WWW.ByciSkala.cz
 
 
Článek Výroční zpráva Speleologického kroužku ZK ROH Adast - 1973 Zprávy

Výroční zpráva o činnosti Speleologického kroužku ZK ROH Adast Adamovských strojíren za rok 1973

Miki  | 19.2.2010 13:18 | pridej.cz  | Diskuse...[0] | Zobrazeno 524x  

Výroční zpráva o činnosti Speleologického kroužku

ZK ROH Adast Adamovských strojíren za rok 1973

Pracovní činnost Speleologického kroužku ZK ROH Adamovských strojíren byla také r. 1973 všestranně podporována jeho mateřským závodním klubem a hlavním ze spolupracujících partnerů - Oddělením pro výzkum krasu Moravského musea v Brně. Oběma jmenovaným organizacím náleží upřímný dík všech členů kroužku, stejně tak jako dalším spolupracujícím kolektivům - Speleologickému kroužku ZK ROH ČKD Blansko a organizaci Moravský kras Blansko a dalším jednotlivým externím spolupracovníkům ze Speleologického kroužku ZK ROH Metry Blansko a z řad členů Speleologického klubu v Brně, zejména pak Členům jeho babické skupiny - M. Novohradskému a kolektivu.

Mimo finančního zajištění se zájem pracovníků výboru ZK ROH Adamovských strojíren o činnost našeho kroužku, stav lokality a základny kladně projevil jejich návštěvou 15. června t.r., během které byli také seznámeni se stavem prací na hlavní lokalitě - Býčí skále - a s celkovým projektem průzkumu. Na jaře /4.dubna/ naši základnu a Býčí skálu navštívili také členové výboru ZK ROH ČKD Blansko v rámci svého výjezdního zasedání.

Členská základna byla r. 1973 následující: P. Čížek, S. Dosedla, Z. Farlík, V. Gregor, Z. Gregorová, H. Havel, D. Hypr, A. Chaloupka, V. Láznička, O. Mach, K. Novák, V. Patloka, Z. Stejskal, M. Schiller, MUDr. J. Urban, zasloužilí členové O. Svoboda, J. Krist a J. Weigel, čestní členové RNDr. R. Burkhardt a J. Urban. Výbor kroužku byl pětičlenný - předseda A. Chaloupka, místopředseda a jednatel V. Gregor, hospodář K. Novák, členové výboru Z. Stejskal a O. Svoboda.

Na počátku roku byly dokončeny nutné úpravy v jeskyni Býčí skále, hlavním pracovišti kroužku, vedoucí k odstranění škod způsobených katastrofální povodní na Jedovnickém potoce z 23. července 1972. Byla dokončena nejnutnější oprava komunikací v jeskyni, byl odpojen a vynešen nevyhovující starý elektrický kabel, opravena dvoupramenná telefonní linka, opraveny a do provozu uvedeny telefony, pročištěno tlakové PE vzduchové potrubí a provedena úprava elektrické instalace v Nové Býčí skále /zapojení vypínače a zásuvky pro nautilu/. Dále byl uveden do chodu kompresor a vyzkoušena vrtná technika, na pracoviště dodaná Oddělením pro výzkum krasu MM, a byl proveden popovodňový průzkum polosifonu, Kufru a Přítokového sifonu a průzkum odtokových tunelů - Kaňonů.

Na těchto přípravných pracech se spolu se Členy kroužku velmi platně podíleli pracovníci Speleologického kroužku ČKD Blansko a pracovníci babické skupiny Speleologického klubu, pracovní akcí 20. ledna a 10. února vypomohli také členové MěO a PO SSM Adamov.

Dne 10. února 1973 byla navrtána první přibírka stropů po zmíněné povodni z července 1972 již téměř neprůchodného polosifonu, a střelmistr org. Moravský kras Blansko Zdeněk Šerebl provedl první úspěšný odstřel. Další následující čtyři pracovní cykly /odkliz materiálu, navrtání přibírek a odstřel/ otevřely v polosifonu kolem 25 m dlouhou, až 2 m vysokou a kolem 2 m širokou štolu, která umožňuje pohodlný přístup na vlastní pracoviště u Přítokového sifonu, plynulý odvoz rubaniny a za povodní funguje jako povodňové řečiště vod Jedovnického potoka. Poslední odstřel na této štole byl proveden 26. března 1973.
Vstupní partie této přístupové štoly byly zajištěny výdřevou, další vyskládanou rubaninou. Pracovníci KOMM 11. dubna podrobně zaměřili /topograficky/ koncové partie Nové Býčí skály, t.j. polosifon, Kufr a sifon, a provedli detailní studium a dokumentaci geologické situace, které potvrdily a upřesnily již dříve vypracovaný projekt řešení sifonu /projekt je v tisku Sborníku Okresního vlastivědného muzea v Blansku - R. Burkhardt, 1973/.

