Vážení přátelé Moravského krasu, jste příznivci pravdy, byť je jakkoliv zneklidňující? Pak čtěte dál. Přijdete sice o iluze, ale dozvíte se dosud neznámý příběh z doby zpřístupňování jeskyní na počátku dvacátého století.

 Kdo by v Moravském krasu neznal Heinricha Wankela, výkopce halštatského pokladu v Předsíni Býčí skály v roce 1872. Málo bude ale těch, kdož ví, že mecenáš židovského původu Felix Zwicklitz odkoupil Wankelovu sbírku, věnoval ji Přírodovědnému muzeu ve Vídni a v roce 1886 za tento počin získal šlechtický titul. V jeho erbu najdeme samotnou Býčí skálu a prapodivnou fiktivní zbraň.

Krátce po skončení druhé světové války publikoval Karel Absolon v Illustrated London News článek o pohřbu halštatského velmože i se zcela novou rekonstrukcí obrazu Zdeňka Buriana, na které oba pánové dělali asi před rokem, na jaře roku 1945 na sklonku války. Vzácný výtisk našel J. Weigel ve svém archivu a věnoval jej pro potřeby našich čtenářů.

Zajímavé pátrání po osudu patrně první naší jeskyňářky.

V Národním technickém muzeu v Praze vyšla v milulých dnech kniha o architektu, vynálezci a podnikateli Josephu Hardmuthovi. Autoři Daniel Lyčka a Martin Golec posoudili jeho úlohu při romantizujících úpravách v Josefovském a Křtinském údolí na přelomu 18. a 19. století.

V roce 2016 se podařilo objevit v lichtenštejsnkém archivu ve Vídni dopis Antonína Loly adresovaný Janu Josefu Lichtenštejnovi, ze kterého vyplývá možnost, že část jeskyně Býčí skály byla v roce 1808 zakreslena do mapy obdobně, jako tomu bylo roku 1807 u jeskyně Výpustek.

Článek původně vyšel v: Ochrana přírody 2/2017 — 1. 5. 2017.

V květnu roku 2016 byla představena rekonstrukce obličeje Wankelovy princezny. Jde o pozoruhodný počin na poli rekonstrukční antropologie. Tento námětový okruh je však mnohem složitější a přináší mnohá další vědecká rozuzlení.

V posledním čísle časopisu Tajemství české minulosti (č. 48) vyšel článek o jeskynní svatyni z doby halštatské v Býčí skále. Jde o syntetizované výsledky revize tohoto známého nálezu (2007-2016) z roku 1872. Autor textu a námět obrazu Martin Golec, malba Libor Balák. 

V tomto příspěvku autoři předkládají album 75 annotovaných fotografií následků povodně, které byly pořízeny krátce po ní. Materiály okomentoval jejich autor V. A. Gregor. Fotografie letos objevil M. Golec v archivu Moravského zemského muzea, do kterého se dostaly po zániku Oddělení pro výzkum krasu Moravského muzea (KOMM) v r. 1977.

Cílem článku není přinést úplné faktografické informace, ale seznámit čtenáře se stručnou historií Dnů otevřených dveří v jeskyni Býčí skála a také s tím, jak se prohlídková trasa v průběhu času měnila.

Nedávná terénní pozorování v krajině mezi Vranovem u Brna a Křtinami přinesla poměrně překvapivé výsledky z období přelomu 18. a 19. století, které se podařilo souhrnně publikovat na konci roku 2014 v recenzovaném brněnském časopise Acta Mus. Moraviae Sci. soc. XCIX: 2, 235-250. Poměrně výrazně mění naše dosavadní znalosti o této oblasti ve zmíněném čase. Článek pojednává o počátku vědeckého zájmu o střední část dnešního Moravského krasu, o zrodu názvu Moravské Švýcarsko, o zrodu fenoménu turismu a prapočátku zpřístupňování jeskyní v dnešní ČR.  

Klíčová slova: Romantizující parkové úpravy krajiny, přelom 18.- 19. stol., Alois a Jan Lichtensteinové, J. Hardtmuth,  Valis baptismi, Moravské Švýcarsko

V polovině března 2015 vyšel Sborník Muzea Blansko 2014 kde na stránkách 10-34 je publikována studie "Historie a záhady Šenkova sifonu v Býčí skále". Zde jsou k tomuto článku doplňky a upřesnění.