Pokračování článku "pracovní akce z 23.6.2005"

Zkrácená zpráva z pracovních akcí:

Účastníci : Nebudu vypisovat jména všech , kteří přiložili ruku k dílu a s nezlomnou vůlí postupovali metr za metrem kupředu bez ohledu na vlastní únavu a s nejistou představou toho co je čeká.

pozn.autora (účast je zapsaná v pracovní knize)

Napsal: Jiří Spousta, V Brně, 11.8.2005
Fotky: P.Kaplan

Po počátečním úspěchu s tlakováním v Busgaňgu se experiment přestával dařit. Voda sice stále nastoupávala do Balkónovky, ale musela si najít cestu i jinam, Na KOTU 314 to ovšem nebylo. I přes velké množství natlakované vody ze závlahovky vytekla vždy jen sotva 1/4 a materiálu s sebou také moc nenesla. Voda si zřejmě po cestě zpět vytvářela kaverny, které se mocným rachotem postupně bortily a zabraňovaly dalšímu výtoku vody. Ta pak jen slabě prosakovala a celý efekt vynášení sedimentu proudem byl pryč.

V té době jsme začínali plavit v Hlinitých síních v její střední části. Počátek plavení byl zpomalen velmi tuhými sedimenty ve vstupním portálu, které jsme byli nuceni odkopat a připravit si nástupní plošinu na plavení. Portál chodby byl cca 8m nad úrovní terénu Hlinitých. Po odkopání se vytvořil nástupový schod vysoký 2m a tak se přístup na pracoviště zlehčil. Nakonec jme instalovali žebřík z Balkónovky.

Po odkopání a přípravě na plavení jsme začali postupovat hlouběji do chodby. Ze začátku se chodba stále zatáčela ve tvaru písmena S a tak nebylo úplně jasné kam vlastně vede. Z nástupního portálu začala klesat do malého dómku z kterého vedla malým sifonkem dál kolmým směrem na Hlinité. Tady se objevily jemné písečky s dobře plavitelným jílem. Za směnu jsme měli postup kolem 5m na profil stojícího člověka. Samotná chodba měla ve stropě koryto o velikosti lidské hlavy a hned pod ním se začala rozšiřovat na profil 2,5-3m. Celkově dělala tvar hrušky. Dole se stěny z obou stran začaly freaticky zařezávat a chodba pokračovala hlouběji pod zúžené místo. Tam jsme však neplavili. Za sifonkem se chodba najednou narovnala a první zatáčka přišla až po cca 12m, zatáčela se doleva skoro pod pravým úhlem. Za zatáčkou začala celým profilem stoupat a na délce cca 5m nastoupala skoro o 1,5m. na konci stoupání chodba udělala zase otočku pod pravým úhlem, tentokrát doprava. V místě zatáčky jsme objevili odbočku, která pokračovala v původním směru chodby. Její portál vytváří v zatáčce menší dómek, kde jsme si upravili místo pro halogen, vypínač, a odpočinkové místo. Odbočka je skoro z celého profilu zanesená rohovcem, které se nejen těžko plaví, ale i kopou.

Pohled od odbočky chdbou zpět k Hlinitým.

Za zatáčkou se stropní koryto snižuje a tvoří tak jakousi bránu do dalšího pokračování. Za „bránou“ stropní koryto opět začíná stoupat. Chodba se v tomto místě značně rozšiřuje a vytváří tak dómek, o délce asi 8m. V polovině jeho délky začíná ustupovat pravá stěna a vytváří velký portál další chodby, která prudce klesá. V levém rohu dómku se stáčí koryto doleva nahoru a vytváří tak prodloužení osy odbočky dolů.

Pohled od odbočky dál chodbou.

Původně jsme začali plavit směrem dolů, ale sedimenty byly tuhé a chodba začínala příliš klesat, navíc jsme neměli tak dlouhý kopaflex, abychom ho mohli natáhnout až k odbočce. Začalo se tedy plavit směrem doleva nahoru. Portál této chodby je na celou výšku dómku a je ucpán nechutně tvrdým sedimentem. Jen u stropního korýtka se objevily měkčí sedimenty, které bylo možno bez problémů plavit. Vytvořilo se tak pokračování chodby, tentokrát však jen u stropu a na profil pohodlné plazivky. Nástupní schod z dómku do plazivky je asi 4m vysoký.

Chodbička pokračovala stejným profilem asi 4-5m a pak se najednou začala rozšiřovat a strop ustupovat kolmo nahoru a potom nazpět pod úhlem 45 stupňů. V tomto místě se vytvořila prostora , kde se dalo postavit. Několik hodin nás zdržela, protože z malého ustupujícího komínku stále vypadával sediment. Na protější straně malého dómku pokračoval portál chodbičky stejným profilem. Logicky jsme pokračovali za dómkem v portálu chodby.Po asi 2m se kluci za proudnicí doslova propadli do propasti úplně u stropu. Chvíli ještě splavovali svah sedimentu směrem dolů tak aby se netrhal a neujížděl.

Sedmá propast

Tento objev se podařil v pátek 5.8.2005. Čekali jsme na tom místě Májové jeskyně, ale to co jsme objevili nás překvapilo a potěšilo mnohem víc.

Sedmá propast

Objev Vám zatím popisovat nebudu. Vzhledem k tomu, že v něm stále pracujeme a každou akcí se jeho tvar mění a tak bude lepší s podrobným popisem počkat až na přesné zaměření a prozkoumání propasti.

      
Sedmá propast