4. května 1973 realizovali potápěči J. Fadrna a O. Matoušek popovodňový průzkum sifonu, jehož výsledky byly souhlasné s výsledky pokusů a průzkumů dřívějších - sifon je zcela neprůchodný - přítokový otvor mění profil v závislosti na průtočném množství vod Jedovnického potoka, které víří a vyhazují sedimenty jeho dna. 5. května byla provedena bathymetrie dna sifonu a byl ověřen směr přítoku vod.

Po konzultaci se střelmistrem z. Šereblem bylo rozhodnuto neprovádět další destrukční práce /ražení průzkumné štoly/ ve stropech a vlastním masívu Přítokového sifonu, ale tento obejít štolou tak, aby byla zachována jeho původní podoba a funkce. V Kufru byl uskutečněn umělý zásah do místní hydrografie - pro potřeby transportu materiálu a odvážení rubaniny - aktivní řečiště potoka bylo přeloženo od západní k východní stěně Kufru.

12. května 1973 provedli první navrtání / přibírku stěn pukliny / počátku vlastní štoly, ražené v profilu 1,8 x 1,2 m bezzálomovým způsobem, vedené ze SV cípu Kufru směrem 30° na první geologickou alternativu projektu - na křižovatku mapovaných puklinových zón směru 30° /28-32°/60-65° JV/ a 160° /160/80°JZ/. První odstřel byl proveden 15. května a po čtvrtém odstřelu /30. května/ dosáhla délka štoly celkem 5 bm.

K tomuto datu byly průzkumné práce na lokalitě přerušeny a začalo plánované letní volno kolektivu. Byly podnikány exkurze do Jeskyní Jedovnického potoka v Rudickém propadání, exkurze do severní části Mor. krasu a exkurze do jiných krasových oblastí ČSSR.

Na počátku druhé poloviny Července 1973 byla pod vedením A. Chaloupky zahájena mimořádná, tzv. letní akce, během níž /17. červenec - 5. srpen/ byly uskutečněny 4 plné pracovní cykly a délka štoly se přiblížila k 10 m.
Ještě před plánovaným volnem kolektivu a také během letní akce byla provedena řada jiných důležitých prací. Byly natřeny základní a svrchní barvou kovové brány obou vchodů jeskyně Býčí skály, 0. Svoboda a M. Novohradský zajistili, pořezali a přivezli vhodné dřevo a před chatou a u "hříbku" postavili nové sedačky a stolky. 0. Svoboda st., 0. Svoboda ml. a M. Novohradský také zahájili práce na novém člunu - kovovém pracovním pontonu, který včetně nátěrů dokončili v listopadu 1973. Člun nese jméno Niphargus. Práce na základně byly zaměřeny k zlepšení pracovního prostředí. Byl zřízen mapový kout, ušity nové závěsy, vylíčen zděný kout u kamen, zabezpečeny okenice a pod.

Je obecně známo, že koncem letošního léta, ve dnech 31. 8. - 18. 9., probíhal v ČSSR v Olomouci a ve větších krasových oblastech 6. mezinárodní speleologický kongres 1973, vrcholná událost československé speleologie. Je tedy pochopitelné, že kongres široce zasáhl do vnitřního i společenského života kroužku, a to nejen proto, že jeskyně Býčí skála byla jednou z kongresových lokalit, uvedených na kongresových plakátech a v exkurzních průvodcích.

