S těmito termíny se setkávám od začátku mé krasové existence ba ještě před ní, od začátku mé radioamatérské činnosti.  Jejich používání je inkonsistentní, jsou často zaměňovány, nevhodně aplikovány a některé z nich mohou mít, alespoň v určitých situacích, i hanlivý nádech.

Nemám k dispozici český naučný slovník, tak jsem nahlédl do naučných slovníků anglických, všeobecných a odborných.  Zde je výtah z jejich moudrostí:

   Caver: a person who explores caves as a hobby or sport.  Synonyms: spelunker, potholer.  Jeskyňář: osoba, která exploruje jeskyně jako koníček nebo sport.

   Speleologist: a scientist engaged in the study and exploration of caves, their environment, and their biota (variant: a person engaged in the scientific study and exploration of caves etc.).  Speleolog: osoba zabývající se vědeckým studiem a explorací jeskyní, jejich prostředí a bioty.

   Amateur: (1) a person who engages in some art, science, sport, etc. for the pleasure of it rather than for money; a nonprofessional.  (2) a person who does something without professional skill.  Amatér: (1) osoba, která se zabývá uměním, vědou, sportem, etc. pro radost (osobní potěšení) spíše než pro peníze (zisk); neprofesionál.  (2) osoba, která dělá něco bez profesionální odbornosti a dovednosti.

   Professional: (1) a person practicing a profession.  (2) a person who engages in some art, science, sport, etc. for money, esp. for his livelihood, rather as a hobby.  Profesionál: (1) osoba praktikující profesi.  (2) osoba, která se zabývá uměním, vědou, sportem, etc. pro finanční zisk, specificky živobytí, spíše než pro potěšení.

   Expert: a person who is very skillful or highly trained and informed in some special field.  Odborník: osoba, která je velice zručná nebo trénovaná a informovaná v nějakém (speciálním) oboru či disciplíně.

   Dilettante: a person who follows art or science only for amusement and in a superficial way.  Diletant: osoba, která se zajímá o umění nebo vědu pouze pro zábavu (potěšení) a povrchně.

   Research: careful, systematic, patient study and investigation in some field of knowledge, undertaken to discover or establish facts and principles.  Výzkum: pečlivé, systematické a trpělivé studium a zkoumání v určitém oboru za účelem objevení či ověření a potvrzení faktů a principů.

   České “průzkum” má v angličtině několik ekvivalentů včetně exploration, investigation, prospecting a survey.  Záleží na tom, v jaké spojitosti jsou tyto termíny používány a v jakých spojeních jsou vžité.  Často jsou zcela nebo částečně synonymní.  

   Exploration (explorace) generelně označuje podrobné a pečlivé zkoumání .  Typicky označuje výpravy a cestování v neznámých nebo málo známých zemích, krajinách a regionech za účelem poznání jejich tvářnosti, přírody a obyvatel, etc.  Termín je však používán i pro jeskynní průzkum (cave exploration), geologický průzkum (geological exploration, exploration geology) a geofyzikální průzkum (geophysical exploration).  Poslední dvě aplikace jsou obzvláště vžité v naftovém průmyslu. 

   Investigation: refers to a detailed examination or search, systematic inquiry (detailní zkoumání a šetření).  Částečné synonymum pro výzkum, zvláště ve spojení scientific investigation (vědecký výzkum).  Ve spojení s přírodními vědami včetně speleologie a průzkumem jeskyní (cave investigation) není aplikace tohoto termínu nejvhodnější.

   Prospecting (prospekce) je spojeno především s hornictvím (mining), specielně s vyhledáváním prospektů, t.j.  minerálních ložisek resp. míst, která mají minerální potenciál.

   Survey má několik aplikací.  (1) a detailed study or inspection, as by gathering information through observations, questionnaires, etc., and analyzing it.  Detailní studium nebo inspekce založené na získávání informací pozorováním, dotazníky etc., a analýza těchto informací.  (2) a general view; comprehensive study or examination.  Celkový pohled; souborné, obsáhlé studium či zkoumání.  (3) the process of surveying a tract of land, land survey.  Postup či akt mapování terénu, zeměměřičství.  Některá vžitá spojení započítávají cave survey (mapování jeskyní) a geological survey, ten většinou v názvech institucí provádějících všestranný geologický průzkum: Geological Survey of Canada, U.S. Geological Survey, etc.  Termín se běžně používá v překladech názvů podobných institucí v jiných zemích, např.  Geological Survey Brno (Geologický průzkum Brno). 

   Následující úvaha se týká používání těchto termínů v češtině, specielně ve vztahu ke krasu a jeskyním.  Předem upozorňuji a zdůrazňuji, že se jedná pouze o úvahu, moje osobní postřehy a můj osobní názor.  Nikomu je nevnucuji a nepovažujte je za závazné.  Vítám diskusi na toto thema.

