|
 |  |
Klíče a Zdeněk, tentokrát bez nahoty
ZuzkaKreizlová Před 2 a ¾ měsícem | | | | Asi tak před dvěma lety jsem se v červenci chystala na Býčinu. Měla jsem v plánu nejdřív si tam nalehko dovézt z Adamova kolo a pak se busem otočit domů pro věci. Bylo vedro, já jen v kraťasech a tílku, kapsy žádné. Popadla jsem doma pumpičku na kolo a vyběhla na chodbu před bytem, že si dofouknu kolo. Dveře jsem ze zvyku zabouchla, aby mi neutekly kočky. O pár vteřin později mi došlo, že kromě té pumpičky nemám u sebe vůbec nic - ani telefon, ani klíče. Jak jinak taky - bez kapes.
Po delším zmateném pobíhání po domě, kde jako by najednou všichni vymřeli (zvonky u nás prakticky neexistují), jsem nakonec s pomocí slepého souseda a následně dalších, tentokrát vidoucích a s přístupem na internet, našli číslo na zámečnictví v Blansku. Zdeněk přijel asi za půl hodiny a během necelé minuty zkušeně otevřel zabouchnuté dveře, s laskavým nadhledem člověka, který už takových nešťastníků zachránil snad tisíce.
Prohodili jsme spolu pár slov a už už jsem měla na jazyku, že už se vidím v jeskyni, a tak nemyslím na podružnosti, jako jsou klíče. Nakonec jsem to ale neřekla, a tak se Zdeněk nikdy nedozvěděl, že jsme členové stejné skupiny. Já sama jsem to zjistila náhodou až později.
|
|
|
|  |
Re: Nahota, klíče a Zdeněk
Martin Golec Před 3 měsíci | | | | pokračování: Auto zůstalo zamčené za tratí a v plávkách a kláči k vodě. Při návratu klíčej hup na sedadlo a klap. V plavkách a bez ničeho u zamčeného auta. Prekérka. Prosba kolomjdoucích, volání z cizího mobilu na službu odemykání aut. Za 30 min. přijel ve feldě Zdena, usmíval se pod vousy jako ostatně vždy. Ohromné překvapení a vysvobození, zalomený palec a povinné představení dívky v mokrých plavkách. Zdena nás zachránil, auto otevřel do 3 minut. Peníze nechtěl, ale pořádně mne pumpnul o nivinky na Býčině. Myslím, že se celou dobu tak trochu díval na ty horní plavky. Tak se měj krásně v tom nebeském krasu Zdeno. Martin
|
|
