Pokud jste sledovali program našich květnových dnů otevřených dveří, jistě jste zaznamenali, že díky známostem našeho kolegy Martina  jsme měli na jediný den z Moravského muzea zapůjčenou lebku tzv. princezny z Býčí skály. Ti z vás, kteří neměli příležitost ji spatřit na domácí půdě, mohou chybu napravit návštěvou pisáreckého pavilonu Anthropos. 

Překvapením roku 2007 bylo náhodné objevení fragmentu neznámého rukopisu o býčiskalských lebkách v archivu Blanenského muzea od J. Wankla. V 70. letech jej získal pro muzeum V. Grolich, ale nikdy jej nepublikoval. Ještě ve stejném roce došlo k jeho přepsání z kurentní Wanklovy němčiny do němčiny současné a dále díky J. Urbanovi k přeložení do češtiny a přípravě pro tisk. Byl sestaven pracovní tým J. Urban, M. Golec a Z. Tvrdý, příslušné lebky byly zdokumnetovány a posouzeny v Přírodovědném muzeu ve Vídni. Tištěná studie vyšla nedávno v roce 2010 v Acta Mus. Moraviae, Sci. soc. XCIV: 163-200, 2009. Zde je její celý text, navíc jedoplněný o fotografickou dokumentci, která v časopisu chybí.

Překvapením roku 2007 bylo náhodné objevení fragmentu neznámého rukopisu o býčiskalských lebkách v archivu Blanenského muzea od J. Wankla. V 70. letech jej získal pro muzeum V. Grolich, ale nikdy jej nepublikoval. Ještě ve stejném roce došlo k jeho přepsání z kurentní Wanklovy němčiny do němčiny současné a dále díky J. Urbanovi k přeložení do češtiny a přípravě pro tisk. Byl sestaven pracovní tým J. Urban, M. Golec a Z. Tvrdý, příslušné lebky byly zdokumnetovány a posouzeny v Přírodovědném muzeu ve Vídni. Tištěná studie vyšla nedávno v roce 2010 v Acta Mus. Moraviae, Sci. soc. XCIV: 163-200, 2009. Zde je její celý text, navíc jedoplněný o fotografickou dokumentci, která v časopisu chybí.

Martina Odehnalová zdokumentovala dne 8. 5. 2010 prezentaci kopií nálezů ze starší doby železné v Předsíni Býčí skály. Nádherné předměty zhotovil v posledních rocích podle originálů V. Šebeček, který se v době od 9 do 16 hod. ve všechny soboty dnů otevřených dveří na Býčí skále v roce 2010 ujal výkladu. V tento den jsme také prezentovali vzácný nález, jež se uchoval v soukromé sbírce J. Wankla, posléze K. Absolona a dnes je exponátem Pavilonu Anthropos MZM Brno - jde o "lebku Wanklovy princezny". Symbolicky vešla opět po 138 letech na místo svého posledního odpočinku a byla ji vložena na hlavu kopie zlatého diadému, jež ji zdobil před 2550 léty.

Miroslav Josef Hurban, nakľadatestvo slovenského východu, Žilina-Košice, 1929, str. 72-74. V celé práci najdeme krásné popisy Moravského krasu před polovinou 19. století. Uvádíme výtah, kde M. J. Hurban popisuje Starou Býčí skálu, detailně pak Šenkův sifon. Vyslovuje se k původu názvu jeskyně. Sugestivní je popis jeho průvodkyně. Jeskyně na Hurbana působila jako u mnohých před ním i po něm jako "transformátor mysli", kterou počas svého putování jeskyní evidentně mění. Za povšimnutí také stojí, jak je Hurbanova slovenština velmi podobná češtině.

V rámci doplňkového programu Dnů otevřených dveří na Býčí skále 2010 bude dne 8.5.2010 veřejnosti představen jeden z mála originálních nálezů, které vlastní Moravské zemské muzeum Brno. "Lebka Wanklovy Princezny".

Krampampula je starý hornický nápoj. Pili ho v minulosti často jeskyňáři. Připijte si s ním i vy, zde je jeho recept, přeložený z několika jazyků zemí střední Evropy. Zažijte chuť starého dobrého mocnářství. Recepty jsou jedním z nejlepších prostředků, jak poznat historii. Posílá Vám jej J. Urban.

Díky překladatelské činnosti MuDr. Jiřího Urbana si můžeme prostudovat popis jeskyní Výpůstek a Býčí skály a dále pak vchodu do Rudického propadání z roku 1804. V případě Býčí skály jde o popis velmi detailní a navíc se dozvídáme velmi zajímavé dobové reálie.