Již delší dobu se na webu neobjevilo nic nového. Vypadá to, že se na Býčí skále nic neděje. Opak je pravdou. Protože nikdo neposlal žádný příspěvek, pokusím se popsat co se dělo od listopadu 2005.
      Suchá cesta do Hlinitých síňí (a tím i do Májovek) je objevena!

Jak to u nás v jeskyni vypadá, když se bádá.

Fotodokumentace hydrotěžby je možná jenom s foťákem v potápěčském vodotěsném pouzdře, jinak hrozí, že o foťák brzo přijdete.

...Když jsem slanil k věcem, ozval se zvuk připomínající přehlídku dělostřelectva, pak už jen rána a nějaký rolničky. "Odpoj elektriku!", "A proč?" volám. "Odpoj elektriku!". Tak jo, když si pán přeje. Beru věci, zapnu jumary a pumpuju co mi síly stačí. Vypnu elektriku. Třetí štand je otočený naruby. A sakra. "Co je?", "Ty vole vyzipoval jsem to." "A žiješ?" "Možná."...

Fotodokumentace prací kterými se nám podařilo zpřístupnit Májovou jeskyni suchou cestou. Májová, dříve dostupná jen potápěčům, byla již dlouho cílem prací v Hlinité síni. 1.7. jsme nasadili hydrotěžbu v nově odhaleném okně ve stěně Hlinité síně a 14.8. první z členů naší skupiny na vlastní oči viděl Májovou jeskyni.

Zpráva o úspěšném prostupu do Májové jeskyně se začala po mobilech šířit jako blesk a zasáhla snad každého. I já jsem byl touto skvělou zprávou zasažen a nemohl jsem se dočkat až se podívám do nových prostor, které byly cílem našeho 6 týdenního snažení v Hlinitých...

...včera večer (14.8.2005) jsme se konečně dostali za odtokový sifon Nové Býčí skály - do jeskyně Májová. Svozilové vyplavili chodbičku na pravé straně Hlinitých síní, před 14-ti dny prošli do velké volné prostory, kterou nazvali "Sedmá propast"...

Po počátečním úspěchu s tlakováním v Busgaňgu se experiment přestával dařit. Voda sice stále nastoupávala do Balkónovky, ale musela si najít cestu i jinam, Na KOTU 314 to ovšem nebylo...

Naše kroky vedou nejprve do Hlinitých. Bereme sebou ocelovou trubku, která dříve sloužila jako závora. V Hlinitých přivazujeme proudnici k tyči a instalujeme tyč ke stene pod velké jílové bloky, které nám bráni v přímem plavení v ústí chodby...

Pohled na pracoviště v Mapě republiky je dost působivý. Ohromný kráter o průměru snad osmi metrů a hloubce deseti metrů na jehož dně Martin pracuje s proudnicí z níž letí tenký paprsek vody a rozplavuje nekopatelné jíly...

Životní dráha dvou zúčastněných členů se zvolna přibližovala k dráze smrti, až ji v jednom bodě protnula? Pozvolna jsme se převlíkali a chystali jsme si věci. Okolo jedenadvacáté hodiny kopací tým ve jménu vědy a pokroku, konečně opustil základnu a vydal se do Hlinitých síní. Konkrétně do Dolní chodbičky...

Zapínáme čerpadlo a za malý okamžik je v Balkónovce hukot jak pod splavem. Se Staňou prokopáváme dno chodby, aby se neusazovaly rozplavené sedimenty. Celou chodbou vane poměrně silný průvan, který sebou přinesl nádhernou vůni svařáku, který v Horním patře vařil Karel...

?...no, kdybysme tam zůstali, tak potápěčům bude trvat aspoň 3 až 4 dny nato, aby se k nám vůbec dostali a donesli nám nějaký žrádlo a cigára. No a do té doby zežerem tebe, seš mladej a je tě dost, Staňa je už starej".

A přitom se na mě tak nějak divně díval...