Výzkum německé speleologie ve střední a jižní části Moravského Švýcarska (dnešního Moravského krasu) byl v letech 1899-1927 organizován Spolkem německých turistů v Brně (Verein deutscher Touristen in Brünn, zkráceně VDT). V letech 1909-1927 se činnost organizovala v rámci Skupiny pro výzkum jeskyní (Gruppe für Höhlenforschung des Vereines deutscher Touristen in Brünn, zkráceně GfH SdVDT). V letech 1927-1945 tato skupina vystoupila ze struktury VDT a pracovala samostatně pod jménem Spolek pro jeskynní výzkum (Verein für Höhlenforschung, zkráceně VfH). Před vznikem GfH SdVDT byl vůdčí osobností německé speleologie Hermann Bock, který v letech 1902-1910 publikoval řadu informací z německého bádacího území, od roku 1907 působil natrvalo v rakouském Gratzu. Již v průběhu tohoto období působila v bádacím území řada německých jeskyňářů. Někteří z nich se od roku 1909 spojili v GfH SdVDT. Navázali na Bockovy výsledky a kontinuálně publikovali nové objevy. Hlavní periodikum německého výzkumu na počátku století byly brněnské Zprávy Spolku německých turistů (Mitteilungen des Vereines deutscher Touristen in Brünn). Kromě nich, a to hlavně ve velmi aktivních letech 1910-1912, vyšlo hned několik brožur, které informovaly širokou veřejnost o dosažených výzkumných úspěších v Ochozské jeskyni, Býčí skále, Výpustku či Mariánské jeskyni. Byly předmětem propagace a zdrojem příjmu, jmenované jeskyně byly provozovány jako turisticky přístupné.

                    V Tišnově dne 8. března 2014 k MDŽ Martin Golec