   Jeskyňář je člověk, který často  ne-li pravidelně navštěvuje jeskyně (“chodí do jeskyní”).   Jeho motivy a aktivity mohou být různé, počínaje pouhou romantikou a obdivem přírodních krás přes sportovní vyžití, umělecké zájmy (např. fotografování), práci jako zdroj výdělku či komerci jako zdroj finančního příjmu až po skutečný, uvědomělý a hluboký zájem o poznání.  Myslím, že většinu jeskyňářů v ČR a potažmo v Moravském krasu sdružuje právě tento uvědomělý zájem.  Jeho důsledkem je “bádání”, t.j. explorace jeskyní za účelem poznání jejich průběhu a vzájemných souvislostí, a takto objevů dosud neznámých  jeskynních prostor.  Toto bádání velice často vyžaduje vysoké řemeslné a technické schopnosti a zkušenosti – otevírky, dřevění a skružování šachet, ražení štol (vrtací a trhací práce), čerpací práce, hydrotěžbu, elektrikářské práce, nemluvě o jeskynním vertikálním lezení (tzv. speleoalpinismus) a potápění.  Mezi dnes už běžné jeskyňářské úkony patří mapování (často s použitím hi-tech elektronických přístrojů a počítačů) a fotografování.  Jeskyňář může být současně speleologem – tyto dva statuty se vzájemně nevylučují.  Řada jeskyňářů je speleology, ale ne každý jeskyňář je, z pouhého titulu “jeskyňář”, speleologem.

   Speleolog je člověk zabývající se speleologií, t.j. odborným, vědeckým studiem jeskyní, v některé z přírodovědeckých nebo splečensko-vědeckých specializací.  Mezi typické speleologické odbornosti patří geologie, hydrogeologie, hydrologie, geomorfologie, biologie, paleontologie a archeologie.  Speleolog je obvykle osoba s vyšším vzděláním v některém z těchto oborů a s odpovídající praxí.  Za nadřazenou formu speleologie a speleologa je možné považovat karsologii a karsologa – osobu zabývající se vědeckým studiem krasu jako celku, nikoliv pouze podzemních krasových jevů (jeskyní a jejich obsahu).

   Amatér, ve vztahu ke krasu a k jeskyním, je podle mého soudu jeskyňář, speleolog resp. karsolog, který není za svoji práci placen.  Typickým a většinovým reprezentantem amatérského jeskyňáře je člověk, který bádá v jeskyních pro vlastní potěšení a ve svém volném čase, a jehož zaměstnání či jiná výdělečná činnost s krasem a jeskyněmi nesouvisí.  Jak výše uvedeno, amatérem může být i speleolog – e.g. geolog nebo hydrolog – který sice ve svém oboru pracuje, ale ne ve vztahu ke krasu a jeskyním.  Termín amatér může také zahrnovat osobu, která byla profesionálem, ale z různých příčin (ztráta zaměstnání, změna povolání, odchod do důchodu apod.) jím přestala být. 

   Profesionál je jeskyňář, speleolog resp. karsolog, který má kras a jeskyně ve své pracovní náplni a je za svoji práci placen.

   Termín “odborník” může být považován za ekvivalent termínu “speleolog” a “karsolog”.  V jiném aspektu se může jednat o jeskyňáře, který je odborníkem v technických pracech – dřevění, skružování, štolování, elektrikařině, čerpání, mapování etc.

   Diletant označuje osobu, která je pravým opakem odborníka.  Diletant může stále být jeskyňářem, ale o jeskyně se zajímá pouze povrchně.  Pokud “vrtá” do speleologie, činí tak zcela neodborně, bez patřičného technického, odborného či vědeckého zázemí – vzdělání, praxe a zkušeností.

   Průzkum podle mého soudu zahrnuje všechny praktické, explorační aktivity vedoucí k objevu a prolongaci jeskyní (vide heslo Jeskyňář).  

   Výzkum patří do vědecké sféry.  Zahrnuje terénní výzkum (např. geologické mapování, studium geomorfologických forem, hydrologická měření, paleontologické a archeologické vykopávky, etc.).  Součástí terénního výzkumu je odborná dokumentace, odběr vzorků, apod.  Laboratorní výzkum zahrnuje analýzu vzorků (např. studium výbrusů hornin, zrnitostní analýzu sedimentů, studium těžkých minerálů, chemické analýzy vzorků hornin a vody, mikroskopický výzkum, determinace absolutního stáří, podrobné studium fauny a flory, určování paleontologických a archeologických nálezů a další.  Závěrem výzkumu je analýza dat a jejich interpretace (syntéza).

   Nebylo by proslovu bez doslovu.  Nebylo by hodně výzkumu bez předcházejícího průzkumu.  Bází, společným jmenovatelem všeho toho krasového dění je jeskyňář amatér.  A tomu vzdávám čest!

Vojtěch A. Gregor-Celofán