása různých barev vymodelována přírodou a někdy později náhodou objevena běžným krasovým badatelem, (dále jen jeskyňářem). Málo který jeskyňář odolá při pohledu do nového otvoru vedoucího dál do nitra země s nádhernou výzdobou a nevstoupí aby si všechny tyto poklady prohlédl, vyfotil, osahal a popřípadě ochutnal. Už samotným vstupem do nově objevené jeskyně tuto jeskyni devastuje a ničí. Krasové útvary samy o sobě nevědí kde mají růst tak, aby za geologicky krátký okamžik nezavazely vzrušenému jeskyňáři při prvním procházce v objevené jeskyni. Takto objevem vzrušení jeskyňáři ani často neslyší jak jim pod nohama praskají drobné krápníčky, nevšimnou si jak rukama sráží spící netopýry a nevnímají jak jim krápníková galerie odírá přilby. Vzpomeňme například na profesora Absolóna a jeho způsob objevování jeskyní. Vyzbrojen objevitelským týmem a tunami dynamitu se jal objevovat jeskyně, ale v podstatě je zdevastoval a to co z nich zbylo obdivují turisté dodnes a ještě ke všemu za to platí nemalé peníze. V očích takového běžného turisty je to však nádhera, nerezové zábradlí, krásné rovné betonové chodníky, pěkně odlévané schody, plastové rozvaděče, umělá jezírka, krásná dálkově ovládaná vlhkotěsná světla, skryté reproduktory, výklad ve třech jazycích a mezi tím vším zbytky krápníkové výzdoby, kterou nám zanechaly předchozí generace badatelů, nebo spíše na nás zbyla.

Na Býčí skále jsme se pod vedením profesora Svozila rozhodli zamyslet se nad touto problematikou a udržet tuto jeskyni nedotčenou pro mnoho dalších generací našich nástupců. Po únavném a někdy až bolestivém přemýšlení jsme však shledali nepatrný problém v tom, jak spojit ochranu a nedotčenost jeskyně s bádáním a objevováním nových prostor. Když totiž budeme bádat a objevovat, tak pochopitelně budeme i devastovat jeskyni. Ideální by bylo vůbec do jeskyně nechodit-tudíž ji chránit a přitom objevovat nové prostory plné nedotčené krásy. Tato vize sebou nese řadu problémů, ale mi jsme se dohodli, že nebudou neřešitelné. Tato řada problémů, ač dosti dlouhá, nám přece nebude stát v cestě k ochraně jeskyně a jejího bohatství.

Jedním z mnoha drobných problémů je, že už v podstatě nikdo neuvidí krásy skrývající se v Býčí skále na vlastní oči. Toto bylo v zápětí vyřešeno instalací velkého množství malých kamer s vysokým rozlišením, pochopitelně barevných a se servopohonem ve všech osách, aby se návštěvník mohl jakoby rozhlížet. Mohlo by se to nazývat třeba speleovize. K tomu by byla zbudována takzvaná návštěvní místnost popřípadě přístřešek, pochopitelně mimo jeskyni, kde by byly umístěny monitory s aktuální situací v jeskyni. V dnešní době internetu v podstatě každý návštěvník bude moci sledovat tyto úchvatné scenérie kdekoliv na světě a tudíž už nebude muset chodit na Býčí skálu osobně. S tím samozřejmě bude souviset menší množství odpadků po turistech v údolí.