K této příležitosti a k příležitosti 20. výročí založení našeho speleologického kroužku, kterého letos /1974/ vzpomeneme, vypracoval autorský kolektiv R. Burkhardt - V. Gregor - A. Chaloupka rukopis brožury "Problém Jedovnického potoka v Moravském krasu", která po úvodu podává odborný nástin problému, prehistorii Býčí skály, historii výzkumu, popisuje jeho současný stav, propaguje úspěšnou spolupráci amatérských a profesionálních týmů a podporu mateřských ZK ROH - Adastu a ČKD Blansko. Brožura, která má ruské, anglické a německé resumé a obsahuje 11 fotografií a 6 plánů, byla po recenzi GÚ ČSAV schválena k tisku odborem kultury ONV Blansko a a díky pochopení příslušných činitelů ZK a ZV ROH Adamovských strojíren, jmenovitě pak díky prof. V. Grolichovi a p. J. Zelíkovi vyšla v rozsahu 24 str. a 2 příl. jako 39. svazek vlastivědné knižnice časopisu Vlastivědné zprávy z Adamova a okolí /ve formátu A4 ji vydal Historicko-vlastivědný kroužek ZK ROH Adast ve spolupráci s Oddělením pro výzkum krasu Mor. musea/.

V rámci kongresu proběhly tzv. "dny otevřených dveří Býčí skály". Jeskyni si prohlédlo mnoho návštěvníků-turistů, speleologů-odborníků a členů oddílů krasové turistiky. Na průvodcovské službě v jeskyni se podíleli členové kroužku, zvláště K. Novák, O. Svoboda, Dr. J. Urban a pracovníci KO MM. Tři dny na Býčí skále pobyli kongresoví hosté - tři speleologové z Anglie.
Další z členů našeho kroužku ve spolupráci s SK ČKD Blansko zajišťovali provádění účastníků kongresu v Jeskyních Jedovnického potoka v Rudickém propadání a v dalších lokalitách Moravského krasu.

Někteří z členů kroužku /čestný člen R. Burkhardt-RNDr, Z. Farlík, V. Gregor, Z. Gregorová, H. Havel, D. Hypr, A. Chaloupka a Dr. J. Urban/ se přímo účastnili olomoucké části kongresu - podíleli se na zajištění kongresových exkurzí /H. Havel, D. Hypr, Dr. J. Urban/, přednesli odborné referáty v pracovních sekcích /Dr. R. Burkhardt, T. Gregor/ a Dr. Urban velmi aktivně a platně pracoval v organizačním výboru kongresu jako tlumočník osobní, tlumočník odborných sekcí, tlumočník populárních přednášek, exkurzí a potápěčského táboru v Protivanově.

Po speleologickém kongresu přešla činnost kroužku opět do normálních kolejí. Pravidelný režim destrukčních prací, které dříve probíhaly v týdenních intervalech /fungovaly střídavě 2 pracovní směny vedené A. Chaloupkou a M. Schillerem/, byl po letní akci narušen vážnou poruchou kompresoru /zadřením pístů/, která však byla díky přispění A. Matala a J. Urbana ze SK ČKD Blansko a zvláště pak díky obětavé práci M. Novohradského a kolektivu Babické skupiny Speleologického klubu během měsíce odstraněna. Potápěči J. Fadrna a O. Matoušek provedli nový průzkum Přítokového sifonu za velmi nízkého vodního stavu /10. listopadu 1973/, ve štole byl proveden odstřel, odkliz, 3-m předvrt SV směrem 30° /negativní/, další odstřel, odkliz rubaniny a poslední navrtání čelby pochází z prosince.

Ke konci r. 1973 dosáhla tedy délka štoly v masívu Přítokového sifonu 11 bm a nyní je štola podle druhé geologické alternativy projektu stáčena do východního směru 90°.

Obšírná zpráva o stavu řešení problému Jedovnického potoka k červnu 1973 byla zaslána do tisku časopisu Speleologický věstník, vydávaného GÚ ČSAV v Brně, krátká informace o průzkumné činnosti bude v rámci zprávy KOMM publikována i v Československém krasu Praha.

V rámci spolupráce se Speleologickým kroužkem ZK ROH ČKD Blansko bylo uskutečněno několik pracovních exkurzí a dlouhodobých průzkumných a výzkumných expedicí do systému Jeskyní Jedovnického potoka v Rudickém propadání. Členové našeho kroužku se zde podíleli na konstrukci visutých lankových přechodů přes hluboké úseky podzemního toku ve staré části jeskyní a na spouštění a montáži tří dílů 18-ti m kovového žebře v posledním propasťovitém úseku stupňovité Horní chodby Propadání.

