Už na expedici v Rumunsku (z které ještě není zpráva) vznikl nápad využít zářijového prodlouženého víkendu k uskutečnění další, menší akce do nedalekého eurozónového zahraničí, na Slovensko. Pod organizací Kolbiho se nápad nejen zrodil, ale byly vedeny přípravy a domlouvány podrobnosti se spřáteleným jeskyňářem Vendelínem z Rožňavy. Ve čtvrtek 24. 9. vyjely samostatně dvě auta. Účastni byli Kolbi, Štěpán, Hulda, Vlasta, Zuzka, Bára a Martin.

S laskavým svolením  Ústavu Anthropos  MZM Brno  můžeme zveřejnit zajímavou fotografii Předsíně Býčí skály z pozůstalosti  Dr. Karla Absolona. Až se dosyta pokocháte starožitnými stroji, zaměřte svoji pozornost na skalní stěnu mezi kompresorem a tlakovou nádobou...

Rád bych oddůvodnil svůj osobní postoj k názoru: "ne, není chybou o tvůrcích nálezu v Býčí skále hovořit jako o časných Keltech".

Ve vztahu k halštatskému obětišti v Předsíni Býčí skály nás zajímá mimo řadu jiných otázek: 1. jakým způsobem byla osídlena krajina, jak vypadala sídla lidí a v jakých žili sociálních společenstvech; 2. jaké skupině lidí lze přiřadit nález z Býčí skály?

Kresby pravěké na Býčí skále objevené a neobjevené. Jan Wolf. Krajina jako sbírka "vědeckých" kuriozit, nebo harmonické kontinuum. Proč objevovat další kresby?

Autor textu je Milan Šimánek. V následujících odstavcích se autor zamýšlí nad vnímáním krajiny současným člověkem. Nastává tak automatický pohled na chápání krajiny člověkem minulosti. Co je zprvu "vědecky" odhaleno jako "primitivní" a "nevědecké" je posléze odhalováno jako "praktické" a "funkční", tedy "ekologické". Zprvu "nevědecké" je tak předmětem soudobé vědy. (Martin Golec)

Několik posledních roků jsem věnoval tomuto "slavnému" místu svoji pozornost. Můj osobní přístup k tomuto prostoru postupně doznal zásadních změn. Nazval bych je jako nalezení osobní schopnosti přístupu ke studiu minulosti jako k dynamiskému procesu. Akademické prostředí formuje mysl nového vědce určitým zaběhlým způsobem a pokud není adept vědy dostatečně obezřetný, může se mu lehce stát, že buď nikdy nezíská nebo postupně ztratí schopnost rozeznat ty komponenty k poznání, které jsou důležité pro samo poznání...

Před nedávnem skončily na Býčí skále květnové Dny otevřených dveří. Tuto nádhernou jeskyni, poklad Moravského krasu, přišlo v tomto roce navštívit opravdu hodně návštěvníků. Přesně to nevím, ale dozajista to mohl být i početní rekord. Kromě prohlídky jeskyně, se návštěvníci nechali zlákat i některým z doplňkových programů. A tak si vychutnali kromě přednášek či filmových dokumentů například hudební produkci v Jižní odbočce...

Soukromý archiv K. Absolona, z něhož čerpá i jedna z doplňkových kulturních akcí při dnech otevřených dveří na Býčí skále v roce 2009, obsahuje i neznámé či velmi málo známé pohledy na jeskyni. Vybrali jsme asi 90 roků staré exempláře, které budou v prováděcích dnech prezentovány společně s dalšími fotografiemi z míst přibližného zachycení...

M. Šimánek (od září roku 2009 studentem doktorského stupně ústavu Antrpologie Př. F. MU), autor práce o halštatském náboženství v Předsíni Býčí skály, která byla před časem publikována na stránkách ZO ČSS 6-01 Býčí skála, napsal velmi hodnotný text o krasovém bádání v 19. a v první polovině 20. století...

Před necelými třemi roky jsem poznal Vladimíra Šebečka. Je jedním z členů ZO ČSS 6-01 Býčí skála. Jeskyně ho učarovala až v dospělém věku a už jej, jak to někdy bývá, nepustila. Jak jednou pronesl jeho skromným a na první dojem noblesním způsobem, přišel, aby si vyléčil plíce, ale zhuntoval si tady klouby. Jeskyně ho "dostala"...

Celkem na BS spočteno: 1855 netopýrů devíti druhů.

Děkuji za pomoc všem, kteří se jakkoli na tomto sčítání podíleli. Protože je nešlo všechny jmenovat, snad přimou můj dík alespoň hromadně??..:)

J. Zima, V. Káňa, M. Maláč, L. Minařík, studentky a jeskyňáři ZO 6-01