Nové poznatky k objevu slavného býčka z Býčí skály

Další ze série článků pro otrlé čtenáře, na téma Černá kronika z historie blanenského okresu.

aneb pokračování pro otrlé čtenáře

Lukáš Malý poskytl fotografie z kroniky města Adamova. Zachycují dny otevřencýh dveří na Býčí skále dne 26. dubna 1986. Hlavním aktérem je na nich legendární průvode Karel Novák.

Je to právě 200 let od chvíle, kdy se 15. července roku 1821 narodil objevitel úžasného archeologického pokladu v Býčí skále, MUDr. Heinrich (Jindřich) Wankel.

... aneb Záhadná smrt hajného Šenka na Novém Hradě v roce 1916.

Historické pátrání po člověku, po kterém je pojmenovaný Šenkův sifon.

Vážení přátelé Moravského krasu, jste příznivci pravdy, byť je jakkoliv zneklidňující? Pak čtěte dál. Přijdete sice o iluze, ale dozvíte se dosud neznámý příběh z doby zpřístupňování jeskyní na počátku dvacátého století.

 Kdo by v Moravském krasu neznal Heinricha Wankela, výkopce halštatského pokladu v Předsíni Býčí skály v roce 1872. Málo bude ale těch, kdož ví, že mecenáš židovského původu Felix Zwicklitz odkoupil Wankelovu sbírku, věnoval ji Přírodovědnému muzeu ve Vídni a v roce 1886 za tento počin získal šlechtický titul. V jeho erbu najdeme samotnou Býčí skálu a prapodivnou fiktivní zbraň.

Krátce po skončení druhé světové války publikoval Karel Absolon v Illustrated London News článek o pohřbu halštatského velmože i se zcela novou rekonstrukcí obrazu Zdeňka Buriana, na které oba pánové dělali asi před rokem, na jaře roku 1945 na sklonku války. Vzácný výtisk našel J. Weigel ve svém archivu a věnoval jej pro potřeby našich čtenářů.

Zajímavé pátrání po osudu patrně první naší jeskyňářky.

V Národním technickém muzeu v Praze vyšla v milulých dnech kniha o architektu, vynálezci a podnikateli Josephu Hardmuthovi. Autoři Daniel Lyčka a Martin Golec posoudili jeho úlohu při romantizujících úpravách v Josefovském a Křtinském údolí na přelomu 18. a 19. století.

V roce 2016 se podařilo objevit v lichtenštejsnkém archivu ve Vídni dopis Antonína Loly adresovaný Janu Josefu Lichtenštejnovi, ze kterého vyplývá možnost, že část jeskyně Býčí skály byla v roce 1808 zakreslena do mapy obdobně, jako tomu bylo roku 1807 u jeskyně Výpustek.

Článek původně vyšel v: Ochrana přírody 2/2017 — 1. 5. 2017.