Další nepatrný problém je, jak objevovat nové prostory a chodby bez přítomnosti jeskyňářů. Tento na první pohled složitý problém se nám také podařilo elegantně vyřešit systémem, nebo spíše skoro soustavou jednoduchých hydraulických a pneumatických pomůcek a strojů, které by byly napojeny samozřejmě na bezdrátovou datovou síť uvnitř v jeskyni a dálkově ovládány z naší základny, která by se proměnila v operační bádací centrum (dále jen OBC). Toto OBC by obsahovalo mnoho pracovišť vybavených počítači a obsluhovaných vyškoleným personálem, který by hlasovými povely řídil dění v jeskyni. OBC by taky obsahovalo velikou elektronickou tabuli na které by byla zobrazena mapa jeskyně a postupně by tam přibývaly další metry chodeb, podle toho jak by to hlásila čidla z jeskyně, která by samočinně mapovala nové prostory. Zařízení uvnitř jeskyně jako například samočinné naváděné proudnice, samonavíjecí rychloschnoucí hadice, bezdrátová sladkovodní čerpadla, rychlopalný krompáč, velkokapacitní samohybné lopaty, bezporuchové a bezdrátové rozvaděče, rychloběžná kolečka, automatické mapovací soupravy, automatické sedimentární analyzátory atd. atd. by docílila, že by nám přibývalo stále víc a víc metrů jeskyně s nedotčeným přírodním bohatstvím. Obrovskou výhodou je, že tyto jednoduché stroje by mohly pracovat 24 hodin denně a nemusely by spát, jíst a dělat jiné potřeby. Pochopitelně by jsme zavedli bezúdržbovou techniku, takže odpadá nebezpečí prostojů techniky z důvodu údržby. Při zdárné realizaci této vize bychom zcela jistě mohli upustit od využívání pásové a kolové těžební techniky v Býčí skále. Z toho ale bohužel plyne, že některé rafinérské firmy budou mít značné problémy s odbytem nafty, což nám vůbec nevadí.

Dalším celkem bezvýznamným problémem je udržení celoročního konstantního průtoku Jedovnického potoka tekoucího uvnitř Býčí skály. I zde jsme neshledali žádný důvod k hlubšímu zamyšlení. Vyřešila by to jednoduchá a primitivní hráz v jednom z mnoha velkých dómu uvnitř jeskyně. Vznikla by tak přehrada nezanedbatelných rozměrů, která by neustále automaticky regulovala průtok potoka jeskyní. Také jsme si uvědomili, že voda nemusí téct jeskyní jen tak naprázdno a hned v zápětí nás napadlo jak ji využít. Za již zmiňovanou přehradní hrází by se dala postavit jednoduchá kaskáda vodních elektráren, která by zásobovala energií naše bádací stroje a zároveň OBC. V případě přebytku energie bychom mohli vypomoci blízkému okolí jeskyně, jako například Blansku, Adamovu, Křtinám a snad i části Brna. Dále bychom ještě mohli umístit do řečiště potoka čističku vody, která by zásobovala naši základnu pitnou vodou, ale došli jsme k závěru, že stejně nikdo z nás vodu nepije a z toho důvodu jsme tento projekt zavrhli jako zcela zbytečný.

Již dlouho nás láká myšlenka, jaké by to bylo, vědět o nových prostorách ještě dříve než se objeví. Mohli bychom tak efektivněji využít naše stroje v jeskyni a nezdržovat se hloubením slepých chodeb. K tomu by jsme potřebovali jistě jednoduché zařízení, něco jako geoultrazvuk, který by nám zobrazil vše, co ukrývá Rudická plošina a později všechny ostatní plošiny. Toto zařízení nám zcela jistě ráda zapůjčí nějaká firma zabývající se touto problematikou a to bezplatně a na zkušební dobu například šesti let. Potom bychom si v podstatě mohli zobrazit celou mapu jeskyně i s neobjevenými prostorami a pak už jen nechat čistit zasedimentované části s absolutní jistotou nového objevu. Tajemství Býčí skály by tak bylo v zápětí odhaleno a mi se mohli vrhnout na další jeskyně v Moravském krasu. V budoucnu bychom taky rádi oslovili nějakou chemickou laboratoř, která by nám byla schopna na zakázku vyrobit obrovské množství zdravotně nezávadné ekožíraviny, která by likvidovala jeskynní sedimenty všech hrubostí a složení. Hlavní a obrovskou podstatou tohoto projektu je, že by všechny takto objevené a probádané jeskyně zůstaly nedotčeny a neposkvrněny pobytem lidí uvnitř. Nyní už konečně víme kde pan profesor Absolón udělal chybu. Kdyby tenkrát šel jinou cestou průzkumu, například jako my, jeskyně jím objevené by vypadaly zcela jinak. Byla by to nedotčená krása, že jo pane profesore?

PS: Z důvodu konkurenčního boje a ochrany ohromného množství našich patentů, nepřikládám fotodokumentaci z pracovišť v jeskyni.



Diskuse "Nedotčená krása"

Nejsou žádné příspěvky.

PSPad TinyMCE Zoomify AutoViewer LuckyView LongtailVideo PHP
Návštěvy : [27677], dnes 10 |  | RSS  Data Diskuse | © Copyright
ZTNkMjdhO