V druhé polovině února se rozběhly práce ve a na Větrném tunelu. Kromě kopacích akcí se zbrojilo na vystrojování - elekroinstalace, vzduchotechnika, čerpadlo, hadice. Pokračovala těžba z čelby. Měřili jsme výšky v jednotlivých částech Větrného tunelu. Rozjeli jsme také plavení v Chodbě adamovakých jeskyňářů - nastalo jarní tání a zvýšená hladina kalné vody zaplavila Kaňony a hlavně celé Křtinské údolí od Křtin. Protože se práce přesouvají rychle po jeskyni a na základně se členové a hosté střídají v týdnu i o víkendu ve velkém tempu, nabízím pár prchavých momentek ze tmy. Foto: M. Golec.

Orientační 3D model Svozilka  - Větrný tunel. Mapa Franci Musil, Milan Hadař Skoupý.

3D model v programu Therion sestavil Petr Koukal.

Fotogalerii "Svozilka" naleznete zde

Ve čtvrtek dne 14. února 2013 jsme oslavili již čtvrté výročí co byla objevena Svozilova jeskyně. Od této doby se provedlo mnoho pracovních akcí a bylo napřeno enormní úsilí na dosažení kýženého spojení Staré Býčí skály a Barové jeskyně. Byl vykopán Větrný tunel o délce 70 metrů a v několika pracovních kampaních v minulých letech jsme opakovaně dosáhli hladinu vody. Nicméně tady nás příroda zasatvila. Technicky náročné kampaně z Barové jeskyně do těchto míst sice pronikly z druhé strany, ale vyústění Větrného tunelu do Dómu ticha se nepodařilo nalézt. Start nové kampaně začal v únoru, máme za sebou první čtyři kopací akce a technicky zbrojíme. Kabely, vzduchotechnika, hadice, čerpadla, ale i lódny, rýče a lano na tahání do svahu. Vše se dolaďuje. Tam, kde jsme se už několikráte zarazili, hodláme nyní uspět.

Opravdu výjimečná paleontologická akce v Barové jeskyni, pod taktovkou Vlasty Kani, Martiny Roblíčkové a širokého týmu pomocníků se dočkala vzácného ocenění i na poli české kultury. Časopis Reflex v zastoupení předního českého glosátora porevolučního života naší drahé české kotliny - Jiřího X. Doležala - ocenil práci jmenovaného týmu. Kdo jejich práci viděl v Barové jeskyni, smekne klobouk.

V pátek dne 25. ledna 2013 se konala pravidelná jednoroční výroční schůze, a to v 18. hod. u Farlíků ve Křtinách. Speciální letošní host byl L. Štefka z CHKO Mor. kras, byly předneseny závěrečné zprávy pokladníka, jednatele i předsedy. Volili jsme nové vedení a do skupiny vstoupili čtyři noví členové - Iva, Vladimír, Danča a Martina. Foto pořídl I. Harna, alias Dr. Skála.

V posledních týdnech se na Býčí skále stala hlavním směrem a nejnadějnejším pracovištěm Chodba u zlomených vrtáků. Máme už Chodbu starých volů CHSV, tak pro dobré pamatování vznikla CHZV - Chodba u zlomených vrtáků. Její čelba se nyní nachází pod HMŠ - Hlava mrtvého šneka. Vybíhá z Kaňonů a před víkendem měla už přes 60 metrů, jen za víkend přibylo tak deset nových metrů prostoru. Protože práce jdou rychle dopředu udělal jsem několik momentek z postupných objevných prací tohoto nového řečiště.

Souhrn událostí, tak, jak jsem je zachytil ve svátečních a víkendových dnech v Moravském krasu.

Vyšel podrobný druhý cirkulář k nejvýznamější speleologické akci na rok 2013 v České republice. Obsahuje rozpisy jednotlivých tématických sekcí kongresu, seznam a program doplňkových exkurzí a přihlášku, včetně cen za účastnické poplatky, ubytování a ceny zájezdů. Níže vkládám jen informace o jednotlivých sekcích a termínech dodání referátů. Dále podrobný cirkulář obsahuje seznam před a po kongresových exkurzí a jejich ceník. Najdete v něm mnoho podrobností o dalších akcích a večerních progrmech, či požadavky na postery! Cirkulář je psaný anglicky. http://www.speleo2013.com/page/show/circulars. Jako člen organizačního týmu (sekce 2) podám další informace, včetně pomoc při překladu. golec@seznam.cz

Nová Býčí skála byla objevena členy Verein Deutscher Turisten (VDT) roku 1920 vyčerpáním Šenkova sifonu. Už tehdy se pro objevitele stala tato část jeskyně, která úzce souvisí s vývojem Blanenského prolomu, velkým otazníkem. Prvotním impulsem pro průzkum Nové Býčí skály byla snaha obejít Přítokový sifon (dnes sifon Dřiny). Prolongace jv. zlomu ve sz. směru začaly počátkem  60. let poté, co k úspěchu nevedly pokusy o prolongaci v Niphargusově jezírku. Už tehdy dostalo toto místo název Stará štola.

100 let bádnání na Býčí skále, 100 letý potápěčský skafandr v Býčí skále, Medvěd jeskynní v Býčí skále

монастырский чай

Potkali jste někdy živé Kelty? Nebo jejich dědečky Prakelty? Víte jak mohl vypadat bojovník z doby existence Býčí skály? Jak vypadal legendární velmož z Předsíně a jeho unikátní zbroj? Přijďte se podívat 12. května 2012 na Býčí skálu, nebudete litovat!

Setkání pořádané u příležitosti Mezinárodního dne muzeí a Evropského dne parků