ZPRÁVA O OBJEVU
Býčí skála - Výroční jeskyně

(jméno zatím nepotvrzeno)

Doba objevu: 14.2.2009 18:45 hod.

Lokalita: Býčí skála-Předsíň-západní stěna-po asi 50 metrech na konci Chodbičky

Objevitelé: Jan VAŠÍK, Petr KAPLAN a Karel KOSINA (všichni ZO 6-01 ČSS)

Napsal: Petr KAPLAN

www: Pekárek Aleš

Popis objevu-prvotní ohledání:

Práce v Chodbičce byly zahájeny 14.2.2009 zhruba v 17:00 asi 15 metrů před jejím koncem. Začali jsme zvětšovat profil za dómkem v tzv. sifónku a materiál jsme prozatím ukládali v dómku. Posléze jsme se zaměřili na koncové partie Chodbičky, které již vedou v podstatě kolmo vzhůru. Z poslední pracovní akce dne 13.2.2009 byla informace, že čelba je tvořena závalem neznáme mocnosti tvořeným kameny a množstvím sintrových úlomků. V případě sesuvu závalu zde není možnost úkrytu, nebo včasného opuštění pracoviště. Rozebírání závalu jsme vyhodnotili jako velmi nebezpečné a proto šel na čelbu Honza jako první. Pud sebezáchovy mu nedovolil přímé rozebírání závalu. Správně se rozhodl obejít tento zával zleva. Velice snadno kopatelný sediment byl tvořen převážně jemnými písky se spoustou sintrových úlomků. Honza pokračoval v obcházení závalu, dostával se stále vzhůru a nakopaný sediment jsme za ním s Karlem odklízeli směrem k dómku. V nakopaném sedimentu jsem objevil stehenní kost zvířete velikosti kuny (vyneseno na chatu). Mezitím se Honzovi podařilo obejít zával zleva a narazil na plochý sintrový strop bílé barvy. Jako nejúčinnější nástroj bylo použito 1 metr dlouhé páčidlo průměru 2 cm, kterým byl proveden první průraz do neznámých prostor. Všichni jsme ucítili znatelný závan vzduchu, způsobený vyrovnáním teplot. Honza dál pomalu zvětšoval otvor. Když byl velký zhruba na pěst, Honza do něj zakřičel. Ozvala se relativně velká ozvěna a bylo jasné, že se jedná o zásadní objev. Během pár minut Honza konečně prolezl a za ním já s Karlem.

