Několik předešlých týdnů jsme soustředili síly, mimo Staré štoly a Hlinitých síní, také na "prastaré" pracoviště v Páté propasti Barové jeskyně, tj. na Propástku spojující Pětku s Jezerním dómem. Na Propástce se již několikrát v minulosti pracovalo, jen nebylo dostatečné vybavení a élán. Po napuštění Jezerního dómu vodou, se ukázalo, že je zde odtok kamsi do neznáma. Bohužel se kvůli neustále kalné vodě, způsobené vypouštěním rybníka Olšovce v Jedovnicích, nepodařilo prokázat, ani vyvrátit souvislost s potokem. První směr naznačuje cestu kamsi do neznáma (viz. obrázek níže). Původně jsem sice doufal, že se podaří natrefit chodbičku, která na Pátou propast míří, z místa mezi sifonem ve Druhé propasti a Křížovým (Vodním) dómem. To byl dosti pádný důvod ke zlepšení přístupu do Jezerňáku, protože současný průlez je velmi nestabilní a nebezpečný. Bohužel se nepotvrdilo, že by voda vyústovala u Křížáku,  ale i tak je odtok velmi zajímavý a jednou na něj také příjde řada. Propástka je nyní, navzdory několika akcí, které kvůli poruchám na technice nebyly příliš úspěšné, zvětšena do stavu pohodlné průleznosti. Na fotce vidíte starý průlez do Jezerního dómu pod nestabilním obrovským blokem.

Olšovec vypuštěn a vyloven, v potoku téměř sucho a prodloužený víkend, co více si přát? A tak minulý víkend byl určen k návratu do Dómu ticha. První pracovní akce byla již ve čtvrtek, odcházeli jsme do jeskyně již okolo páté hodiny. Vše šlo hladce a zanedlouho se nám podařilo sifon vyčerpat a mohlo se jít plavit a vrtat. Vrtací skupina v čele s předsedou vyrazila do Dómu ticha odvrtávat kalcitovou vložku, která znemožňuje průlez chodbičkou spojenou s již nedalekým koncem Větrného tunelu. Raďas započal čistění dlouhé meandrující a strmě stoupající chodbičky v Křižáku (na mapě ta delší z dvou křížících se chodeb). Bohužel s touto chvílí se naše štěstí asi utopilo a vše se začalo kazit. Vrtací skupině zahořela vrtačka a ještě začala zlobit čerpadla v sifonu. Všichni museli rychle zbalit výstroj a vypadnou ven. Po chvili snažení se nám podařilo čerpadlu domluvit, na okamžik jsme se vrátili alespoň k plavení. Postoupili jsme asi čtyři metry po skalním dně, ale čerpadla znovu začala zlobit, museli jsme tedy ukončit akci. Vylezli jsme tedy do Dvojky, zavolali na chatu, ať vypustí Přehradu a čekali až se sifony zaplní. Bohužel další technická závada na sebe nenechala dlouho čekat, uvolňovací mechanizmus na přehradě selhal, takže jsme se s Kolbim museli vydat do Býčiny zaplavat si k Přehradě a otevřít ji ručně. Na fotce předseda rozrušuje kalcitovou překážku směrem na VT.

Pátek začal sháněním nových komponent do rozvoděče a vrtáků do druhé vrtačky. Po několika útrapných hodinách strávených po obchodech, jsem byli vybaveni a připraveni vyrazit do jeskyně. Provedli jsme nutné opravy rozvaděče a započali čerpat. Ke vší smůle jedno čerpadlo stále odmítalo pracovat. Bylo nám jasné, že musí ven ze sifonu. Opravy rozvaděče zabraly spoustu času a již nebylo možné stihnout sifon vyčerpat jedním čerpadlem a poškozeného "Pupence" vyprostit. Rozhodli jsme se akci odpískat, zavolali na chatu a nechali vypustit Přehradu. A aby toho nebylo málo, v poslední chvíli i druhé čerpadlo přestalo správně pracovat. Rychle jsme k němu doběhli a zjistili že je v něm zaseklý kus dřeva. Kolbi se zanořil a pokusil se jej vytáhnou, ale nebyl dostatek času, voda z přehrady již dorazila, sifon se začal rychle zaplavovat a nám nezbývalo nic jineho, než zdrhat pryč.

V sobotu bylo tedy jasné, že poškozené čerpadlo musí na repas. Vyrazil jsem s Kolbim do Dvojky již po třetí hodině a začali jsme sčerpávat sifon. Nebylo to vůbec jednoduché,  jedno čerpadlo nefunkční a druhé kvůli zaseknutému kusu dřeva čerpalo třetinovým výkonem. Narychlo jsme připojili ještě jedno malé pomocné čerpadlo a hladina pomaloučku klesala. Po nějaké době voda klesla natolik, že jsem mohl doplavat k prvnímu čerpadlu, několikrát se potopit a zaseklý kus dřeva vyprostit, čož nebylo vůbec jednoduché. Čerpadlo začalo pracovat na plný výkon a snižování vodní hladiny se značně urychlilo. Ke druhému čerpadlu umístěnému níže v sifonu jsme se pročerpali během dvou hodin. Zápas s porouchaným "Pupencem", na jehož stranu se přidávalo i všudypřítomné zapáchající rybniční bahno, mohl začít. Nadešlo vyprošťování "Pupence" ze sifonu a transport do Druhé propasti, kde byla zanedlouho závada objevena. Do čerpadla natekla voda. Nezbylo nic jiného, než transportovat stator s mokrým vynutím na chatu a nechat jej vysušit. Nakonec byl Hadař donucen ještě zaběhnout otevřít Přehradu, protože dálkové otevírání opět selhalo.

V sobotu a neděli se ještě pod vedením Zuzky započalo s prokopáváním Větrného tunetu směrem do Dómu ticha. Za tři pracovní akce byl učiněn postup o šest metrů vpřed.

Navzdory všem neuspěchům se odvedl pořádný kus práce, zapojilo se hodně členů i hostů. A tak je nám útěchou, že příští výkend, se po složení vyschlého pupence a transporu zpět do sifonu, snad konečně dostaneme zase k pořádné práci a postupu v Dómu ticha a Křižovém dómu.

Pracovních akcí se zůčastnil předseda, Kolbi, Já, Kosina, Hadař, Bohouš, Pavel, Zuzka, Raďas, Karas, Kvak, Vágner s Janou a hosté.

Fotogalerie zde

Jak to viděl Hadař zde

Náčrtek situace v Barové jeskyni