WWW.ByciSkala.cz
 
 
Článek Podzemí, ve kterém mrazí. Od jinud

Nečeká vás žádná upoutávka na tajemný svět jeskyní, ani na moji oblíbenou Předsíň Býčí skály. Dnes nahlédneme do krypty pod pravoslavným chrámem sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze.

Vladimír Šebeček  | 1.9.2011 10:20 | pridej.cz  | Diskuse...[1] | Zobrazeno 475x  

Nečeká vás žádná upoutávka na tajemný svět jeskyní, ani na moji oblíbenou Předsíň Býčí skály. Dnes nahlédneme do krypty pod pravoslavným chrámem sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze.

  

1

 

Autentické místo posledního boje našich parašutistů, ke kterému došlo 18. června roku 1942 je součástí Národního památníku hrdinů heydrichiády. Ve vestibulu je množství obrazového a písemného materiálu a vitríny s předměty, souvisejícími s tímto tématem. V čelní straně je pak uměle vytvořený vchod do vlastní krypty.

 

Je pochopitelné, že jsem si počkal, až se místo vyprázdní od turistů a s nepopsatelným pocitem vstoupil sám do někdejší hrobky. Dojem z tohoto prostoru, jen lehce pozměněného pamětními deskami a bronzovými bustami padlých vojáků od akad. soch. Milana Bendy, je mimořádný.  A byl násobený skutečností, že po celou dobu mé návštěvy, v čase plné turistické sezóny mne uvnitř nikdo nevyrušoval a já se tak mohl oddat představám, co se zde tehdy odehrávalo. Atmosféra tohoto místa je tak silná, že jsem se, navíc poznamenaný předcházející několikahodinovou přítomností v pankrácké sekyrárně, ven spíše vypotácel, než vyšel, neschopný promluvit, když jsem chtěl poděkovat strážci této svatyně odboje.


Krypta má na délku dvacet kroků. Kolik jich zde asi prochodili naši vojáci, než přišel jejich poslední den?

 

2

 

Okénko na ulici, kterým byla do krypty směřována kulometná palba, kudy do ní byla vháněna voda a kouř, vhazovány slzotvorné granáty.

 

3

 

Větrací šachta, kterou po žebříku sestupovali parašutisté do krypty. Sem byly po dobytí chrámu vedeny první útoky, tudy marně vyzývali statečné obránce, aby se vzdali.

  

4

 

Schodiště do chrámové lodi, kryté zacementovanou kamennou deskou. Po jejím rozbití jím pronikly úderné oddíly SS. Čtyři parašutisté je odráželi, pokud jim stačila munice. Posledními náboji pak ukončili své životy a připojili se ke svým třem druhům, kteří zahynuli při boji v chrámu.

  

5

 

Ale ještě mne nečekal oddech od přízraků minulosti. Proti vchodu do chrámu stojí dvě vysoké, štíhlé, mramorové desky pomníku se zdánlivě nekonečným seznamem jmen lidí, kteří parašutistům poskytovali pomoc. Je jich 294. Protože jsou jména v abecedním pořádku, vidíte celé rodiny, které nacisté vyvraždili.  Včetně čtrnáctileté Jindřišky Novákové, která po atentátu na Heydricha odvezla odložené Kubišovo kolo. Všechny je po nekonečných výsleších na gestapu zastřelili v koncentračním táboře Mauthausenu.

 

Jediné, co dnes můžeme udělat, je nezapomínat na ně.

 

6

 

Za každým jménem je lidská tragédie.

 

7

 

Takže do Brna jsem se vracel naplněný neodbytnými myšlenkami nad naší minulostí. Cítil jsem hrdost nad statečností našich vojáků i lítost nad strašlivými ztrátami civilistů z domácího odboje. Přitom i po těchto hrozných represáliích se našlo dostatek statečných, kteří v odboji pokračovali dál. A můj dřívější, nejasný nápad využít při našich dnech otevřených dveří v Býčí skále betonovou podlahu někdejší nacistické podzemní továrny v zadní části Předsíně k doplňkovému programu na podobné téma, začal dostávat konkrétní podobu. Pokud takový plán zaujme i ostatní v naší skupině, v předjaří příštího roku se dozvíte více.

V. Š.



Diskuse "Podzemí, ve kterém mrazí."
Zobrazit : témata / vlákna / podle času
Seřadit podle poslední odpovědi / založení téma.
Pékné Martin Vágner   Před 13 roky
   Bez odpovědí.
PSPad TinyMCE Zoomify AutoViewer LuckyView LongtailVideo PHP
Návštěvy : [201442], dnes 72 |  | RSS  Data Diskuse | © Copyright
NDM5NDYwNG