WWW.ByciSkala.cz
 
 
Článek Karel Jan Rudzinsky. Lesní inženýr, architekt, mineralog v Býčí skále Historie

Výzkum podpisů návštěvníků ve Staré Býčí skále vytváří obraz dosud pozapomenutých dějů. Studium životopisů podepsaných nám dovoluje nahlédnout do souvislostí, jež nám návštěvníkům z 21. století, již zavál čas sedimenty staletí. Zajímavá postava z oblasti Býčího jezera (Šenkova sifonu) patří lesnímu inženýrovi, architektovi, mineralogovi, sběrateli umění a speleologovi, řediteli knížecích lichtensteinských hamrů (železáren) na jejich pozořickém panství v Adamově a v Josefově, vedoucímu prvního vědeckého sestupu do Macochy - Karlu Janu Rudzinskemu.

Martin  | 25.9.2012 17:01 | pridej.cz  | Diskuse...[0] | Zobrazeno 245x  

 

2503. Rudzinskeho profil MacochyKarel Jan Rudzinsky se narodil dne 2. června roku 1751 a zemřel 28. dubna roku 1818 (jinde 21. dubna 1819). Narodil se v Opavě v rodině Matyáše Josefa Rudno-Rudzinského, který byl potomkem polské šlechty z Mazurska. Statek její rodiny se nacházel v Sulinu v Kamensku-Podolsku a v roce 1750 se rodina přestěhovala do Opavy. Otec byl vysoce postaveným úředníkem u Lichtensteinů, do jejichž služeb vstoupil v Opavě. V jeho šlépějích pokračoval i Karel Jan. V roce 1803 se stal ředitelem (německy Direktor) u Lichtensteinů a vedl obě jejich železárny (hamry) v Adamově a Josefově. Jeho titul se někdy liší, uvádí se i jako hutní ředitel (německy Hütttendirektor) nebo důlní ředitel (německy Bergdirector, což je uvedeno na pamětní desce v Býčí skále (obr. 5). Pro své znalosti se stal také vědeckým radou. K. Absolon jej nazval „persona gratissima" v hospodářské a hutní správě lichtensteinské. Zemřel v Brně v Dřevní ulici, domu č. 131 ve věku 67 let.

O Karlu Janu Rudzinském (též Ruczinském či Rudczinském) toho historické zprávy dochovaly poměrně mnoho, bohužel nemůžeme představit jeho podobiznu. Zanechal výraznou stopu v dějinách Moravského Švýcarska (Moravského krasu) a jeho jméno dnes není znalcům zcela neznámé. Především je ale znám hlavně návštěvníkům Macochy coby vedoucího prvního vědeckého sestupu do Macochy dne 26. června 1784, kterou také zmapoval a popsal. Půdorys a dva profily Macochy byly vyhotoveny o tři dny dříve dne 23. června 1784 (obr. 1a-b).

 

2498. Rudzinskeho podpis na mapě Macochy

Obr. 1a (nahoře): Profil Macochy kreslený Rudzinskym; 1b (vpravo): Spodní část půdorysu Macochy z roku 1784, kde je Karel Jan Rudzinsky uveden hned dvakrát. Poprvé jde o jeho rukopis a datum 23. června 1784 (na obrázku, psáno 23. Juni 784). V druhém případě bylo později dopsáno X. Braumüllerem, že je Rudzinsky autor kresby - Rudzinskys Zeichnung, česky Rudzinského kresba (archiv Moravské zemské knihovny).

 

 

Výpravy do Macochy byly bohaté na počet účastníků i přihlížejících. Kromě zástupu povolujícího lano a spouštěných, se neobvyklé podívané vedle okolních obyvatel účastnili duchovní, šlechta a vojáci, kteří dávali spouštějícím příslušné pokyny. Např. Rudzinského sestup byl řízen brněnským kanovníkem Františkem z Festenberku, hejtmanem ženijního štábu svobodným pánem z Roschepina a jedovnickým farářem, stojícím na severní stěně naproti hornímu můstku, odkud sledoval co se děje pod hranou, kam již od spouštějících nebylo vidět (obr. 2).

Kromě své práce pro Lichtensteiny měl Karel Jan Rudzinsky velkou zálibu, kterou byla příroda v Moravském Švýcarsku, jak se tehdy říkalo Moravskému krasu. Z přírodovědy se nejvíce zajímal o minerály a zkameněliny, které začal sbírat. Mj. objevil andalusit v Ostružné, apatit v Rudné nebo celestin u Olomoučan (síran strontnatý - SrSO4, minerál na bázi stroncia namodralé barvy). Shromáždil kolekci více jak 3000 kusů minerálů a zkamenělin, což byla největší sbírka na Moravě v té době. Byl zakládajícím členem Společnosti přátel přírody v roce 1799 a od roku 1800 byl členem Moravské společnosti vlastivědy a přírodovědy, a dále vykonával funkci předsedajícího výboru Moravskoslezské společnosti pro povznesení orby, přírodopis a vlastivědu v Brně. K. J. Rudzinsky byl také vášnivým sběratelem a jeho sbírka uměleckých děl figuruje v přehledu uměnovědné historiografie přelomu 18. a 19. století. Po jeho smrti byla jeho sbírka minerálů, zabírající čtyři skříně, odkoupena za 1200 zl. Lichtensteiny a do Františkova musea v Brně se dostaly kopie.