Stáli jsme na sintrovém balkónu a nevěřili vlastním očím. Na první pohled byly vidět tři mohutné chodby vedoucí na různé směry a přímo před námi v zasintrované propástce asi 3 metry hluboké je jezírko průměru 3 metry a hloubky asi 0,5 metru s náznakem pokračování. Vyhodnotili jsme jako nebezpečné lézt do jezírka (všude sintr, hloubka sedimentů na dně, absence chytů, absence lana), proto zůstalo neprozkoumané. Všechny stěny okolo jsou pokryty sintrovými náteky žluté a bílé barvy, podlaha je tvořena sintrem slepenými kameny, strop se nachází odhadem v 10-ti metrové výšce a šířku chodeb jsme odhadli zhruba na 4-6 metrů. Nemůžeme se rozhodnout, kterým směrem se vydat nejdřív. Dohodli jsme se, že jako první prozkoumáme chodbu vedoucí z kopce takřka souběžně s koncovými partiemi Chodbičky. Po asi 7 metrech chůze po zasintrované podlaze kolem sintrových teras se dostáváme do větší prostory, kde dochází opět k rozdvojení velkých chodeb na dva směry. Provizorně tuto nazýváme Křižovatka. Rozhodujeme se jít pravou chodbou stále z kopce, strop klesá z 6-8 metrů na 2 metry a v nejnižším místě musíme překonat sintrovou desku 2 x 1 metr, která visí ve vzduchu. Za ní chodba opět nabrala na velikosti (8 x 4 m) a stále klesá až po 10 metrech narážíme na jezírko průměru asi 4 metry a hloubky 0,5 metru. Nad jezírkem si všímáme náznaku komínu ve stropě ve výšce asi 10 - 12 metrů. Na druhém břehu je hliněný svah stoupající asi 3 metry nad hladinu jezírka a končí úžinou zahliněnou po strop. Jezírko je v této chodbě nejnižší bod a zcela jistě se jedná o propad (zahliněnou propast). Do jezírka se sesunula spousta sedimentu, viz. sintrová deska ve vzduchu. Vracíme se zpět nahoru na Křižovatku a vydáváme se na průzkum levé chodby s výškou odhadem 10 metrů přecházející do komínu a šířkou odhadem 6 metrů. Chodba neklesá, povrch je rovný a pokrytý téměř všude žluto-hnědým sintrem. Na první pohled si všímáme dvou krápníků rostoucích z podlahy. Hned vedle nich na zasintrované stěně je vidět ústí plazivky průlezného profilu, která je nádherně vyzdobena sintrem. V plazivce jsou vidět zhruba dva metry průlezného profilu a posléze zatáčí doprava. Plazivku jsme nechali neprozkoumanou z důvodu jejího zašpinění a poničení výzdoby. Při pohledu nahoru se nám otevřel pohled do asi 20 metrů vysokého komínu, který je na první pohled uzavřen klenbou a zhruba v 15-ti metrech je patrné kulaté okno průměru asi 1 metr s viditelným pokračováním. Velmi nás překvapilo, že z komínu rostou vláskovité kořínky tmavě hnědé barvy nalepené na stěně vedoucí až na zem mezi krápníky. Pokračujeme dále až se chodba zúží zhruba na 1,5 metru, kde u země je zřejmě další pokračování plazivkou, která je uzavřena hlínou. Na levé části koncové partie této chodby je asi 3 metry vysoká terasa pokrytá sintrem. Společnými silami se Honzovi podařilo vylézt nahoru, kde je jakási kaverna s rovnou podlahou plochy asi 3 x 3 metry a další potencionální pokračování zahliněnou plazivkou. Honza bezpečně slézá z terasy a všímáme si další anomálie. U východní stěny této chodby jsou na zemi velké kusy relativně tlustých sintrových náteků s jezírky, které se rozlámaly pravděpodobně vlastní vahou. Jejich barva je světle hnědá a jsou suché, praskliny mezi deskami jsou okolo 1 cm široké a znovu nezarostlé. Pouze na těchto popraskaných deskách a v jejich nejbližším okolí se rozprostírají na ploše asi 3 m2 hliněné "granule" velikosti 1 - 2 cm, všechny naprosto stejné. S největší opatrností se vracíme zpět na Křižovatku. Znovu důkladně prohlížíme stropy a objevujeme uprostřed Křižovatky ve stropě úžinu oválného profilu 1 x 0,5 metru ve výšce asi 8-10 metrů s viditelným pokračováním. Na stěně v místě rozdvojení dvou chodeb si dále všímáme sintrového vodopádu žluto hnědé barvy, který na jednom ze svým převisů tvoří pomocí asi 6-ti stalagnátů 30 cm dlouhých jakousi mříž s dutinou za ní. V oblasti Křižovatky dále nacházíme různé formy excentrických krápníků. Vracíme se zpět do kopce přes balvany k objevnému vstupu, kde Honza s naší pomocí vylézá na další terasu výšky asi 3 metry, kde se ocitá ve výklenku s plochou podlahou. Na jižním konci výklenku se nachází suchá propástka hloubky asi 3 metry průměru asi 2 metry. Na severní straně výklenku u stropu se nachází chodba rozměru asi 4 x 5 metrů, která je napojena na levou chodbu z Křižovatky a tvoří jakýsi horní přepad za Křižovatku. Znovu se ocitáme u objevného vstupu a připravujeme se na prozkoumání poslední velké chodby vedoucí k jihu. Vstup do chodby je tvořen kolmou stěnou vysokou asi 4 metry pokrytou krásnými sintrovými náteky, jezírky a u paty stěny jezírky s perlami. Honzu jsme opět dostali nahoru na terasu a v ponožkách prošel tuto chodbu dlouhou asi 20 - 25 metrů s výškou odhadem 6 metrů a šířky asi 3 metry na jejímž konci je kamenitý zával ve směru pokračování chodby. Mezi kameny v závalu byly odebrány vzorky kostí a šnečích ulit (fragment čelisti jelena se zuby, kosti hlodavců, ulity šneků). Nachází se zde spoustu netopýřích kostí a řádově stovky šnečích ulit. Netopýří trus jsme v malém množství pozorovali všude po jeskyni. Žádný zimující netopýr nebyl nalezen. Honzovi jsme pomohli dolů z terasy a vychutnávali si atmosféru nového krásného objevu, který na Býčí skále jen těžko bude hledat konkurenci. Celkovou délku nově objevených chodeb odhadujeme na 130 - 150 metrů, směr této jeskyně jsme odhadovali na Z-V, což se posléze nepotvrdilo. Vytipovali jsme 5 až 6 míst, kde by mohlo být potencionální pokračování. Celá jeskyně je ukloněna dolů od jihu k severu a převýšení jižního a severního konce je hrubým odhadem 10 metrů. Je zajímavé, že některé sintrové útvary jsou absolutně suché, tmavě žluté barvy a jiné s relativně velkým skapem. Z důvodu přítomnosti kostí zvířat a kořínků z komínu by zde mohl hrát velkou roli déšť, popřípadě jarní tání.

S pocitem absolutní spokojenosti jsme se vydali na cestu zpátky na chatu. Největší dojem na nás udělal fakt, že tvarem, členitostí a výzdobou se tato jeskyně nepodobá ničemu v Býčí skále. Je to prostě jiná jeskyně.

Toto je první náčrt objevených prostor:

V nově objevených prostorách jsme se chovali co nejšetrněji s ohledem na výzdobu a doufáme, že to tak budou dělat všichni návštěvníci.

Čest, uznání a obdiv všem, kdo v Chodbičce pracovali, vytáhli obrovské množství materiálu, nechali tam kus srdce, spousty potu a krve aby mohlo být dosaženo krásného cíle.

Petr Kaplan 16.2.2009

V.Káňa 7.3. dodal několik fotografií :

V přiloženém PDF souboru si můžete přečíst, jak to vidí  Karel Kosina, jeden z objevitelů.

Aleš