Abstrakt: Zapomenutý text z archivu Přemysla Ryšavého popisuje bádací prvotiny Miroslava Fabíka v roce 1943. Jeho obsah nám doplňuje naše znalosti o válečném období v Býčí skále, které je doposud jednou z nejméně známých kapitol této jeskyně ve 20. století. Text poskytl čtenářům Franci Musil ml. Díly mu.

Klíčová slova: Speleologie - druhá světová válka - nepublikovaný dokument - Býčí skála - Brunina jeskyně

Abstrakt: Ideový plán Přemysla Ryšavého z roku 1950 počítal se snížením hladiny Jedovnického potoka ve Velké síni Nové Býčí skály průkopem hlubokým 1,6 m. K jeho realizaci nedošlo, i když o dva roky později roku 1952 obdobný plán nezávisle realizovali jiní členové Speleologického klubu Brno. Ryšavého dokument doplňuje naše znalosti o událostech poválečné speleologie na Býčí skále.

Klíčová slova: Přemysl Ryšavý - speleologie - 1950 - Speleologický klub Brno - Přítokový sifon v Nové Býčí skále - projekt průkopu řečištěm Jedovnického potoka

Abstrakt: Rozhovor s Františkem Zlámalem (narozen 1950), pamětníkem pozdní Sobolovy éry v Barové jeskyni. Pracoval zde, jak bylo u Sobolových studentů zvykem, v době svých gymnaziálních studií, od roku 1966 do maturity v roku 1969.

Klíčová slova: František Zlámal - Antonín Sobol - speleologie - 60. léta - Barová jeskyně

Abstrakt: Výzkum historických podpisů v Býčí skále stále pokračuje. Postupně se daří identifikovat některé osoby. V tomto případě se pod Dračími hřbety ve Staré Býčí skále v roce 1823 podepsal specialista na hornictví, hutnictví a důlní měřičství, mineralog, lichtensteinský zaměstnanec W. A. Hruschka.

Klíčová slova: Mineralogie - 1. polovina 19. století - Býčí skála - epigrafické památky (podpisy)

Abstrakt: V souvislosti s povrchovým průzkumem Josefovského a Křtinského údolí mezi Adamovem a Křtinami jsou identifikovány rozsáhlé, soudobou historií opomíjené, relikty lichtensteinských romantizujících úprav z přelomu 18. a 19. století. Patřily mezi ně nově budované stezky a cesty, zpřístupňované místní jeskyně, odpočinkové altány a vyhlídky. Přehlížena zatím také zůstává přestavba hradu a výstavba umělé zříceniny, které měly doplnit projektovanou krajinu „Moravského Švýcarska“ mezi Vranovem a Křtinami. A jak s tím souvisí vším Hrádek u Babic?

Klíčová slova: Romantický park - středověký hrad - umělá zřícenina - Křtinské údolí - J. Hadrtmuth

Abstrakt: V souvislosti s výzkumem podpisů na stěnách jeskyně Býčí skály jako historického zdroje se objevila skupina specifických podpisů z období 30.-40. let 20. století. Jde o kolektivní podpisy členů trampských osad, které v blízkosti Býčí skály s oblibou tábořili a zpívali. Zdá se, že romantická prohlídka Býčí skály patřila k zdejším obvyklým rituálům.

Klíčová slova: Tramping - 30.-40. léta 20. století - Býčí skála - epigrafické památky (podpisy)

Abstrakt: Turistické zpřístupnění Býčí skály na konci 18. století lákalo nejrůznější intelektuály k prohlídce této velmi oblíbené romantické atrakce. Systematickým výzkumem se daří rozpoznat některé podpisy ze stěn Býčí skály. Jeden z návštěvníků - profesor pražské, vídeňské a berlínské univerzity - Joseph Georg Meinert se podepsal roku 1808, a to dokonce se svojí desetiletou dcerou Fany.

Klíčová slova: Joseph Georg Meinert - 1. polovina 19. století - Býčí skála - epigrafické památky (podpisy)

Abstrakt: V létě roku 1835 navštívil Býčí skálu slovinský vlastenec a cestovatel Dr. Rudolf Gustav Puff. Zanechal nám rozsáhlý popis, který obsahuje velmi cenné informace. Kupříkladu Býčí skálu nazývá Adamovou jeskyní (Adamsgrotte) a jeskyni Jáchymku nazývá Břečtanovou jeskyní (Epheugrotte). Puffův cestopis dokládá, jak se pěšky chodilo z Brna do proslulé Býčí skály před stavbou železnice z Brna do Adamova.

Klíčová slova: Rudolf Gustav Puff - 1. polovina 19. století - Býčí skála - Adamova jeskyně - epigrafické památky (podpisy)

Abstrakt: V Moravském krasu a jeho blízkém okolí se v minulých stoletích uchytil katolický zvyk „podpírání skal“ klacíky a větvemi. Známe jej ze třech zdejších míst. Článek se pokouší v základních rysech shrnout poznatky o tomto dnes poutnicko-turistickém fenoménu.

Klíčová slova: Lidový a turistický zvyk - Moravský kras - podpírání skal - Vranov, Salve-Vale, Kůlna, Pustý žleb  

Abstrakt: V průběhu staletí lákaly divoké jeskyně na přechodu Josefovského a Křtinského údolí v Moravském krasu k osamělému způsobu života v ústraní. Postupně se objevily doklady poustevnictví ze 17., 19., 20. a 21. století. Článek shrnuje základní fakta o poustevnickém životě v krajině kolem jeskyně Býčí skály. Nevznikl by bez pomoci Jiřího Svozila st., Vladimíra Peši a Milana Šimánka.

Klíčová slova: Poustevník - 17., 19., 20. a 21. století - Jáchymka, Býčí skála, Kostelík, Děravka, Partyzánská - Pauláni, Vranov u Brna - romantický park

Abstrakt: Od léta roku 2013 se provádí revitalizace Josefovského (Huťského) dolního rybníka. Rozsáhlé stavební úpravy porušily archeologické nálezy po sklářské huti v Josefově. Další studium zdejší barokní sklářské výroby pak přineslo své první, nečekané ovoce i pro dějiny jeskyně Býčí skály - byl objeven Hroch! A to přímo hluboko v ní.

Klíčová slova: Sklárna - Olomučany, Josefov - 1. polovina 18. století - Býčí skála - Tobias Hroch - usedlost Zavadilka - Dolní rybník v Josefově - romantický park

Abstrakt: Troufám si říci, že Igor Audy je jedním z nejznámějších speleologů a fotografů v Moravském krasu v současnosti. V průběhu minulých desetiletí se stal díky své veliké lásce k jeskynní fotografii krasovou legendou, reprezentující vrchol československé a později české produkce. Ač se v průběhu času usadil na severu krasu, jeho počátky náležely krasu střednímu. Níže malinko k nim z jeho vzpomínek.

Klíčová slova: Igor Audy - fotografování - 1958-1966 - Býčí skála - Barová jeskyně