Fotografie (celkem 29) jsou brány systematicky směrem proti toku Jedovnického potoka.  Ve stropě bývalého polosifonu před Kufrem je Fe smouhování málo zřetelné.  Nápadné je černé zbarvení nad a pod subhorizontálními vrstevními spárami, vyplněnými jílovitými sedimenty.  K charakteru tohoto zbarvení se nemohu na dálku vyjádřit.

V Kufru je Fe smouhování výraznější.  Je vázáno na okrově až světle rezavě hnědé jílovité proplástky mezi subhorizontálními lavicemi vápence.  Dnešní situace - množství a velikost náteků - je zde se prakticky stejná jako v letech 1970-1975.

Prvních 15 až 18 metrů Rudovy štoly je bez zjevných minerálních povlaků.  Také to je v souladu se situací  před 35 lety.  Rezavě hnědé povlaky a náteky začínají v cca. 18tém metru.  Jsou hojné v blízkosti dveří a ubývá jich směrem k Dómu překvapení.  Tak jako v polosifonu a Kufru, jsou vázány na vrstevní spáry.  Podle odhadu z fotografií, jsou až 1-2 cm mocné.  Tato část štoly byla vyražena v letech 1982-1984.  Z těchto údajů lze usuzovat na max. rychlost růstu náteků 0.4-0.8 mm/a.  V článku Tajemství Jedovnického potoka 1. část na těchto stránkách (přetisk z časopisu Stalagmit 1986/1) Emil Bartoň uvádí, že v 18. metru štola vnikla do křemitých vápenců s až 45% obsahem SiO₂.  Další pokračování zastihlo, cituji, "stále častější a mocnější proplástky břidlic a žlutých jílů".  Lze se právem domívat, že nejbohatší výskyt Fe mineralizace je vázán právě na tyto proplástky.  Křemité vápence s mocnými proplástkami jílů a břidlice lze považovat za nejsvrchnější polohu podložního karbonátového sedimentačního cyklu.

Ve štole II se zjevná Fe mineralizace nevyskytuje.

Podle mého výzkumu jsou Fe povlaky v polosifonu a Kufru tvořeny tzv. limonitem, to jest amorfní směsí různých vodnatých kysličníků (hydroxidů) železa s obecným vzorcem FeO(OH).nH₂O.  Dominantní součástí této směsi je goetit, rhombický bipyramidální vodíkový kysličník železa, HFeO₂.  V nátecích je přítomen také hematit , hexagonální scalenohedrální kysličník železa, Fe₂O₃, tzv. krevel.  Soudím, že podobné mineralogické a chemické složení mají také železité náteky v Rudově štole.

V jílovitých proplástkách mezi vápencovými lavicemi v polosifonu před Kufrem, dnes sestřelenými, jsme r. 1972 nalezli sádrovec, monoklinický prismatický vodnatý síran vápenatý, CaSO₄.nH₂O.  Tento minerál patrně vznikl zvětráváním pyritu, FeS₂, ve vápnitých jílech resp. na kontaktu s vápencem (CaCO₃).  Byl to první nález sádrovce v Býčí skále a podle Tomáše Kruti, bývalého přednosty mineralogicko-petrografického oddělení Moravského musea, první nález sádrovce v Moravském krasu vůbec.  Mikro- a makroskopická pyritová zrnka jsou poměrně hojná v těchto proplástkách; ty vzácně obsahují i mikroskopická zrnka chalkopyritu (CuFeS₂), galenitu (PbS) a sfalertu (ZnS).