V roce 2016 se podařilo objevit v lichtenštejsnkém archivu ve Vídni dopis Antonína Loly adresovaný Janu Josefu Lichtenštejnovi, ze kterého vyplývá možnost, že část jeskyně Býčí skály byla v roce 1808 zakreslena do mapy obdobně, jako tomu bylo roku 1807 u jeskyně Výpustek.

Článek původně vyšel v: Ochrana přírody 2/2017 — 1. 5. 2017.

Největší jeskyňářský objev devatenáctého století.

Pozvánka na zajímavou výstavu k výročí 120 let od úmrtí Jindřicha Wankla a 140 let od narození Karla Absolona.

Právě vyšel nový Sborník Muzea Blanenska 2016, kde je i článek "Z historie průzkumu propasti Macocha" (Vojtěch A. Gregor). Ke koupi nspř. na pokladně muzea za 150,-Kč.

Nově zmapovaná část Skalního zámku ve Staré Býčí skále.

Nově zmapovaná část Skalního zámku ve Staré býčí skále.

Koncem září 2016 jsme se na Býčí skále dozvěděli, že zemřel náš dlouholetý člen Jan Wolf. Bohužel tak musíme napsat další smutný příspěvek na tyto stránky.

Nejen jeskyně stojí za prohlídku.  Jsou i jiné podzemní prostory, které návštěvníka mohou oslovit s nečekanou silou.

Známý ostravský autor Jan Padych po létech vydává v těchto dnech šestidílný román ze starší doby železné - halštatské - "Prastará tajemství". Děj situoval do nám známých míst, jako je jeskynní svatyně v Býčí skále. Žánr, který tak dobře známe z dětství od E. Štorcha, je v domácí produkci k nalezení jen vájimečně. Nyní k tomu došlo, a to hned v šestidílné podobě!

V 52 čísle časopisu Tajemství české minulosti se její redakce odhodlala k přisvojení informací z článku „Princezna z Býčí skály“ autora Martina Golce a Vladimíra Šebečka z května roku 2016. Výstup vyšel pod názvem „Tvář pravěké princezny“. Okatou kopistiku připravila pro brněnské pariodikum na objednávku Jindřicha Kačera pražská autorka Kateřina Semrádová. 

V červenci 2016 vychází zcela nová kniha v produkci Moravského zemského muzea v Brně čtyř autorů: Martina Olivy, Martina Golce, Radima Kratochvila a Petra Kostrhuna. Kniha vznikala po mnoha přípravných pracích a je vědeckou odpovědí na velmi neaktuální a rozporuplnou knihu autorů Milana Stloukala a Jindry Nekvasila z loňského roku z nakladateství Academia. Ponechat výtvor, který svojí koncepcí stojí 40 roků v minulosti bez odezvy je zhola nemožné a mohl by "projít" jen v přídadě, že by výzkum kulturní dimenze tohoto fenoménu ustal, což se v žádném ohledu neděje.