Jak jinak využít státního svátku, než plácáním se ve smrdutém bahně, kterého je jeskyně po vypouštění Olšovce plná. A tak jsme ve čtvrtek vyráželi již krátce před polednem. Čerpání se pro nás stalo již rutinou a postupným dolaďováním čerpací techniky máme po hodině a půl sifon prázdný.

Rychle se proto přesouváme na svá pracoviště. Hlavní pracoviště je v Dómu ticha, kde se snažíme napojit na větrný tunel. Postup je zde náročný a pomalý, zřejmě jsme našli jen jakýsi boční kanálek a ten je malý, plný jílu a kalcitové žíly. Pracovišti se tentokrát věnují předseda, Kolbi, Martin, Raďas a Kuklič, já zůstávám u čerpadla. Za nedloho nás přišel navštívit i Bohouš s bratrem, a tak využívám situace a přemluvám Bohouše, aby šel k čerpadlu namísto mě. Chvíli koukám na plavení v Dómu ticha, když je hotovo beru si vodu a jdu pracovat do chodby, která mezi Křížákem a sifonem odbočuje a stoupá kamsi pod Pátou propast. Postup je zde také pomalý, chodba sice prudce stoupá (na čelbě jde skoro kolmo nahoru), sedimet odtéká výborně, ale je zde plno kamenů a balvanů. Proto není možné být na čelbě a korigovat proudnici, neb kameny padající na hlavu nejsou nic příjemného. Doufám, že již brzy touto cestou propojíme Pátou propast a čerpání sifonu se stane minulostí.

V sobotu jsme opět vyráželi těsně před polednem. Pořád to stejné kolečko - přehrada, čerpání, bádání, rum... Zavíraní přehrady již podruhé obstarával Kolbi ve svých nových prsačkách. Docházíme do Barovky v celkem hojném počtu a hned zapíname čerpání sifonu. Kolbi s Davidem Mikešem připravili žebřík do nově otevřené Medvědí síňky (prý trochu nepřesné pojmenování, ale všichni ji tak známe), takže již není nutné plazení Liščí chodbou. Poté nainstalovali žebřík pod traverz mezi Dvojkou a Trojku, čímž se dosti zjednodušila cesta. Vyklidili jsem nějaký nepotřebný materiál z Páté propasti a připravili kopaflex do Svozilky. Sifóny se mezitím vyčerpaly a můžeme vyrazit do Dómu ticha. Kolbi se vrhnul k čerpadlu a téměř celou pracovní akci se o něj dobře staral, ke konci předal žezlo Zuzce s Raďasem. Opět se pracovalo na kanálku vedoucím do Větrného tunelu, kde jsme již postopili asi o 4 metry. Hadař si při vrtání udělal nový účes, namotaly se mu vlasy na vrták a na temeni hlavy ma malou plešku:-). Já jsem s asistencí předsedy opět plavil chodbu pod Pětku, obnažili jsme kameny a bloky, které poté Kolbi s Honzem Smerekovským navrtali, aby jsme je mohli rozpatronkovat.

Více fotografii od Krtka

Celý týden se pracovalo i ve Větrném tunelu, kde se milovníci kopacích prací snaží postoupit co nejblíže k Dómu ticha. Zejména Kukla, Martin, Zuzka, Raďas, Adam a Bohouš s Alešem Havlem. Práce ovšem komplikoval fakt, že Větrný tunel není tak úplně větrný, po krátké chvíli je zde vzduch vydýchaný a práci je nutné přerušit. V neděli se podařilo nainstalovat připravený kopaflex až na čelbu a v úterý zprovoznit vysavač ženoucí čerstvý vzduch. Práce se výrazně ulehčily a postup urychlil, dnes jsme již jsme za čelbou, která se nám v lednu roku 2010 uzavřela splaveným sedimentem.