Karel Jan Rudzinsky ve svých 33 letech dne 26. června 1784 vedl vědeckou výpravu na dno Macochy, kterou také zmapoval a popsal. Především díky ní se stal v Moravském krasu známým dodnes. O této výpravě podal osobně zprávu císaři Josefu II., od něhož získal darem zlatou tabatěrku. K. Absolon, podle mého názoru milně, uvádí císaře Františka I. a manželku císařovnu Marii Teresii. Účastníci sestupu se nechali po deváté hodině ranní spustit patnácti vilémovickými sedláky na dno propasti, pobyli zde pět hodin, prozkoumali jej a navrátili se zpět. Na dlouhá léta se tyto informace staly jedinými, které byly o Macoše známy, pročež předchůdci písemné zprávy nesepsali. Mnohem později ukázalo, že Rudzinskeho metrologické údaje byly velmi nepřesné, což popisuje podrobně K. Absolon. K. Rudzinsky nezanechal žádný dnes známý písemný doklad o pozorováních, ale musel existovat, a tak známe dosažené výsledky od Schwoye (1793) či Andrého (1804). Kresby Macochy z 23. června 1784 jsou nejstarší dokumentací propasti na celém světě (Obr. 1a, 1b) a K. Absolon i přes kritické zhodnocení dosažených výsledků nazval Karla Jana Rudzinskeho  „prvním pionýrem vědeckého průzkumu Macochy".

 

2499. Olověná destička Rudzinskeho výpravy z Macochy

Obr. 2: Olověná tabulka zanechaná na dně Macochy 26. června 1784 se jmény účastníků výpravy. Později odnesena K. Absolonem společně s ostatními tabulkami. Carl Rudzinsky, inženýr (německy Ingenieur), jmenován ve třetím řádku od shora. (Celý přepis v němčině je: Ano 1784 den 26 Juni waren alhier, der hr... Fr. Postawka Amtman, Carl Rudzinsky, Ingen. Fr. Fechter, Forstschr. br. von Pozoritz, u. Joha. Taller, von Brün Ing. oben waren, Herr vo: Festenberg Domhr, u. Bar. Roschepin Cap. v .....).

 

Vedle jeho vědecko-speleologické akce na Macoše je Karel Jan Rudzinsky znám jako architekt, který pracoval v roce 1790 na valtickém zámku na stavbě zámeckého divadla a na dalších drobných úpravách předzámčí. Alois Josef Lichtenstein pověřil roku 1789 Karla Jana Rudzinskeho stavbou nového divadla v přední části jiho-východního křídla zámku. Nové divadlo bylo otevřeno hrou Prometheus již asi po pěti měsících výstavby v září roku 1790. Divadlo pak ještě v roce 1793 na přání knížete rozšířil (Obr. 3a, 3b). Byl vrstevníkem architekta Josefa Hardtmutha, jenž byl o devět roků mladší a musel se s ním potkávat a spolupracovat na stavbách pro Aloise Josefa Lichtensteina na rozsáhlém lednicko-valtickém zámeckém projektu. Historické zprávy uvádějí Karla Jana Rudzinského později při stavebním dohledu na loveckého zámečku v Adamově v letech 1806-1809 pro Jana Lichtensteina. Jak Rudzinsky, tak i Hardtmuth byli oba vzdělanci a náležejí do nejstaršího horizontu vědeckého zájmu o Býčí skálu na konci 18. století. Oba dva řadíme k osobnostem, u nichž rámec jejich povolání přesáhl ve zájem vědecký - dokonce se střetávají jak v povolání, tak i vědeckém zájmu - geologie, mineralogie, chemie a technika - inovace ve výrobních postupech.

Vědecký přesah byl pro intelektuální prostředí této doby velmi typické. Tento fakt mi velmi pomáhá k identifikaci osob v historických pramenech. Právě u osob, které nezasáhly od svého povolání k vědeckému výzkumu je identifiakace mnohem obtížnější, protože pozbyl důvod zájmu o ně. Typickým příkladem je např. Karel Jan Rudzinsky, jenž je uveden na lichtensteinské pamětní desce v Býčí skále. Díky jeho zájmu o mineralogii a vědeckému sestupu do Macochy o něm můžeme představit tento příspěvek, ale u ostatních jmen uvedených vedle něj se nám to asi už nepodaří. Vědecký zájem se stal velmi důležitým pro samotnou identifikaci podpisů z jeskynních stěn ve Staré Býčí skále.

 

2500. Divadlo ve Valticích od Rudzinskeho 2501. Divadlo ve Valticích od Rudzinskeho

Obr. 3a, 3b: Divadelní budova na zámku ve Valticích, postavená pod vedením Karla Jana Rudzinskeho.

