WWW.ByciSkala.cz
 
 
Článek Štípači rohovce a lovci koní v Býčí skále Historie

V roce 2005 vydal náš přední znalec moravského paleolitu Martin Oliva syntézu Civilizace moravského paleolitu a mezolitu. Mezi jinými lokalitami a tématy shrnul své poznatky o magdalenské stanici v Jižní odbočce v Býčí skále. Text M. Olivy je doplněn fotografiemi ze sbírky Karla Absolona, které byly pořízeny pravděpodobně nejpozději ve 20. letech 20. století.

Martin Golec  | 29.1.2010 12:35 | pridej.cz  | Diskuse...[0] | Zobrazeno 241x  

Jeskyně Býčí skála leží na katastru obce Habrůvka v pravé stráni Josefovského údolí. Její zadní částí za Šenkovým sifonem, objevenou až r. 1920, protéká Jedovnický potok, který o několik set metrů dále vyvěrá na povrch. Po náročných speleologických a potapěčských průzkumech je dnes jeskyně spojena s Rudickým propadáním a tvoří tak jeden z největších jeskynních systémů Moravského krasu. Ve vstupní hale prozkoumal J. Wankel známé kultiště z konce starší doby železné.

 

Sídliště magdalénců se nacházelo v temné a vlhké prostoře 90 m za vchodem. Předností tohoto nehostinného místa mohla být v zimě vyšší teplota než venku a stálý zdroj vody v Býčím jezeru (bývalý Šenkův sifon) na konci hlavní chodby. Masové štípání místního rohovce mohlo sloužit výuce mladších adeptů této potřebné dovednosti (jak doložila N. Pigeot na lokalitě Etiolles), ale taky se jím mohla jen krátit dlouhá chvíle. Jádra a odražené čepele se totiž soustřeďovaly hlavně kolem četných ohnišť a jen nepatrné množství produktů bylo z jeskyně odneseno na jiné stanice.

 

Na podkladě několika nevýrazných artefaktů ze spodních poloh byla celá křemencová část inventáře dříve kladena do nějaké starší fáze osídlení, v níž byl spatřován počátek vývoje aurignacienu. Kritická analýza starších zpráv však ukázala, že tento tradiční názor neobstojí. Kromě dominantních místních křemenců, zpracovávaných typickou magdalénskou čepelovou technikou, se tu vyskytuje pazourek, podkrakovský silicit, čokoládový silicit ze středního Polska a samozřejmě i různé moravské rohovce.

 

Nad sídlištěm v tzv. Jižní odbočce se otvírá vstup do komínové chodbičky. Na její stěně byla r. 1995 rozpoznána kresba černým uhlem, zpodobňujícího nějakého kopytníka v typické magdalenské stylizaci. Na stropě prostůrky se nachází ještě plošný vzor z krátkých čar. Již dříve se zde našel mimořádně velký sobí paroh, výběr kamenných nástrojů, čepelka z křišťálu a břidlicový oblázek s rytinou. Stáří kreseb je ovšem nejasné.

 

Další vzácnost Býčí skály představují břidlicové oblázky s rytinami pohlavních znaků. Na jednom z nich lze rozeznat i letmou skicu ženského těla, na jiném ptáka na vejcích. Bylo to v nitru právě Býčí skály, kde J. Wankel objevil r. 1870 prvou paleolitickou stanici na území podunajské monarchie. Jeho následovníci J. Knies a M. Kříž zde pak odkryli četná ohniště, obklopená kostmi divokých koní. Po dalších vykopávkách brněnských amatérů německé národnosti (bratři Czižkové, Fr. Čupík) se výzkumů ujal v r. 1936 K. Absolon, ale již jen s nevalným výsledkem.

 

Text: Martin Oliva

Přepis: Martin Golec

Fotografie: sbírka Karla Absolona, majetek MZM Brno

Více k tématu: Oliva, M. 1996: Spodní paleolitická vrstva z Býčí skály, Acta Mus. Moraviae, Sci. soc. LXXXI, 37-59, 1/2.

 

 

1092. Jižní odbočka se schody a elektrickým vedením

Fotografie Jižní odbočky s elektrickým vedením byla pořízena v době činnosti Klubu německých turistů (VDT) v jeskyni. Ti spěšně demontovali strojní zařízení, elektrické vedení a odešli z lokality v raných 20. letech 20. století po změně vlastnických pozemkových práv, ke kterým došlo po vzniku samostatného Československa.

 

1089. Jižní odbočka v době výzkumů

Fotografie s archeologickým průkopem je mladší, pochází až z doby výzkumů K. Absolona v roce 1936 (Oliva 1995, 41, obr. 3).

 

1087. Archeologický průkop v Jižní Odbočce

Detail profilu sedimentů v Jižní odbočce. Průkop byl veden z hlavní chodby při pravé stěně Jižní odbočky pod komín v její zadní části.

 

1090. Na konci průkopu

Archeologický výzkum. Práce v Jižní odbočce?

 

1091. Detail z výzkumu

Detail předchozí fotografie situovaný vpravo nahoru od pracujícího výzkumníka.



Diskuse "Štípači rohovce a lovci koní v Býčí skále"

Nejsou žádné příspěvky.

PSPad TinyMCE Zoomify AutoViewer LuckyView LongtailVideo PHP
Návštěvy : [110131], dnes 88 |  | RSS  Data Diskuse | © Copyright
MTg0YTc5M