Vše [486] | Články [366] | Galerie [93] | Mapy [21] | Videa [6] | Kontakty | Kniha návštěv |
Činnost [146] | Býčí skála [47] | Barová [14] | Od jinud [24] | Netopýři [9] | Technika [4] | Zprávy [11] | Historie [146] | Pověsti [7] | P100 [35] | Zamyšlení [43] |
Článek | Chvála romantické archeologie. | Historie | |
Dá se tedy Jindřichu Wanklovi věřit nebo ne? Byl to zkušený, pečlivý, pracovitý vědec, který neměl důvody překrucovat, či dokonce falšovat okolnosti nálezu.... |
|||
Vladimír Šebeček
| 9.8.2011 17:49 | |
|||
Letošní dny otevřených dveří jsou už dávno minulostí. Na začátku prohlídek jeskyně jsme se vám snažili přiblížit okolnosti odkrytí největší záhady moravského pravěku. Proč zrovna tento archeologický objev tak vyčnívá mezi všemi ostatními? Proč stále budí pozornost veřejnosti, amatérů, kteří se jinak o podobné nálezy příliš nezajímají? Poklad, nalezený v tajemné jeskyni. Množství lidí, povražděných s nepochopitelnou krutostí. Mnohoznačná symbolika nálezů. Protiřečící si teorie věhlasných odborníků. A samozřejmě osobnost samotného objevitele, nezapomenutelného pana doktora Jindřicha Wankla. To vše dohromady vytvořilo z Předsíně Býčí skály jedno z nejpodivnějších a nejtajemnějších míst naší vlasti, i když po samotném nálezu tam nezůstaly téměř žádné stopy. Naše skupina proto považuje za svoji čestnou povinnost jeskynní obětiště i jeho nálezce propagovat přímo na místě, i když jsme v oboru jen amatéři. Naštěstí jsme objevili cestičku, kde i neodborník může vykonat kus dobré práce, totiž přibližovat veřejnosti památku MUDr. Jindřicha Wankla a jeho interpretaci nálezu. Někomu snad může připadat nemoderní, zastaralá, ale je to vize jediného vzdělaného člověka, který byl při tom, když pozůstatky býčiskalského krveprolití po dvou a půl tisíciletích opouštěly temnotu jeskyně. Dá se tedy Jindřichu Wanklovi věřit nebo ne? Byl to zkušený, pečlivý, pracovitý vědec, který neměl důvody překrucovat, či dokonce falšovat okolnosti nálezu. Na druhou stranu však měl ve zvyku dávat dohromady výsledky svého pozorování s tím, co mu dokreslila jeho fantazie. Nekritizujme ho za to. Bez jeho romantického příběhu o zástupu krásných dívek, které doprovází svého knížete na onen svět by Býčí skála ztratila část svého půvabu. Jak rozdílně může být konkrétní nálezová situace odborníky interpretovaná si můžeme ukázat na slavném bronzovém bederním závěsu, obrovském a složitém šperku, který měl velikost téměř čtyřicet centimetrů. Byl nalezen v bezprostřední blízkosti obětního oltáře, na kostře mladého muže, který rozdrcenou pánví spočíval na plochém balvanu. Předmět se dle doktora Wankla měl sestávat s tepaného plechového kotouče průměru asi 20 centimetrů, tisíců drobných bronzových kroužků, které byly původně navlečeny na šňůrkách pomocí osmi bronzových tyčinek s příslušnými otvory a tří sad bronzových přívěsků po sedmi kusech. To vše splývalo paprskovitě od kotouče dolů, jako nějaká zástěrka. Jindřich Wankel se zcela výslovně zmiňuje o tom, že předměty byly měděnkou jeden k druhému stmeleny tak, že se dal tvar šperku lehce rekonstruovat.
Bederní závěs na kresbě Madlenky Wanklové, nejmladší dcery doktora Wankla
(Zveřejněno s laskavým souhlasem ústavu Anthropos MZM Brno)
Nebylo mu to však nic platné. Moderní vědci mu nevěřili. Rozpoznali v částech bederního závěsu předměty, které mají samostatný účel. Kotouč je prsním pancířem - kardiofylaxem, přívěsky mohly sloužit jako ozdoby koňských postrojů a střední část je zbytkem ozdobného ženského opasku. Takže ve vídeňském muzeu budete Wanklův bederní závěs hledat marně. Je rozložený na jednotlivé části. A Wanklova interpretace byla prohlášena za mylnou, poplatnou době a romantizmu jejího tvůrce. Žádný bederní závěs nikdy neexistoval, jeho údajné součásti jsou jen náhodným shlukem předmětů.
Část dílů bederního závěsu ve vídeňském muzeu. Prostřední část s kroužky
Naturhistorisches Museum Wien
Jak to bylo ve skutečnosti? To se asi už nikdy nedovíme, ale následujícím příměrem se s drzostí laika postavím za našeho pana doktora. Pokud si vyrobím počátkem jednadvacátého století květinový stolek z podnosu po prababičce a tento netypický výrobek bude archeologem vzdálené budoucnosti zrekonstruován, může lehce jiný vědec jeho správnou interpretaci napadnout s tím, že v jedné součásti údajného stolku rozpoznává podnos na dorty z konce devatenáctého století a proto se ostatní předměty do blízkosti podnosu musely dostat jen náhodou a byly jeho váženým kolegou nezodpovědně spojeny dohromady.
Bederní závěs snad mohl být opravdu jedinečným, unikátním šperkem, sestaveným z předmětů, původně sloužících k jinému účelu. Bylo to tak, nebylo? To už navždy zůstane zahaleno tajemstvím. Ale repliku Wanklova asi nejkrásnějšího nálezu z Býčí skály jste si mohli o dnech otevřených dveří prohlédnout. Spolu s těmi ostatními tvoří soubor předmětů, které alespoň jednou ročně v Předsíni Býčí skály připomínají osud Wanklovy sbírky, kterou nezájem představitelů brněnského Františkova muzea a pražského Muzea Království českého zavál v roce 1883 do Vídně, ačkoliv doktor Jindřich Wankel, pražský Němec a český vlastenec si ji přál zachovat Moravě.
V. Š.
Replika bederního závěsu. Na výrobu některých přívěsků jsem použil bronzové komunistické medaile se soudruhem učitelem a pionýry.
| |||
Diskuse "Chvála romantické archeologie. " |
Návštěvy : [210420], dnes 197 | | Data Diskuse | © Copyright |