Ve dnech 13.-14. ledna a 9.-10. června 1973 byly ve spolupráci s výše uvedeným partnerem a dále ve spolupráci s jednotlivými členy Speleologického kroužku ZK ROH Metra Blansko a Speleologického klubu v Brně konány dvě dlouhodobé expedice do konečných částí systému, do asi 900 m dlouhých partií za Obřím dómem, přístupných nepříjemným, dlouhým a plytkým polosifonem. Expedice byly zaměřeny na průzkum komínů a vyšších jeskynních etáží v blízkosti odtokového sifonu "U černých hlin", na revizi topografie, fotografickou dokumentaci, geologicko - geomorfologický výzkum a dokumentaci, dále se provádělo petrografické mapování dna, orientační studium sedimentů a výzkum hydrologicko - hydrografický. Z výsledků výzkumu byly sestavena závěrečná zpráva /Gregor, 1973/ a tyto budou dále zpracovávány.

Ke konci poslední exkurze /10. června/ zjistili její účastníci /V. Gregor, A. Chaloupka a J. Kovář/, že konečný odtokový sifon je vlastně polosifonem, který snad bude možné za extrémně nízkých vodních stavů překonat. V polosifonu bylo proniknuto asi 20 m směrem po toku Jedovnického potoka a bylo zjištěno, že jeho další pokračování má obdobný charakter - hladký tabulový strop, vzácně členěný nakrasovělými puklinami do vyšších dutin. Střední výška volného prostoru mezi vodní hladinou a stropem je asi 10-15 cm. Na podkladě nabytých zkušeností byl vypracován plán další expedice.

Dále se někteří členové kroužku ve spolupráci s externími pracovníky zabývali vývojem geofyzikálních metod a konstrukcí přístrojů a zařízení vhodných k průzkumu a výzkumu vodních sifonů.

Náhradním pracovištěm kroužku jsou dvě lokality ve sloupské oblasti v severní části Moravského krasu, kde kroužek opět spolupracuje s Oddělením pro výzkum krasu Moravského musea.

Byl dokončen projekt otevírky zemětřesením z r. 1964 zavalené 20 m hluboké šachty, ústící do hydrograficky, geologicky i speleologicky zajímavého jeskyního systému za Evropou a Indií.

Dále byl t.r. dokončen výzkum Křížových jeskyní pod Kůlnou, jehož výsledky spolu s dalšími jsou v tisku /3 práce v ČMM, ve Sborníku OVM Blansko a jinde/. Na dně I. propasti /Velkého dómu/ bylo založeno pracoviště - vertikální průzkumná šachta, jejíž hloubka dosáhla koncem r. 1973 asi 2,5 m.

V závěrečném hodnocení Činnosti Speleologického kroužku ZK ROH Adamovských strojíren lze říci, že rok 1973, i když nepřinesl objevy nových jeskynních prostor, byl jedním z nejúspěšnějších roků v jeho nejnovější historii.

V jeskyni Býčí skále proběhlo celkem 50 řádných pracovních akcí, kterých se v průměru zúčastňovalo 9 pracovníků /Členů kroužku, členů spolupracujících organizací a institucí, hostů ; nejmenší účast je 2 pracovníci, největší 19 pracovníků/. Je-li průměrná doba trvání celé pracovní akce pouze 8 hod, bylo v jeskyni Býčí skále při řádných akcích odpracováno min. 3600 neplacených brigádnických hodin. Připočteme-li mimořádné pracovní akce /pomocník střelmistra, kontrolní návštěvy, akce v jeskyních Rudického propadání a v jeskyních sloupské oblasti/ je výsledkem 4 000 odpracovaných hodin a spolu s dalšími mimořádnými a organizačními pracemi 4500 hodin.

Za výbor Speleologického kroužku ZK ROH Adamovských strojíren, n.p. Adamov, zprávu sestavil Vojtěch Gregor na podkladě knihy protokolů akcí v Býčí skále, prací podaných do tisku a prací publikovaných.

Brno - Blansko, 23. ledna 1974



Diskuse "Výroční zpráva Speleologického kroužku ZK ROH Adast - 1973"

Nejsou žádné příspěvky.

PSPad TinyMCE Zoomify AutoViewer LuckyView LongtailVideo PHP
Návštěvy : [539917], dnes 82 |  | RSS  Data Diskuse | © Copyright
MWQ5Y