Diskuse "Záhady Šenkova sifonu v Býčí skále"

Zobrazit : témata / vlákna / podle času

Několik poznámek k rychlosti krasové denudace V. A. Gregor-Celofán [154.20.240.xx]  Před 11 roky     V článku uvedená data -- pro Jedovnický potok 45 m3 (100 t) ročně -- jsou jen hrubě orientační. Burkhardt (1953a) převzal chemická data z rozboru jediného souboru (2 vzorky), který provedli a výsledky analýzy publikovali J. Krejčí a V. Kubelka v r. 1951 (Vliv severní části Moravského krasu na fyzikálně-chemické a bakteriologické složení vody allogenních vodních toků. Československý kras, 4: 42-50). Demek (1962) se opírá o analýzy devíti souborů -- celkem 18 vzorků, 9 těsně před Rudickým propadáním a 9 pod vývěry v Josefově -- odebraných v intervalech 1-2 měsíců od 27. 7. 1958 do 16. 6. 1959. Zdůraznuji, že tato data se týkají odnosu rozpuštěného vápence z celého vápencového území v hygrogeologickém povodí Jedovnického potoka mezi Propadáním a vývěry, nikoliv pouze jeskyní v Propadání a Býčí skále. Agresivity a takto rozpouštěcí (korozivní) schopnosti vody rychle ubývá směrem po krasovém toku. Nejsilnější je v (sub)zoně průchozího pásma allogenních vod, tedy ve vertikální části Propadání; nejnižší pak v dolní části krasového toku, ve vývěrové oblasti, a takto v Býčí skále a Krkavčí skále (Barové). Usuzovat z těchto dat na rychlost speleogeneze a potažmo stáří jeskyní by bylo přinejmenším neopatrné. Rozpouštěcí kapacita vody, proměnná v čase a závislá na klimatu, je jen jedním z mnoha faktorů kontrolujících vývoj jeskyní. Další faktory započítávají poměr mezi korozí a erozí -- pro vznik podzemního odvodnování a takto jeskyní musí být splněna podmínka, že rychlost krasovění je větší než rychlost povrchové (hloubkové) eroze. To je, na obrátku, kontrolováno chemickým složením vápenců, klimatem a geologickou stavbou (strukturou) karbonátů (vápenců). Tak se dostáváme ke vztahu mezi jeskynní a údolní sítí, vývoji údolní sítě, vývoji a poloze místních a regionálních bází erozních (spec. místní dolní erozní báze), krasových a hydrogeologických. Zde hrají významnou roli tektonické pohyby ... ale to už přesahuje rámec tohoto příspěvku.

Re: Několik poznámek k rychlosti krasové denudace Štěpán   Před 11 roky     Mám pocit, že se v poslední době dělaly nejaké další odběry/výzkumy tímto směrem. Ale možná si to s něčím pletu. Bruthans myslím měřil odnos sedimentu vodou, možná i něco o erozi. To bude přesně vědět Předseda, co se vše zkoumalo.

Re: Několik poznámek k rychlosti krasové denudace NoBody [88.100.157.xxx]  Před 11 roky     Brut dělá klasickou hydrologii,zajímá ho odkud kam co teče,jak dlouho a kolik je tam naakumulováno vody. Z toho potom vypočítá velikost příčného profilu chodby, omočený povrch a jiné údaje. Co se týče rychlosti rozpouštění vápence ,tak jsem dělal experiment s Geršlem. Vápencové destičky velikosti naší padesátikoruny a přesně zvážené, byly po dva roky vystaveny expozici v různých vodách po jeskyni a potom znovu zváženy. Nejagresivnější voda byla ve skapu pod Pršavým komínem za Šenkáčem. Tam by se zmíněný vzorek rozpustil asi za 60 let. Další mám ve vodě v mé jekyni na dvoře už šest let , tak až zase vyčerpám vodu budou další výsledky. Geršl sice slíbil celkové zpracování a následné publikování ,ale nějak to odkládá.... :-( Dloho jsem nekouřil. a až dokouřim a pokud se mi nebude chtít spát tak vám ještě něco prozradím o ježkovi a nebo o rychlosti povrchové krasové denudaci. :-D Př.

Re: Několik poznámek k rychlosti krasové denudace NoBody [88.100.157.xxx]  Před 11 roky     Ježek kdesi chrápe, takže něco o té povrchové denudaci. Tak jak to výše popsal Celda je v plném souladu s vědeckým poznáním a budou s ním souhlasit všechny světové kapacity v oboru. Pokud by se měly zohlednit všechny vlivy na proces , tak se ani spočítat nedá. Nedáli požadovanou odpověď věda, tak musí nastoupit logické uvažování. Vápenec se svými mechnicko-chemickými vlastnostmi podobá více soli kamené nežli žule. Pokud známe rychlost rozpoštění soly a víme,že je o osum řádů rychlejší než u vápence tak z těchto údajů dokážeme vypočítat denudační úbytek. Pokud vím, tak to udělal Aleš Pekárek a bylo by dobré, kyby postup a výsledky zde uveřejnil. Já šel na problém jinou cestou. Rovnou jsem formuloval přesný vzorec podle kterého se dá denudační úbytek pro naši klimatickou oblast přesně vypočítat i při zohlednění vlivů, které Celda výše zmiňuje. 100 mikrometrů x SPOK x t = DU Kde 100 mikrometrů je empiricky stanovená hodnota korozního úbytku vápence vystaveného povětrnostním vlivům. Není to hodnota vycucaná z prstu, ale z poznatku, že například tesané nápiy vystavené povětrnostním vlivům jsou po stu letech naprosto nečitelné. Pokud by chtěl někdo o této hodnotě pochybovat tak doporučuji studium starých stavebních kamenů a soch. SPOK je důležitá součást vzorce. Jedná se o Svozilovu Proměnou Opravnou Konstantu . Pokud se neuplatňuj výše uvedené vlivy tak má hodnotu 1. t = čas v rocích DU = denudační úbytek v mikrometrech. Z toho vylývá, že denudařní úbytek povrchu Moravského krasu činí za milion let minimálně 10 metrů. Při správné interpretaci SPOK může být až dvojnásobný. Tyto hodnoty mají zásadní vliv na diskuzi o stáří našich jeskyní. Tedy konkrétně jestli jejich počátek byl založen před bádenskou záplavou a nebo jsou až z kvarterní doby. Takže příště něco o rychlosti procesů v podzemí...... :-D

Re: Několik poznámek k rychlosti krasové denudace Pekárek Aleš   Před 11 roky     Jsem sice na horách, ale aspoň co si pamatuju: Vycházel jsem z českých měření v solném krasu v Iránu. Zjistili, že řečiště se v soli zahlubuje asi rychlostí až 1mm za 10 sec. Vápenec je o 8 řádů hůře rozpustný oproti soli. Tedy ve vápenci 3m hluboký kaňon může za ideálních podmínek vzniknout už asi za 100 000 let. Asi to takto ještě nikdo nepočítal, ale je to asi tak. Píšu to na mobilu, tak omluvte překlepy.

Návštěvy : [113477], dnes 76 |  |  Data Diskuse | © Copyright