 

2504. Františčina huť u Adamova (Stará huť)Hlavní činností Karla Jana Rudzinskeho od roku bylo řízení výroby železa pro Lichtensteiny. Stal se správcem obou  lichtensteinských železáren a s jeho činností je spojena významná přestavba, která na přelomu 18. a 19. století. Celý provoz byl uveden na vyšší technickou úroveň. Nicméně už za napoleonských válek byla situace pro výrobu natolik nepříznivá, že se dokonce uvažovalo o uzavření provozu. Rozvoji bránil nedostatek dřevěného uhlí. Provoz se zlepšil až v polovině 19. století, kdy došlo k další významné technické inovaci provozu. Se jménem Karla Jana Rudzinského tak můžeme spojit provozní změny a přestavbu dnes velmi unikátního areálu Františčtiny huti (Staré huti) u Josefova. Rudzinskeho dobu pamatuje hlavně dominanta areálu, dřevouhelná pec o základu 12 x 12 m a výšce 10 m (Obr. 4). Jak menší vápenné pece, tak i modelárna zvaná „Kameňák", jsou mladšího původu ze 40. a 50. let.

Karla Jana Rudzinského můžeme nazvat vynikajícím managerem a ekonomem své doby (přeneseno do 20. století - ředitelem Adamovských strojíren v době své slávy). Prokázal vynikající organizační schopnosti a na lichtensteinském panství zastával funkce v řízení výroby a dohledu na významných stavebních projektech. V porovnání s Josefem Hardtmuthem, který měl od Aloise Lichtensteina volnou ruku ve finanční velkorysosti, byl naopak Rudzinsky střízlivým hospodářem, který plnil ekonomická přání šetřivého Jana Lichtensteina po smrti velkorysého Aloise, a to hlavně době ekonomických problémů za napoleonských válek.

Sehrál klíčovou úlohu pro rozvoj lichtensteinakých železáren a řadíme jej na úroveň podobné významné osoby, jež pracovala pro Salmy v Blansku Karla z Reichenbachu. Jeho nástup spadá do doby omezení vlivu Josefa Hardtmutha a období jeho nástupce Josefa Poppelacka na lednicko-valtickém projektu. Poppelackův podpis je dalším rozpoznaným podpisem, který jsem našel hned pod podpisem Josefa Hardmutha u Pohanských kamenů ve Staré Býčí skále. Jak K. J. Rudzinsky, tak i J. Poppelack byli osobnosti s vynikajícím rozhledem a ekonomickým talentem.

Výjimečnou osobnost Rudzinského charakterizoval historik adamovských železáren Josef Pilnáček následujícími slovy. „Vše co Rudzinski podniká, ukazuje upřímný a usilovný úmysl k povznesení hamrů a úplnou beznáročnost. Osoba Rudzinského jest zlatým písmem zapsána v knize dějin adamovských hamrů nejen jako prvotřídního odborníka, nýbrž také jako vzorného úředníka, který byl pravým typem tehdejšího gentlemana". Je pravděpodobné, že bez ohledu na kvality liechtensteinského stavebního ředitele Josefa Hardtmutha měli právě tyto dvě osoby K. J. Rudzinsky a J. Poppelack rozhodující slovo.

Karel Jan Rudzinsky je v Býčí skále uveden na pamětní desce třech návštěv jeskyně majitele panství knížete Aloise Josefa Lichtensteina v seznamu vědeckého doprovodu.

 

2502. Pamětní lichtensteinská deska u Šenkova sifonu

Obr. 5: Jméno Karla Jana Rudzinského (důlní ředitel, německy Berg Direktor, nověji Bergdirektor) v seznamu významného vědeckého doprovodu na lichtensteinské pamětní desce u Býčího jezera (Šenkova sifonu). Najdete ho vlevo dole třetí řádek od spodu.

 

Karel Jan Rudzinsky je další výraznou osobností přelomu 18. a 19. století, který dokládá úsilí o vědní poznání Moravského Švýcarska. Jak dokládá Rudzinskeho zájem o umění, mineralogii, či botaniku a zoologii na dně Macochy, toto jsou sféry zájmu přelomu století, které předcházejí o dlouhá desetiletí dalším vědním oborům jež později proslavily Moravské Švýcarsko za hranicemi našeho státu, jako jsou např. paleontologie nebo archeologie. Ty budou čekat ještě padesát roků na lékaře J. Wankla a další četné badatele.

 

Literatura:

Absolon, K. 1970: Moravský kras 1, Praha, s. 312-315.

Konečný, M. 2007: "Vitruvius Moravicus".  Palladiánské inspirace ve službách moravské světské aristokracie (1800-1850),

Seminář DU FF MU, Magisterská diplomová práce.

Pilnáček, J. 1928: Adamovské železárny 1350 - 1928, Brno, s. 61.

 



Diskuse "Karel Jan Rudzinsky. Lesní inženýr, architekt, mineralog v Býčí skále"

Nejsou žádné příspěvky.

PSPad TinyMCE Zoomify AutoViewer LuckyView LongtailVideo PHP
Návštěvy : [112545], dnes 45 |  | RSS  Data Diskuse | © Copyright
NTcyYjM0OT