Zvyk „podpírání skal“ je obestřen rouškou nepoznání. Nikdo si jej příliš nevšímal. Pokud se o něm chceme něco bližšího dozvědět, máme většinou smůlu. Rozhodně nelze zjistit, odkud pochází. Fenomén se vyskytuje izolovaně v různých oblastech s výskytem skal jak v České republice, tak i v cizině. Najdeme jej jak v Evropě, tak například daleko v Asii. Malinko sdílnější jsou místní krasové prameny o významu „podpírání skal“. V tom jsou tyto doklady cenné. Fenomén je zde vázán na "červenou nit" mariánské poutní trasy mezi Vranovem u Brna - Křtinami - Sloupem.

Obr. 1: "Podpírání skály". Skalní ostroh Salve-vale, Křtinské údolí, Moravský kras (foto: M. Golec).

Předpokládám, že jev „podpírání skal“ v Moravském krasu v minulosti někdo obšírněji zachytil, nicméně se mi nepodařilo nic nalézt. „Nezklamal ale osvědčený krasový psavec“ Karel Absolon (Moravský kras 2, 1970, 239). Při popisu Křtinského údolí se pozastavil u skalního výběžku Salve-vale před Křtinami (obr. 1) a mj. napsal: „Uvidíme zde i řadu větších i menších proutků, kterými ještě dnes zbožní poutníci, jdoucí z Vranova ke Křtinám, podpírají v pověrčivé hrůze skálu, aby nespadla. Totéž známe i z jeskyně Kůlny“. V pasáži o jeskyni Kůlně (Moravský kras 1, 1970, 73), kterou ročně procházelo před vstupem do sloupského kostela tisíce poutníků, K. Absolon zachytil: „Poutníci mají připravenu větévku či proutek, který opatrně staví ke stěně – aby prý se na ně klenba nezřítila. Po celé západní stěně bývá tak v době poutí větévka vedle větévky, symbol lidské pověrčivosti a bázně před přírodou“ (obr. 2). Třetím „podepřeným místem“ je skála na poutní cestě mezi Vranovem u Brna a Adamovem (obr. 3; žlutá turistická trasa). Leží již mimo hranice Moravského krasu (informaci podali Luboš Minařík a Milan Skoupý - Hadař, oba speleologové ZO ČSS 6-01 Býčí skála). Paní Milada Skoupá, maminka Milana Skoupého, 70 let, obyvatelka Vranova u Brna, popsala, že „podpírání skály“ má zbožný význam - očištění od hříchů.

Obr. 2: "Podpírání skály". Západní stěna jeskyně Kůlny, zde se kladly klacíky a větve (foto: K. Absolon).

Obr. 3: "Podpírání skály". Žlutá turistická trasa mezi Vranovem u Brna a Adamovem (foto: M. Golec).

Obr. 4: "Podpírání skály". Pustý žleb, poblíž Spodní schožlebské jeskyně (foto: M. Golec; vloženo 30. 3. 2014).

Místního zvyku „podpírání skal“ si v nedávné době povšiml Vladimír Peša a zařadil jej mezi další antopogenní jevy, které se váží k podzemním dutinám (Vladimír Peša, 2013, Novověký člověk v jeskyni: Speleoantropologie jako archeologický pramen, Památky archeologické CIV, 231-316). V. Peša dohledal literární zdroje ke Kůlně (citoval hned několik pramenů: Nagel 1749/1819; Anonym 1874/1999 a Kříž 1890) z nichž vyplývá, že jeskyně měla při průchodu poskytovat poutníkům očistnou funkci (Peša 2013, 249, 282). U všech třech popsaných lokalit je „podpírání skal“ spojeno s katolickými poutěmi. Ani u jednoho zdroje nevíme období vzniku jevu. Víme jen, že v 19. století tento zvyk existoval.

Obr. 5: "Podpírání skály". Prachovské skály, Český ráj (foto: V. Bělehradová).

Zvyk „podpírání skal“ můžeme v současnosti najít i na jiných místech České republiky. Nalezneme jej v Prachovských skalách v Českém ráji (obr. 5) nebo v polském Kladsku v oblasti Stolových hor (obr. 6). V Kladsku se k jevu můžeme dovědět, že jde o zvyk nejméně z 18.-19. století. Symbolicky se zde podepíraly skály (kamenné hřiby), kterým hrozilo sesutí a rozpadnutí. Z ústních zdrojů jsem se dozvěděl, že „podpírání skal“ má existovat snad na Moravě ve Chřibech, jinde na poutních cestách v Rakousku nebo třeba ve Slovenském Ráji na Slovensku.

Obr. 6: "Podpírání skály". Stolové hory (Błędne Skały = Bludné skály), Kladsko, Polsko (zdroj: Dorota a Sebastian Piziur).

„Podpírání skal“ nalezneme i mimo střední Evropu. Identický jev můžeme najít také v Číně (obr. 7-8) nebo v Thajsku (obr. 9), kde jsem se dozvěděl, že zvyk podporuje "něco v budoucnosti".

Obr. 7: "Podpírání skály". Xinfeng, Čína.

Obr. 8: "Podpírání skály". Wulingyuan, Čína (zdroj: The China Chronicle, Wade Shepard).

Obr. 9: "Podpírání skály". Pakchong, Khao Yai, Thajsko (zdroj: James Kiley).

Shrnutí

Mezi Vranovem u Brna, Křtinami a Sloupem se v 19. - 21. století objevoval a stále objevuje zvyk „podpírání skal“ klacíky a větvemi, aby nespadly. Ve všech třech případech šlo o činnost spojenou s místními katolickými mariánskými poutěmi. Zvyk je doposud živý u skály mezi Vranovem u Brna a Adamovem a u ostrohu Salve-vale ve Křtinském údolí. Jeskyně Kůlna je této tradici již nedostupná. I když je zdejší původ náboženský, na jeho tvorbě se jistě podílí i náhodní turisté bez znalosti původního smyslu.

Obdobný zvyk můžeme nalézt také v Prachovských skalách v České republice nebo ve Stolových horách v Polsku poblíž českých hranic, kde se katolické poutě nekonaly. Identický zvyk asi existuje na mnoha jiných lokalitách vzdálených od sebe desítky, stovky i tisíce kilometrů, aniž by byla známa souvislost mezi nimi. Nalezneme jej tak nejen ve střední Evropě, ale i třeba v Číně nebo Thajsku.

„Je velmi krásné žít v krajině, která má vnitřní sílu uchovávat tradice pocházející z hlubin zašlých věků“.

V Tišnově dne 30. prosince 2013 Martin Golec